Keltský svátek jarní rovnodennosti, zvaný také Ostara.
Mrazy rozdrceny. Rodí se květy,
a v zeleni Zásvětí i pláště,
poupě za poupětem, rozkvétá jaro.
A. C. Swinburne, „Když psi jara"
Plně být bláznem,
když na světě je jaro,
má krev schvaluje.
E.E.Cummings, „Vždyť pocit je první"
V den Meán Earraigh, jarní rovnodennosti, je délka dne i noci stejná a oficiálně začíná jaro. Ptáci si začínají stavět hnízda a klást vajíčka. Vejce - symbol znovuzrození, plodnosti a nesmrtelnosti - oráči házejí do čerstvých brázd a jedí. Také ti, kdo provádějí jarní setbu, je nosí u sebe. Rozkošným zvykem je malování vajíček - každý člověk může kresbou na vajíčko projevit ve znacích a obrazcích svá přání pro nadcházející rok. Pomalovaná vejce se potom mohou zakopat do Země-Matky, která vyslyší nářek a přání svých dětí. V některých společenstvích se vejce ukrývají do sýpek a nechají se tam celý rok, aby žehnala setbě a dala zrní sílu vzklíčit.
Maškary, „sběrači vajec", obcházejí domy a jako odměnu za své krátké představení žádají vejce a mince. Muži a ženy si před touto veselicí mezi sebou vyměňuji šaty.
Vejce pro „sběrače" se před vařením obaluji listy, kořeny, květy a kůrou, čímž získávají novou barvu. Později se tato vejce používají při hrách, jako např. strefování se do nohou soupeře. Před tím, než se jedí, jsou ukrývána nebo kutálena se svahu.
Nově osetá pole se kropí krví, poprašují popelem z posvátných ohnišť, solí nebo hlínou z vrcholků hor. Jsou konány úlitby jídla a mléka pro skřítky a jiné duchovní bytosti, žijící v kamenech a kolem nich, protože oni zodpovídají za plodnost půdy. Pár kusů ovoce z loňské sklizně je jako dar předloženo přírodním duchům.
Pořádají se výlevy na posvátné kopce. Piknik s fíky, fíkovými koláči, moštem a pivem je jejich příjemnou součástí. Fíky i symbolizují plodnost - listy jsou mužský, plod sám pak ženský element.
Mužským božstvem tohoto festivalu je Aengus Og, Syn In Dagdy a Boand. Byl zplozen a narozen v době, kdy Elcmar, Boandin manžel, byl pod vlivem kouzel. Když mu byly tři roky, byl Aengus svěřen do péče Midirovi, bohu zásvětní mohyly u Bri Leith. Jeho tři jestřábi střežili mohylu a bránili v přístupu poutníkům. Říká se, že tito ptáci plašili a obraceli na útěk i rytíře.
Aengus, syn svítání, a In Dagda jsou božstva spojovaná s Newgrange (Bruig na Boinne), významným slunečním chrámem v irském údolí Boyne. Dagda hraje na dubovou harfu, kdežto Aengus hraje pro mladé lidi na harfu ze zlata a posílá polibky, vzbuzující milostné touhy.
Ženský prvek tohoto svátku zosobňuje sama Boand, dávaná někdy do souvislosti s řekou Boyne. Legenda praví, že pramen Boyne vytryskl ze země, když bohyně Boand nezachovala patřičnou úctu ke kouzelné studni v Segais. Studna se rozhněvala, bohyně uprchla a řeka Boyne se vydala na cestu svým řečištěm.
Boand je známá jako „Bohyně bílých krav". Stojí za to zmínit, že Brighid byla kojená mlékem bílé krávy s červenýma ušima. I zásvětní zvířata, jako psi a krávy, mají většinou tuto barvu. Často se tvrdí, že posvátná kráva povstává z jezera. Voda je vchod do Zásvětí.
Když někdy přijdete k řece Boyne, zjistíte, že je velmi mateřská - plyne mírně, sladce, a oddává se břehům jako klidná dojnice.
BYLINY PRO MEÁN EARRAIGH
Violka vonná, jasmín, kosatec, zimolez, mochna plazivá, pampeliška, růže, dřinovec, vlaštovičník, vratič,žalud.