Toleranci provází odvaha, duševní síla a inteligence, jež nás ušetří zbytečných myšlenkových útrap a zabrání nám upadnout do zlovůle.
Budeme-li se řídit zákonem stejné odplaty "oko za oko, zub za zub", pak, jak podotkl Gándhí: "Bude svět brzy slepý a bezzubý". Násilí přináší násilí a téměř vždy s katastrofálními následky. Je tudíž třeba vyhnout se mu pomocí všech prostředků a vyřešit konflikty vyjednáváním a dialogem.
Jeho Svatost Dalajláma často hovoří o toleranci. Tolerance nespočívá v prohlášení : "Jen pokračujte, ubližujte mi!", není ani podřízením, ani neodporováním zlovůli. Nejedná se ani o pasivní odevzdání se do libovůle našich agresorů, ani o pokus zničit je silou. Jsme-li předmětem zneužití nebo nespravedlnosti, máme nalézt vhodné prostředky, jak jim čelit. Je třeba rozbít kruh nepřátelství, agresivity a nenávisti.
V nejhlubší vnitřním já je třeba uchovat nezdolné soucítění a nevyčerpatelnou vnitřní sílu. Rozhodující je motivace, která inspiruje naše činy a konečný výsledek těchto činů. Pronášení líbezných slov se záměrem klamat podobá se přívětivosti, ale je to nesporně agrese. Naopak – jestliže matka brutálně vrazí do svého dítěte, aby zabránila jeho sražení autem, vypadá to jako agrese, ale ve skutečnosti je to ne-násilí.
Komentář překladatelky: Při překládání textu Matthieu Ricarda jsem si vzpomněla na poučku z nauky Květoslava Minaříka – na první pohled trochu vzdálenou, podle mě ale právě v daném kontextu výstižnou. Dovolím si ji poněkud nepřesně shrnout: "Mystik nesmí být hlupák a musí se snažit umět rozpoznat realitu světa, ve kterém žije".