Jsi dokonalý, dokonalá, ale musíš to přijmou jako prostý fakt
Pokud se budeš snažit být dokonalý, dokonalá, bude to křeč, musíš to nechat být, potom to vykvete.
Jsi to nekrásnější, co ve vesmíru existuje, ale nehledej tu krásu, krása je vyzařování, ne tvé zrcadlo, nech to být
To nejúžasnější, to nejvíce geniální, přišlo, nebylo to vytvořeno člověkem, uvolni se a ono to přijde samo. Nehledej to, nedá se to nalézt, lze do toho pouze spadnout a nelze předjímat kdy to přijde. Prostě to přijde, vždy to přijde.
Strach, nedůvěra, opatrnost, je odmítáním těchto zázraků a ony budou vždy čekat, až je pozveš dál. Každý den je plný zázraků, které se ti někdy jeví jako nejistota, nebezpečí, změna, obavy. Pokud přijmeš svůj nový den, takový jaký je, a nebudeš nic měnit, ty zázraky padnou na úrodnou půdu tvého bytí a vykvetou do krásy.
Ano, občas se dějí blbé věci, tak to vnímáme. Ale to co nevnímáme je, že blbé věci jsou matérií velké mozaiky skvělého díla, které potřebuje jen více času a vždy se objeví komplexní v budoucnosti. Pokud to necháš být.
Všichni ti lidé, které teď miluješ, obdivuješ, muzikanty, umělce, vědce, oni nejsou jiní než ty. Jediný rozdíl je v tom, že oni umí svobodně přijímat své dny a nechají se vést osudem bez obav, ba víc, s nekončící zvědavostí. Vše geniální, nadčasové, přichází samo, nikdy to není a nemůže být produkt myšlenek. I oni to jen nechali přijít a věděli, že jinak to být ani nemůže.
Zkus to, zkus to už dnes, spadni do svého dne a přijmi vše, co přichází, tak jak to je. Nebojuj, zbav se své odpovědnosti, neboť uvidíš, že je vždy o tebe laskavě postaráno. Ty nemusíš nic.
Rozpusť rakovinu svého strachu a obav v tak jednoduchém postoji, že je ti jedno, co se děje, co se děje tobě. To je důvěra ve věčnost. Je ti to jedno, protože tvé vnímání postřehne jen zlomek skutečnosti, nikdy ne konečný a dokonalý obraz.
To, co tě odvádí od ne-očekávání, přijímání a toho, že se věci prostě dějí, jak se mají dít, je očekávání, formování a potlačování tvé přirozenosti od druhých lidí. Oni se jen snaží plnit scénář svého snu, který se jim nemůže naplnit. Nemohou splnit ani tvé sny. Protože to na druhých lidech prostě nezáleží. Proto to nevpouštěj do sebe, nenech se do těchto struktur zatáhnout, nenech se vystrašit, zaplaš pochybnosti a jen důvěřuj. Nech to prostě být.
Nemusíš nikdy nikoho napodobovat, ty jsi výjimečný, výjimečná, ty jsi originálem, nenapodobytelným, nenapodobytelnou, jen tomu dej šanci. Zavři oči a podej se tomu, a poté se budou dít zázraky, sami od sebe, bez tvého úsilí. Protože už to, že teď jsi, je zázrak.
Udělej to, udělej to od teď. Už jsi čekal, čekala, dlouho. Od teď už neočekávej, nemusíš, vše k tobě bude přicházet samo a vše ti jednou dá smysl. Budeš ohromen, ohromena, zázraky, moudrostí, které tě potkají. Jen nic nepřitahuj, nevzývej, nebojuj, nech to být. Nech svět, ať je. To je vše, to stačí.