Kdysi jsem dostala malý zelený diář s motivem japonské zahrady na deskách. Bílé stránky s ozdobnými okraji jako stvořené pro moudrá a laskavá slova. Začala jsem do diáře psát všechno, co mě oslovilo, poznamenalo, potěšilo, ohromilo ... citáty, úryvky z knih a z článků, které jsem potřebovala číst víckrát než jednou.
Ráda bych se s vámi podělila o ty nastřádané poklady. Často jsem si nepoznamenala zdroj těch krásných slov ani autora, ale věřím, že se nikdo nebude cítit dotčen.
"Narodila jsem se s prázdnýma rukama. Zemřu s prázdnýma rukama. Život jsem poznala v jeho plnosti s prázdnýma rukama."
"Veškerá setkání s ostatními lidmi přinášejí zkušenost a veškerá zkušenost znamená vazby vytvořené navždy. Opravdoví lidé uzavírají kruh veškeré zkušenosti. Nenecháváme nic neuzavřeno jako vy Mutanti. Když odejdete se špatnými pocity vůči někomu a neuzavřete tak kruh, bude se opakovat znovu. Nebudete trpět jednou, ale znovu a znovu, dokud to nepochopíte. Je dobré pozorovat, učit se a získávat moudrost z toho, co prožíváme. Je dobré vzdát díky, požehnat, jak vy říkáte, a odejít v pokoji. .....
... Od hada se můžeme poučit, když pozorujeme jeho časté svlékání kůže. Kdybychom byli stejní ve věku sedmi let jako ve věku třicetisedmi, získali bychom toho v životě věru málo. Je nezbytné odhazovat zastaralé myšlenky, zvyky a názory - někdy i staré partnery. Naučit se nechávat věci za sebou je jedna z nějtěžších životních lekcí. Shazování staré kůže nedělá hada ani lepším ani horším. Had koná prostě to, co je nutné. Kde není místo, tam se nemůže vejít nic nového. Kdo se zbaví staré zátěže, bude se cítiit i vypadat mladší. .....
... Domorodci věří, že člověk se sám může podstatně změnit jen z vlastního rozhodnutí a že každý má schopnost změnit na své osobnosti cokoli. Nekladou meze tomu, čeho se člověk může zbavit a co si může osvojit. Věří také, že ostatní můžeme ovlivnit jen svým vlastním životem a jednáním. .....
.....Kráčíme po přímé cestě v jednotě. Mutanti věříí v odlišné věci a říkají: tvůj způsob jednání není můj způsob, tvůj Spasitel není můj Spasitel, tvoje navždy není moje navždy. Ale. ... pravda je, že veškerý život je jeden. Jde v něm jenom o jednu hru. Existuje jen jedna rasa s různými odstíny pleti. Mutanti se dohadují o tom, jak se jejich Bůh jmenuje, v jaké budově ho mají uctívat, ...Co znamenají jeho příběhy? Pravda je pravda. Když ublížíš druhému, ubližuješ sám sobě. Když pomůžeš druhému, pomůžeš sám sobě. Všichni lidé jsou z masa a kostí. Jen jejich srdce a úmysly jsou odlišné. Mutanti přemýšlejí jen o tom století, o sobě, o své oddělenosti od druhých. Opravdoví lidé přemýšlejí o věčnosti. Jsme všichni jedno, my, naši předkové, naše nenarozená vnoučata, veškerý život všude na zemi. .....
... Když hra skončila, jeden z mužů se mě zeptal, jestli je pravda, že někteří lidé se za celý život nedozvědí, jaký talent dostali od Boha. Ano, musela jsem přiznat, že mnoho Mutantů si myslí, že nemají žádný talent a nezahloubají se nad smyslem svého života, dokud nestojí na prahu smrti. Muži vstoupily do očí velké slzy a potřásl hlavou. .....
... Život a žití podle nich spočívá v pohybu, postupu a změně. Mluvili o živém a mrtvém čase. Lidé nežijí, když jsou rozzlobení, deprimovaní, litují se anebo jsou naplněni strachem. Je v pořádku si negativní pocity vyzkoušet, ale ze zkušeností se má člověk učit a přijít na to, jaké pocity jsou bolestné a jaké příjemné. .....
... Nejdůležitější bylo, že s tím, co jsem se dozvěděla, nemusím nic dělat. Pokud budu prostě žít podle zásad, které jsou pro mne pravdivé, dotknu se života těch, jichž se dotknout mám. Dveře se otevřou. Konec konců tohle poselství nebylo moje, měla jsem je pouze doručit."
Marlo Morganová "Poselství od protinožců"