Nezřízený strach z terorizmu
Z údajů, jimiž disponuje největší databáze plyne, že přes obrovskou mediální odezvu teroristických akcí je počet zemřelých v důsledku terorizmu ve srovnání s jinými příčinami násilné smrti nepatrný. Po atentátu 11. září 2001 se podle Globální databáze terorizmu stalo obětí teroristických útoků 30 amerických občanů, tzn, 3 ročně ve srovnání s 18 000 obětí vražd a 40 000 úmrtí při silničních nehodách. Jak zdůrazňuje politolog John Mueller, je průměrný americký občan ohrožen více úderem blesku, alergií na burské oříšky, bodnutím vos a vznícením noční košile než teroristickým aktem. Experti poukázali na to že, strach z terorizmu způsobil nakonec v USA šestkrát více úmrtí, než vlastní teroristický čin. Odhadují, že 1500 amerických občanů zemřelo na silnicích, protože ze strachu, aby teroristé letadlo neunesli nebo se nestalo terčem útoku, odmítli letět – aniž vzali na vědomí, že pravděpodobnost úmrtí při nehodě v letadle připadá na 4000 km trasy, což odpovídá vzdálenosti 20 km při cestě autem.
Tuto teroristickou paranoiu tragikomicky odrážejí výsledky dotazníku, vyplněného cestujícími leteckých linek, podle nichž 14% dotázaných prohlásilo, že jsou ochotni podepsat pojištění pro teroristické akce a pouze 10 % dotázaných pojištění pro všechna rizika (což z definice zahrnuje též to předešlé!).
Politologové John Mueller a Mark Steward z Univerzity v Ohiu odhadují, že americká vláda vynaložila 1 trillion dolarů na prevenci terorizmu, což podle odhadů těchto expertů možná zachránilo život 2300 osob, tedy za cenu 400 milionů dolarů na osobu. Hodnotu lidského života nelze oceňovat, leč stejné finanční zdroje by dovolily zachránit život několika milionů osob v jiných oblastech (zdraví, vykořenění chudoby atd.).
Poznámka a komentář překladatelky:
Webová adresa v blogu Matthieu Ricarda zmíněné Globální databáze terorizmu je http://www.start.umd.edu/gtd/ (Global Terrorism Database).
Předmět článku se nás netýká přímo, takže co s tím zde otravovat, že... Pokud se ale obtěžujeme používat toho, co nám pámbů nadělil do hlavy mezi uši, může nám text leccos připomenout nebo alespoň napovědět. Může posloužit jako ilustrace toho, jak státníci u moci v zavedených parlamentních demokraciích stejně jako v těch znovuvzkříšených jsou, přes více či méně poctivou snahu „sloužit svému lidu“, pouze loutkami, kterými s větší nebo menší účastí jejich vědomí (a svědomí) hrají jiní, ti, kteří mají skutečnou moc. A to nejsou ani Arabové nebo Asijci, Židé, Romové, „nepřizpůsobiví občané“ či někdo další, na koho by bylo záhodno uspořádat noc dlouhých nožů nebo železných tyčí, nechat ho vyhladovět aby neujídal, či koho nejlépe vybrat do plynu. Aby nenávist v české kotlině skutečně neměla živnou půdu, je rozumné, aby zdejší obyvatelé (a nejen oni) k lásce a soucítění ve své péči o druhé přidávali i rozum.....
Pro Jitřní zemi
z portálu Matthieu Ricarda
www.matthieuricard.org
přeložila Anna Servanská