Lamí joga - uvolněnost jako cesta

Mudrc Patandžali kdysi dávno napsal traktát, který se jmenuje Jogasutra.

Z této sutry vychází aštanga joga (osmistupňová joga), zvaná také královská joga. Jogasutra je jeden ze základních spisků o joze a je často citován. Druhý verš tohoto spisu zní:

Joga je ovládnutí myslícího principu.

Když jsem poprvé přijel na Zen a předstoupil před učitelku dharmy k soukromému rozhovoru, byl jsem plný jogy a tento verš jsem odcitoval. Učitelka mi odpověděla:

„No vidíš, druhý verš a už taková chyba“

Joga sama se mi stala domovem. Mohu odejít na vandr (např. Zen), ale stejně se vrátím.

Nerozhoduje, zda mne zrovna vede duchovně, nebo prostě jen pomáhá překonat tělesné obtíže. Je tu stále. Stále připravená v kteroukoliv chvíli ukázat cestu ke zkvalitnění života na jakékoliv úrovni.

Můj pohled na jogu je teď po letech trochu jiný, než jaký má jogasutra, a o tom tady bude řeč.
 

První, co jsem se na joze naučil, bylo uvolnění (relaxace), a to postupně na všech úrovních. A přiznám se, že v podstatě to byla pro mne stěžejní technika, do které se mi vše ostatní "schovalo".

Při totálním uvolnění (všech složek bytosti) dojde k odevzdání a objeví se bytí a jemná blaženost … následně rozšířené vědomí. Pokud toto jen na okamžik zažijete, nedáte si pokoj, dokud se tím nestanete. Je to dostatečně přitažlivé na to, abyste se vzdali všeho z tohoto světa.

Brzy zjistíte, že paradoxně je chtění v tomto případě kontraproduktivní, a tak Vám nezbyde, než se obrnit trpělivostí a setrvat v úplném uvolnění.

A to je celé.

Prostě stačí se jen uvolnit ……

Pokud to ale není úplně jasné, tak tedy pokračujme od začátku.

O uvolnění - relaxaci se mluví v mnoha lidských činnostech. Ve sportu, v pracovním procesu, v medicíně ... atd.

Je to takové pěkně profláknuté, ale málokdo si uvědomí, "kam až" se s tím dá dojít.

Ani joga o tom samostatně nijak zvlášť nemluví a řekl bych, že to je škoda. Protože když půjdete na "obyčejné cvičení jogy", skutečně to první, co se tam naučíte, je jak relaxovat. Budou Vám předvádět spoustu dalších technik, ale všechno bude mít základ v relaxaci a uvolnění.

Samotné uvolnění, relaxaci lze provádět na několika úrovních. Úplně od začátku se dá říct, že jsou dva základní druhy. Uvolnění vědomé a uvolnění nevědomé. Chci tím říct, že i když o uvolnění nic nevíte, stejně se občas uvolníte.

Nevědomé uvolnění bych nechal stranou.

Uvolnění vědomé můžeme zase rozdělit na uvolnění pomocí venkovních impulsů a uvolnění za pomoci vnitřních technik.

- Venkovními impulsy by mohla být příjemná hudba, příjemné prostředí (příroda, čajovna atd..)

- Vnitřní techniky jsou práce sama se sebou.

Často se oba způsoby kombinují - např. půjdete na cvičení jogy do (předpokládám) příjemného prostředí a do společnosti stejně zaměřených přátel - a ještě se naučíte něco sama se sebou.

Můžete třeba jít na sezení se zaměřením řízené vizualizace (tkzv. meditace), kde bude celkový dojem relaxace "podmalovávat" "relaxační hudba".

Poznámka:
Ještě se vrátím na úplný začátek. Jsem zastáncem nedvojnosti - Advaity. K výsledku nedvojnosti mi ale "dost daleko" pomohla tato "dvojná" cesta. Skalní Advatisté nechť mi tedy laskavě odpustí spojení jako "vnitřní techniky", "práce sama se sebou" atd....

 

Lamí joga I. část – uvolnění těla

 

Uvolnění je opakem napětí.

Když napneme vší silou nějaký sval a pak jej rázem uvolníme, ucítíme rozdíl. Můžeme tento rozdíl vnímat? Prostě zkusme napnout biceps (nebo jiný sval) a rychle jej uvolněme. Pokud jsme schopni si uvědomit rozdíl mezi napětím a uvolněním v konkrétním svalu, tak máme vyhráno.

To je základ všeho zdejšího povídání o uvolnění.

Napětí střídá uvolnění.

Není na tom nic mystického.

Po běžného člověka tady u nás v Evropě joga a uvolnění začíná na úrovni těla.

Není na tom nic špatného. Prostě začínáme stavět od základů. Od místa, kde se zrovna nacházíme. Většina lidí se uvědomuje ve svém tělu a ve své mysli.

Zatím co sledování pohybů mysli je zpočátku obtížné, je sledování těla podstatně jednodušší a je to vhodné k naučení se základních funkčností. Samotné uvolnění těla bude vyvolávat i uvolnění mysli – jsou to v jistém směru spojité nádoby.

Uvolňování má ještě jeden vedlejší efekt. Prohlubuje citlivost. Citlivost na děje v organismu i v mysli. Tedy čím víc a častěji se budeme uvolňovat, tím lépe se uvolníme a tím více neuvolněných částí v sobě budeme vnímat. Finta je v tom, že uvolněné části se nám nebudou ozývat, nebudeme o nich vědět. Části v napětí budeme vnímat. Je to obecný jev. To, co není v napětí (nepohybuje se, nebolí), to běžný člověk v sobě nevnímá.

Poznámka autora : Pokud najdeme v sobě to, co se nepohybuje, nebudeme již nic z toho, co zde je napsáno, potřebovat..

Najděme tedy všechny části v napětí (pohybu) a uvolněme je (přiveďme je do klidu).

Je to stejně snadné jako s bicepsem, jak jsme zmínili na začátku.

Objeví se napětí - uvolníme je.

(pokračování) 

- Lama -

Převzato z http://www.ulamy.ic.cz/