Vláda není jenom "to co sedí v Praze". Jak by mohl fungovat lepší model?
NOVÉ HNUTÍ (Charta 97)
MODEL VLÁDNUTÍ
Nové dynamické době neodpovídá už ani model vládnutí. Přežil se,
skončil. Vezmeme-li za základní územní - společenský útvar stát, tak stát
by měl řídit prezident (vůdce) volený přímou volbou a výkonná rada (vláda).
Tato výkonná rada může mít jen tolik členů, aby se mohla efektivně
dohodnout na nejzávažnějších rozhodnutích celostátního charakteru.
Prezident si vybírá svého zástupce. Tento princip platí i na nižších úrovních
(kraj, město, městská část …)
Do řetězce řízení chybí nejnižší článek - místní občanská střediska
(něco jako dříve - politicky však zdegenerované občanské výbory). Občanské
středisko by sestávalo z několika zkušených řádných svobodně vybraných
občanů bydlících dlouhodobě v místě.Jejich práce by sestávala z detailního
přehledu o tom, co se na jejich území děje - podávali by zprávy a podněty
na první stupeň samosprávy. Současně by dávali doporučení na výběr
profesionálních zaměstnanců pracujících ve veřejné sféře, upřednostňující
místní občany. Vyjadřovali by se ke kvalitě sítě obchodu a služeb, dávali
by doporučení např. na získání zbrojního průkazu …, spolupracovali by
při zakládání místních občanských dobrovolných gard, jež by pomáhali
udržovat pořádek a kvalitu životního prostředí, pomáhali s místní
kulturou, neorganizovaným sportem a mnoha dalšími důležitými otázkami týkajícími
se detailně jejich teritoria.
Z pohledu skutečné funkčnosti a potřeb doby se jeví dnešní stávající
cca dvousetčlenný sbor parlamentu, stočlenný senát, šedesáti a třicetičlenná
…zastupitelstva jako zcela neschopná a nepotřebná tělesa. Co s nimi?
Poslanecká zastupitelstva je třeba přeměnit na zcela jinou náplň práce, a
to na politicko-občanské managery, kteří povedou s občany diskusi, dialog a
budou s nimi hledat nejlepší řešení a vyhodnocovat rozhodnutí občanů v přímém
řízení.
Místní vlády by sestávaly z několika uvolněných zvolených profesionálů,
kteří by denně vládli a přijímali rozhodnutí na základě průběžně přicházejících
řešení z obou větví občanské společnosti.
Příklad: Městská část čítající např. 20 000 občanů má dnes 3
profesionály vzešlé z voleb ( 1 starosta + 2 zástupci), 25-členné
zastupitelstvo a plno úředníků na radnici. Nově by mělo být např. 7
uvolněných členů místní vlády (1 starosta + 6 členů rady). Každý by
zodpovídal za určitý úsek. Po skončení volebního období by vždy 1
vybraný funkcionář přecházel automaticky na funkci placeného tajemníka,
aby zůstala kontinuita vládnutí nenarušena. Peníze na mzdy navýšených
uvolněných funkcionářů je třeba získat restrukturalizací a racionalizací
práce. Úředníky je třeba dostat pod kontrolu, hlavně pokud se týče
efektivnosti jejich práce (mnohdy jsou značné rezervy). Definitivum pro úředníky
není dobré, neboť kvalita lidí není stabilizována a peníze to neudělají
(jiná otázka je nenechat propuštěné úředníky nezaměstnané, to platí
ovšem pro každého občana - předpokladem řešení je však řízené hospodářství).
V Brně, dne 25.2.2001
Jiří Ohnutek Rosnička ecology - NOVÉ HNUTÍ