Jestliže jsme konfrontováni s mnoha myšlenkami, ať už se týkají budoucnosti, smyslu vlastního bytí nebo existence Boha, nezřídka se stává, že množství těchto myšlenek a názorů vyvolává často chaos a ztrátu vlastní perspektivy v cestě za hledáním těchto skutečností.
Mnoho lidí přijímá názor, že se v nedaleké budoucnosti, vztahující se tomu či onomu datu, odehrají obrovské globální změny, dalšími názory je, že se bude jednat o změny buďto pozitivní nebo apokalyptické, popřípadě kombinace obojího. To, jak kdo konkrétní vizi budoucnosti přijímá, je do značné míry věc jeho osobní víry – na tom není nic špatného, ale také je nutné připomínat si, že samotná víra bez jisté dávky zdravé skepse, vede k víře slepé, fanatické, tedy odmítnutí jakýchkoliv možností, které nezapadají do vlastního konceptu.
Už v minulosti byly očekávány velké události, častěji katastrofického rázu, konec světa byl očekáván už v roce 1000 našeho letopočtu a potom ještě mnohokrát, podle toho, jak se objevovala nová proroctví, příchody komet byly vysvětlovány jako zlá znamení, po kterých přijde hladomor a epidemie. Naproti tomu události, které měly vliv na osud celých civilizací, se projevovaly zcela neočekávaně, často plíživě po celá desetiletí a mnohdy si jich nikdo nevšiml, natož aby předvídal jejich následky. Už první známá z civilizací – Sumerská – doplatila na následky zasolování zemědělské půdy mořskou vodou. Oproti tomu vynález kola, který považujeme za cosi samozřejmého a jednoduchého asi nikdo nevzpomene, ale třeba v Americe bylo kolo až do příchodu Španělů věcí neznámou a nepochybně tato neznalost zpomalila vývoj tamních civilizací.
Stejně je tomu i s budoucností, je velmi málo pravděpodobné, že dojde k náhlé výměně magnetických pólů, že bude Země zasažena náhlým přívalem nějakého kosmického záření nebo planetkou – ne však nemožné. I součet možných pravděpodobností všech podobných událostí je velice malý a rozhodně neposkytuje nějakou reálnou jistotu, že k některé z nich dojde v dohledné době, ale nepravděpodobnost neznamená nemožnost. Mnohem vyšší pravděpodobnost na nějaké negativní události budou následkem naprostého plundrování přírodních zdrojů a znečišťování. Na druhou stranu je stejně dobře možné, že některý stávající opomíjený vynález či objev bude mít v budoucnosti naprosto zásadní pozitivní vliv.
Ale abych se vrátil k titulku „Hledání pravdy“. Je na svobodné vůli každého člověka, do jaké míry přijme za svůj ten či onen názor. Znalost mnoha názorů na jednu věc utváří ucelenější pohled a je užitečná, může pomoci při nalezení žádaných odpovědí. Hledání by nemělo být otázkou nutnosti, ze které časem pramení frustrace z bezradnosti, ale spíš zábavou, určitým cvičením. Zatímco víra v nějakou pravdu je spíše věcí pocitu, může být mocný nástroj, ale taky dost špatný pán, v kombinaci s rozumem, skepsí a humorem je možné dobrat se potřebné rovnováhy. A jsou samozřejmě i další užitečné nástroje – diskuze, různé druhy experimentů, ale každý je jen pomocníkem na cestě při hledání odpovědí, odpověď, kterou to samotné přináší, je jen jedním pohledem na věc a neměla by být přeceňována. Potom se i samotné „Hledání“ stává zábavnějším a zajímavějším a člověk přijde na to, že často, že ani není důležité, dobral-li se uspokojivé odpovědi. Ostatně odpovědi často nejsou jednoznačné a definitivní, fantastické a překvapivé...
Všem hledačům přeji hodně zdaru při jejich snažení.