Nové dynamické době neodpovídá už ani model vládnutí. Přežil se, skončil. Vezmeme-li za základní územní - společenský útvar stát, tak stát by měl řídit prezident (vůdce) volený přímou volbou a výkonná rada (vláda). Tato výkonná rada může mít jen tolik členů, aby se mohla efektivně dohodnout na nejzávažnějších rozhodnutích celostátního charakteru. Prezident si vybírá svého zástupce. Tento princip platí i na nižších úrovních (kraj, město, městská část …)
Do řetězce řízení chybí nejnižší článek - místní občanská střediska (něco jako dříve - politicky však zdegenerované občanské výbory). Občanské středisko by sestávalo z několika zkušených řádných svobodně vybraných občanů bydlících dlouhodobě v místě.Jejich práce by sestávala z detailního přehledu o tom, co se na jejich území děje - podávali by zprávy a podněty na první stupeň samosprávy. Současně by dávali doporučení na výběr profesionálních zaměstnanců pracujících ve veřejné sféře, upřednostňující místní občany. Vyjadřovali by se ke kvalitě sítě obchodu a služeb, dávali by doporučení např. na získání zbrojního průkazu …, spolupracovali by při zakládání místních občanských dobrovolných gard, jež by pomáhali udržovat pořádek a kvalitu životního prostředí, pomáhali s místní kulturou, neorganizovaným sportem a mnoha dalšími důležitými otázkami týkajícími se detailně jejich teritoria.
Z pohledu skutečné funkčnosti a potřeb doby se jeví dnešní stávající cca dvousetčlenný sbor parlamentu, stočlenný senát, šedesáti a třicetičlenná …zastupitelstva jako zcela neschopná a nepotřebná tělesa. Co s nimi? Poslanecká zastupitelstva je třeba přeměnit na zcela jinou náplň práce, a to na politicko-občanské managery, kteří povedou s občany diskusi, dialog a budou s nimi hledat nejlepší řešení a vyhodnocovat rozhodnutí občanů v přímém řízení.
Místní vlády by sestávaly z několika uvolněných zvolených profesionálů, kteří by denně vládli a přijímali rozhodnutí na základě průběžně přicházejících řešení z obou větví občanské společnosti.
Příklad: Městská část čítající např. 20 000 občanů má dnes 3 profesionály vzešlé z voleb ( 1 starosta + 2 zástupci), 25-členné zastupitelstvo a plno úředníků na radnici. Nově by mělo být např. 7 uvolněných členů místní vlády (1 starosta + 6 členů rady). Každý by zodpovídal za určitý úsek. Po skončení volebního období by vždy 1 vybraný funkcionář přecházel automaticky na funkci placeného tajemníka, aby zůstala kontinuita vládnutí nenarušena. Peníze na mzdy navýšených uvolněných funkcionářů je třeba získat restrukturalizací a racionalizací práce. Úředníky je třeba dostat pod kontrolu, hlavně pokud se týče efektivnosti jejich práce (mnohdy jsou značné rezervy). Definitivum pro úředníky není dobré, neboť kvalita lidí není stabilizována a peníze to neudělají (jiná otázka je nenechat propuštěné úředníky nezaměstnané, to platí ovšem pro každého občana - předpokladem řešení je však řízené hospodářství).
V Brně, dne 25.2.2001
Jiří Ohnutek Rosnička ecology - NOVÉ HNUTÍ