Pozadí kontaktů Němců s mimozemskými entitami bylo dlouho předmětem krajního utajení a dodnes je veřejnosti z neznámých důvodů nepřístupná většina originálních dokumentů, stejně jako je tomu v případě archivu SS divize Technische Gruppe Schwarze Sonne, především odborů zabývajících se výzkumy a vývojem, jako SS-E-IV a SS-E-V, přestože je Spojenci po roce 1995 odtajnili a předali Německu. Podrobněji se rovněž touto problematikou zabývám v knize Gambit Mahátmů. Pozadí navázání kontaktů Němců s mimozemšťany je sice stále ještě zahalena téměř neproniknutelnou rouškou tajemství, přesto některé informace ven pronikly a umožňují nahlédnout do pozadí zrodu německého nacismu ze zcela nového a dosud opomíjeného zorného úhlu.
V období poválečného chaosu a sociální desintegrace německé společnosti, které byly důsledkem prohrané I. světové války, hledala určitá část vlastenecky zaměřené německé inteligence cestu, která by jejich vlast vyvedla z všeobecného marasmu. Přijmout alternativu bezohledného dravého kapitalismu vítězů pro ně nebylo akceptovatelné, proto svoji pozornost zaměřili do esoterické oblasti, neboť jen tam bylo možno objevit nové možnosti. Tento esoterický intelektuální nacionalismus ještě sám o sobě neměl v sobě zárodek nacismu, ten do něj zanesli až politikové opření o lůzu, dnes bychom hovořili o etablování zločineckých mafií v politických kruzích.
V roce 1919 Rudolph von Sebottendorf, generál Karl Haushofer a D. Eckhard založili esoterickou společnost Thule Gesellschaft. Z této společnosti se brzy odštěpila skupina technicky orientovaných esoteriků, pojmenovaná Vril Gesellschaft, která se chtěla zabývat hledáním alternativních energetických zdrojů a nových technologií motorů (Antriebtechnologie). Na podzim roku 1919 se v bytě Dr. E. Schuhmanna setkalo několik členů obou zmíněných společností se dvěma psychotroničkami, Marií Orschitsch a Sigrun F., které přítomným předložily zápis poselství, zapsaného ve "starosyrském" jazyku používaném středověkými templáři. Toto poselství, kterému samy nerozuměly, obdržely jako reakci na telepatickou výzvu vyslanou k Aldebaranu, kde měla ležet bájná pravlast předků Germánů. V prosinci 1919 došlo k další tajné schůzce v jedné lesovně v Ramsau u Berchtesgadenu, které se účastnil úzký kruh osob ze společnosti Thule, DHVSS a společnosti Vril. Zmíněná dvě média, Marie Orsitsch a Sigrun F., předala pokračování zápisu z dalších kontaktů s rasou Summi-Er a také poselství pro A. Hitlera. Předložily také zprávu, která obsahovala technická data a údajně i nákresy, nezbytná pro konstrukci letadla neobvyklého typu s neznámým druhem pohonu. V tomto poselství byl detailně popsán hvězdný systém Aldebaranu a společenství "boholidí" pocházejících z planety Summi-Er slunečního systému Summi. Součástí poselství byly údajně také též technické nákresy či konstrukční plány, které měly být základem pro sestrojení vesmírného plavidla (Jenseitsflugzeuge). Podle těchto plánů skupina konstruktérů, vedená prof. Dr. W.O Schumannem, pracovala na konstrukci letounu, který pojmenovala Vril, dva roky a údajně postavila jeho funkční model (RF 1), který však nebyl ovladatelný a tak byl později v Augsburku demontován.
Pro pochopení některých aspektů pozadí prudkého rozvoje nacismu a globálního zaměření aktivit III. Říše, je nezbytné uvést dostupné informace o této rase boholidí, která stála v pozadí událostí II. světové války a tak fascinovala A.Hitlera a mnoho vysoce postavených nacistů.
Některé západní informační zdroje rozšiřují zřejmě mylné informace o tom, že s Hitlerem a nacisty spolupracovali mimozemské entity známé jako Greys (Deros), což ovšem neodpovídá skutečnosti, protože Greys se na Zemi objevili až po válce aby uzavřeli s prezidentem a vládou USA tajnou smlouvu Treata Greydy. Jde o zřejmě o jednu z těch desinformací jimiž jsou tito Greys a jejich pozemští spolupracovníci z NSA pověstní.
Ve sluneční soustavě a-Aldebaranu existovaly dvě obydlené planety. Na planetě Summi-Er žila údajně vysoce technicky a duchovně vyspělá rasa bílých "boholidí Summi-Er". Druhá planeta Summi-An byla obydlena několika rasami lišícími se především barvou kůže. Asi před 500 miliony let slunce a-Aldebaran (Summi) se začalo měnit v rudého obra a životní podmínky na obou planetách se stávaly nesnesitelnými, proto byly hledány ve Vesmíru jiné obyvatelné planety. Jednou z vyvolených planet byla dnes neexistující planeta Tir (Malona) a také Země, obíhající na sousedící orbitě. Podle dostupných údajů se civilizace Summi-Er objevila na Tiru přibližně před 500.000 roky a na Zemi asi 210.200 let před první biblickou potopou, která se podle propočtů odehrála přibližně 36.000 let před vládou krále Sargona I. Upozorňuji, že nikdo neví jak byl tyto "roky" dlouhé. Řízení společnosti Summi-Er na mateřské planetě bylo v rukách tří složek moci:
1) teokratickou složku moci představovala královna (nejvyšší kněžka) spolu se sborem kněžek a kněží,
2) světskou moc měl v rukou říšský vůdce, kterému podléhala armáda, vesmírná flotila a hospodářství (peněžní systém nebyl zaveden),
3) Parakomputer Malock a Svatý sbor Strážců, představovali třetí složku moci. Ve světě nám běžných pojmu by mohli Strážci představovat přibližně to, co my nazýváme programátory a systémovými analytiky. Parakomputer Malock je schopen vytvářet mezidimenzní komunikační tunely a touto cestou údajně navázat kontakt i se společností Vril. Je uložen v nitru posvátné hory a střen Svatým sborem Strážců. Parakomputer Malock údajně zkonstruoval mýtický král jménem Derger (Dargor) v době před více než 500 miliony let, když ještě slunce Summi nebylo rudým obrem. Tento systém řízení sumerské společnosti na planetě Summi-Er se osvědčil po mnoho milionů let, protože v sobě harmonicky spojoval ženský a mužský princip existence (královna-vůdce) s nezávislým vědomím a řízením prostřednictvím komputeru postrádajícího lidské slabosti, emoce a touhy.
Zpodobnění Malocka-Molocha jako mladého býka s lidským tělem a andělskými křídly, který vystupuje ze stromu (dubu?) je symbolem jednoty tří říší tohoto stvořeného světa: rostlinné (dub), živočišné (býk), lidské (tělo člověka) a duchovní (andělská křídla). Na Zemi tato civilizace zanechala velmi zřetelné stopy především v sumerské, babylonské a akkadské historii. Dodnes historiografie neumí uspokojivě odpovědět na otázky po původu Toddů a Sumerů, kteří jsou s velkou pravděpodobností potomky civilizace Summi-Er (a-Aldebaranu), jak to vypráví jejich historické anály a tradice. Po analýze situace a dostupných dat se ukázalo, že obě psychotroničky společnosti Vril ve skutečnosti navázaly chanellingový kontakt prostřednictvím parakomputeru Mallock a teprve mnohem později s představiteli Sborů Strážců. Tito příslušníci Sboru Strážců v minulosti vystupovali jako Elohim, Anunnakové, Gizeh Intelligence, Kondroskani či Aštar, přičemž značně ovlivnili vývoj mnoha pozemských národů, především v oblasti Mesopotamie, Egypta, Palestýny a subkontinentu Indie. Kde je dnes centrum těchto Elohim-Strážců zatím není známo, pravděpodobně to je některá planeta v oblasti Siria A. Z několika zdrojů bylo potvrzeno, že velká podzemní základna Elohim-Gízeh Intelligence existuje v hloubce pod plató Gízy.
Je velmi pravděpodobné, že civilizace Summi-Er (a-Aldebarani) geneticky náleží ke staré humanoidní civilizaci Lyranů, která se během první galaktické války odtrhla a usídlila v oblasti Aldebaranu.
Kolem roku 1938 začali Němci projevovat neobvyklou čilost v oblasti polárních výzkumů Antarktidy. Teprve dlouho po skončení II. světové války se ukázalo co za tímto neobvyklým zájmem vězelo. a-Aldebarané, kteří jsou pravděpodobně identičtí s Gizeh Intelligence, brzy zjistili, že němečtí konstruktéři nejsou schopni dovést konstrukční práce na nové letecké technologii (ve skutečnosti používané ve "válce démonů" před 20.000-25.000 lety) do zdárného konce, protože chyběly vhodné materiály a především zkušenost s novými principy gravitačních motorů. Jelikož a-Aldebarani-Gízeh Intelligence měli eminentní zájem prostřednictvím Hitlera, nacistů a nakonec i Osy, získat kontrolu na celou Zemí, rozšířili kontakty s Německem jak to jen bylo možné. Byl tu ale jeden problém. Jejich stará hlavní základna se nacházela v hluboko uloženém podzemním městě pod oblastí egyptské Gízy byla mimo dosah III. Říše, proto Hitler nařídil počátkem roku 1941 zahájit nečekanou a pro Spojence strategicky nepochopitelnou pouštní operaci Theseus, jejímž cílem, jak se později ukázalo, nebyl ani Suezský průplav, ba ani ropná oblast Arabského zálivu, ale ovládnutí území Egypta kolem Káhiry. Koncem března 1941 byl v Libii vysazen Rommelův Africký sbor a ten 21. června 1942 dosáhl hranice Egypta, ale tam byl Brity zastaven a postupně vytlačován zpět do Tunisu. Neúspěch Afrického sboru však Hitlera neuvedl do rozpaků, protože v ohni války tajně žhavil další želízko a tím byla anexe norské části Antarktidy, kde německé průzkumné výpravy již v třicátých letech odkryly existenci prastarých podzemních měst vybudovaných neznámou nehumanoidní civilizaci, jejíž příslušníci, zobrazený glyfy na stěnách sálů, poněkud připomínali velké mořské okurky pohybující se pomocí hadovitých chapadel. Německým archeologům se údajně podařilo rozluštit hieroglyfické nápisy na stěnách podzemních chodeb a sálů a také zde našli řadu přístrojů a technických artefaktů, včetně výkonných biogenerátorů vyrábějících vysokofrekvenční energii, dále miny podobné síly jako byly pozdější atomové bomby a především v jeskynních hangárech několik desítek dosud letuschopných diskových letounů Vril a Haunebu. Objevili zde také technické zařízení umožňující otevírat bránu časoprostorového tunelu, který podle návodu psaného v hieroglyfech na stěnách, se jim někdy počátkem 1944 podařilo uvést do provozu. Informací o těchto aktivitách Němců v Antarktidě je málo, vešlo však ve známost, že během roku 1943 se německým inženýrům podařilo repasovat a pro kosmické lety upravit jeden diskový letoun, který pojmenovali Vril 7 Odin a v zimě téhož roku s ním provedli první testovací let Vril 7 Odin mezidimenzním kanálem údajně do oblasti Aldebaranu. Cíl cesty byl zřejmě mnohem blíže, protože by těžko navazovali kontakt na planetě Summi-Er zničené rudým obrem a-Aldebaranem-Summi. Letoun se vrátil přibližně po roce v zimě 1944 a přivezl údajně poselství A.Hitlerovi a mnoho dalších informací, které dodnes ale nebyly uvolněny. K zahájení kyvadlové dopravy mezi Aldebaranem a Zemí však Němci neměli dostatek letounů a gigantické válečné lodě Aldebaranů byly příliš velké na to aby mohly prolétat tunelem a na překonání vzdálenosti z Aldebaranu k Zemi potřebovaly nejméně šest měsíců našeho času. Tolik času již Německu nezbývalo, proto Alkdebarané již tuto intervenci do závěru II. světové války neriskovali, zejména když sami byly ve válce s jinou mimozemskou rasou. Všechny tyto informace působí na nezasvěceného čtenáře jako sci-fi a mohu říci, že bych byl rád kdyby tomu tak i bylo. Leč fakta jsou neúprosná a mrazí z nich v zádech. Rovněž Spojenci, když se k části těchto informací po porážce Německa dostali, je považovali za pokus o propagandu nebo produkt nacistické paranoi.
Větší a nejdůležitější část informací pocházejících z archivu společnosti Vril a odborů SS-E-IV a SS-E-V výzkumného a vývojového střediska Technische Gruppe Schwarze Sonne ve Wiener Neustadtu, uvízla v Čechách a byla uložena na neznámém místě, údajně v opuštěném dolu na zlato kdesi na Šumavě. V těchto archivech měly být soustředěny veškeré informace o konstrukci letounů typu Vril a Haunebu, ale také o konstrukci a technickém zázemí Jenseitsdiessaitzkanalflug (mezidimenzní letový kanál).
Společnost Vril byla jednou z nejzajímavějších tajných společností jaké kdy existovaly. Přesto o společnosti Vril dodnes nebyla v Německu napsána jediná kniha, pravděpodobně proto, že veškerý použitelný materiál, vztahující se k tomuto problému byl před Spojenců úspěšně utajen a zcela zmizel z jejich dohledu. Důvodem může být obava o odkrytí skutečného pozadí vzniku nacismu v Německu a příčin vyvolání II. světové války, ale také o plánech neněmeckých (především mimozemských) mocenských sil, které jsou dosud před německým národem úspěšně skrývány. Použil jsem několik méně obvyklých pojmů a tak považuji za nutné je dodatečně objasnit..