André Van Lysebeth se zamýšlí nad tím, jestli tantra ovlivňuje stabilitu vztahů. Komentuje také "Tantru podle Osha", které Osho sám říkal "neotantra". Lysebeth ji však považuje za "netantru"...
TANTRA
André Van Lysebeth
(Úryvek)
TANTRISMUS A PROMISKUITA
Jestliže se na veřejnosti nejednou ztotožňuje tantra se sexuální promiskuitou, opakuji, že popisem čakrapúdži nebylo mým cílem podněcovat k jejímu provádění na Západě, ale ukázat, že za předepsaných podmínek a ve správném stavu mysli při ní mohou vybraní adepti, připravovaní po dlouhou dobu a vedeni skutečným guruem, prožít kolektivní duchovní zkušenost na vysoké úrovni.
I když čakrapúdža není vývozním artiklem, posloužila mi svým symbolismem k vysvětlení hlubokého tantrického myšlení. Čistá promiskuita, hromadná sexuální orgie je ipso facto antitantrická, protože vylučuje nezbytnou duchovní atmosféru.
Jestliže někdo přispívá k rozšiřování předsudků o promiskuitě spojené s tantrou, je to Osho Rajneesh, muž s 92 rolls-roycei, který se při vší prostotě prohlašuje za Bhagwan Shree Rajneeshe, to je Našeho božského pána. Hinduista by si to přeložil jako Náš Pán Ježíš Kristus s Bhagwan Shree Christus! Je to nevšední osoba, charismatický kazatel, originální, ale utopistický myslitel, který říká velice pěkné věci, jež příležitostně cituji. Základem jeho poselství je (nebo bylo?): "Všichni jste neurotici. Proto se milujte, milujte se, abyste rozpustili své sexuální zábrany a osvobodili se od neurózy." Toto učení používal ve svém středisku v Púně, kde se neustále odehrávala hromadná orgie.
Ve dne bez jakéhokoli skrývání a povzbuzováni jeho řečmi se dvojice objímaly, omakávaly a také... Co se dělo při "skupinových setkáních" v podzemí, o tom je lépe nehovořit. Tato sexuální nevázanost pohoršovala obyvatele Púny tak, že Rajneeshe vyhnali z Indie a jeho středisko srovnali buldozerem se zemí.
Neodsuzuji Rajneeshe ani jeho žáky, ostatně skoro výlučně zápaďany. Mezitím nastal velký obrat: po pronásledování v USA, kam se uchýlil, se opět vrátil do Púny. Tváří se tajuplně a zdá se, že již nejde o "skupiny".
Nepříjemné je, že své učení nazývá "neotantrou". Stačilo by odstranit písmenko "o", abychom souhlasili, protože nic z původní tantrické tradice neobnovil: ani mantry ani jantry ani rituály ani tantrické symboly ani posvěcení sexuality. Jako kdyby se nějaká sekta pokřtila "neokatolickou" a pozapomněla by na Krista, evangelia, mši i kněze! Protože milovat se s kýmkoli a kdekoli není tantrou.
Shrnuji: jeho učení se týká jeho, stejně jako jeho žáků. Hledá však k němu jméno. Pro skutečnou tantru je politováníhodné, že jeho marketing hrozné účinnosti způsobil tolik povyku a že se slovo "tantra" pro mnoho lidí stalo synonymem promiskuity. Není ve hře sám: když nějaká kniha o tantře připomene čakrapúdžu (kromě vzácných výjimek, které neznám), omezuje se pouze na popis osmi dvojic, které se sejdou, vymění si partnery a potom se milují. Rozlište to od hromadné sexuální orgie...
Další příčina nedorozumění: tantra není náboženstvím, sociální organizací, nepřináší dogma, krédo, morálku. Pro tantru je každá morálka relativní a závisí na době a místě. Jedno přirovnání: teoreticky neexistují žádné výsadní důvody pro jízdu vlevo nebo vpravo. Protože jde o dohodu, konvenci, nezaujímá tantra stanovisko předem. Nicméně v Anglii je "morální" jezdit vlevo, ale je trestné tak jezdit na evropském kontinentě. Podle toho, jak se řídí ve Francii nebo Velké Británii, jezdí tantrik buď vpravo, nebo vlevo s vědomím, že jde o konvenci bez absolutní hodnoty. Tedy nepřinést si předem utvořenou morálku se nerovná odmítnout každé pravidlo.
A podobně: oddělovat "sexuální vztah" a "manželství" na úrovni Šiva-Šakti v sobě nezahrnuje odmítání instituce manželství. Každý žák se přizpůsobuje svým vlastním sociálně-náboženským souvislostem. Tantra nezná náš pojem hříchu vůči sexu, ve kterém vidí nejvyšší lidskou komunikaci, nezabývá se tím, zda tantrická dvojice uzavřela manželskou smlouvu nebo ne. Každá lidská společnost se musí zabývat sexualitou, stejně jako vztahem muž-žena: to si rozhodne každý tantrik sám. U nás se manželství zdá nevyhnutelným a náhražkové řešení se na horizontu nerýsuje, aniž by "manželství" a "dvojice" byly synonymem.
Vyhrožuje tantra "dvojicemi"? Nejdříve konstatujme, že u nás je počet manželství, jež končí rozvodem, obrovský a nepřipočítatelný tantře. Znám však nejedno manželství, které se rozpadalo a kterému tantrický pohled a praktiky daly novou mladost a pevnost. Provádění tantrické maithuny vyžaduje "přípravu" a soulad mezi partnery, jenž se časem prohlubuje, a jenž činí výměnu partnera nesnadnější. Jako u krasobruslařských dvojic, které, protože spolu trénují, se stávají skoro nerozlučnými. Někdy se u zralé a vyspělé dvojice stává, že "vnější" tantrické vztahy jsou nejen přijatelné bez jejího rozvrácení, ale obohacují ji. Moje konstatování: tantrické dvojice, ať oddány či ne, nejsou méně stabilní než obyčejné, řekl bych dokonce, že naopak!