Kuklík je v lidové medicíně znám již od starověku, zmiňoval se o něm už například Plinius v I. století n.l.
Dnes se užívají i příbuzné druhy, například kuklík potoční (Geum rivale L.), který má sice podobné obsahové látky, ale zřejmě o něco slabší účinek.
Kuklík se zejména v západní Evropě velmi často užívá překvapivě i v likérnictví. Vyrábí se z něj tzv. kuklíkové víno a kuklíkové pivo, a to nejen z chuťových, ale i z konzervačních důvodů. Oba nápoje s kuklíkem se však nevyrábějí jen pro běžnou konzumací, ale i jako nápoje medicinální.
Kuklíkové pivo
I když průmyslová technologie výroby piva s kuklíkem je poněkud jiná, lze ji nahradit následujícím postupem: Do půllitru piva se přidávají 3 g pomletého oddenku a nechají se 5 dnů luhovat na suchém a chladném místě. Pak se směs přefiltruje a užívá 3krát denně 1 polévková lžíce, před jídlem. Pivo se skladuje v chladničce. Užívá se 14 dnů a opět se udělá měsíční přestávka.
Kuklík ve vínovici
Ještě jeden recept na výrobu alkoholického nápoje s kuklíkem stojí za zmínku: Do 0,5 litru obyčejné vínovice, koňaku nebo domácí pálenky se přidá 6 g mletého nebo 8 g celého oddenku a nechá se 7 dní vyluhovat. Pak se podle potřeby užívá po odlivce při slabém zažívání, při průjmech, revmatismu, dně a svalových bolestech.
Kuklíkové víno
Zajímavý návod na užívání práškovaného oddenku pochází z Německa: Do 0,7 litru přírodního červeného vína přidáme 5 g práškovaného oddenku, který pomeleme těsně před zpracováním, a necháme 10 dní vyluhovat v temnu, při pokojové teplotě. Pak přefiltrujeme a užíváme 3krát denně 1 čajovou lžičku, před jídlem, po dobu 4 až 5 týdnů. Upozorňujeme, že zvyšování dávek a prodlužování užívání účinek nezvyšuje, spíše naopak. Skladuje se při pokojové teplotě a užívá se při střevních potížích, poruchách zažívání, žaludečních problémech, průjmech a pro celkové posílení. Kúra se může opakovat jen dvakrát ročně.
J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin 2.