Milovat bez očekávání protilásky

Zasvěcovací metody jdou ještě dále. Není nutné popisovat a provádět všechny techniky, popisované ve spisech hinduistického nebo tibetského tantrismu pro zjemnění sexuální síly a dosažení dokonalého sebeovládání. Existuje ještě jiná, jednodušší a bezpečnější tantra jóga.

Poznámka: Pro srovnání je i zde možné doporučit Tajné nauky Tibetu od Dr. Tomáše, případně Jógu velkého symbolu od stejného autora. Obě knihy obsahují množství očistných a přípravných cvičení, které zdánlivě příliš nesouvisí s tématem »Okřídleného draka«, ale vedou k velkému zjemnění a pročištění energetických drah i center.

Nezapomeňme, že také skutečné křesťanství spočívá v nesobecké Lásce (agape), nikoliv v různých věroukách. Pokud skutečně milujeme Boha nade vše a bližního jako sama sebe, nepřichází v úvahu jakékoliv sobectví (viz další text).

Tato metoda spočívá v učení se lásce, bez očekávání protilásky, protože pak nejste připoutáni a se svou svobodou můžete snadno postupovat vzhůru. Bohužel, lidé to příliš neoceňují. Netouží po svobodě, ale naopak, mají snahu více se spoutat. Svoboda se jim zdá těžká, nudí je a nevědí, co si s ní počít. Při utrpení a ranách potom pláčí a naříkají. Jen vysocí mistři tento problém vyřešili. Jim je zcela lhostejné, zda jsou nebo nejsou milováni. Milují stejně jako slunce, které vysílá paprsky lásky všemu a všem. Nestarají se o to, aby byli prozařováni touto božskou energií, jim nejde o pocit štěstí malého »já«, ale o vyšší druh radosti a inspirace.

Již mnoho lidí mne navštívilo s tímto problémem: milují muže či ženu, jenž se nějakým způsobem odklonila od správné cesty. Zda tuto osobu mají mít i nadále rádi? Zajisté, láska, kterou někomu věnujeme má na něj jistě pozitivní působení v jemnohmotných oblastech a je pro něj velkou pomocí. Na druhé straně nemáme ztrácet mnoho času a energie pro někoho, který toho není hoden. Jediné důležité je míti rád. Když nemilujete toho jednoho muže nebo ženu, pak milujete jiné, milujete celý svět, aby pramen tekl stále dále. Není důležité přes koho se přelévá, jen nesmí vyschnout, to je vše, protože jinak byste poškodili sami sebe, poněvadž pak by scházelo vnuknutí – byla by ostříhána křídla. Kdo chce nově míti rád, ten nemůže očekávat, že se to podaří po staru. To by znamenalo opět začátek konce.

Abychom to správně pochopili, je nutno vědět, že pravá láska stojí nad sexuální přitažlivou silou, ba i nad srdcem a myslí. Pravá láska je stav vědomí. Přitažlivost je úkaz, který se neprojevuje u všech tvorů, protože je to záležitost vlnových délek, vibrací a fluida. Ale i srdce a mysl jsou proměnlivé: jeden den miluje, druhý den nemiluje. Přezkoušejte někdy, zda myšlenkové pohnutky lidí vůči jejich manželkám, manželům, dětem, přátelům jsou stálé! Avšak láska prožívaná jako stav vědomí, stojí nad okolnostmi a osobami. V tomto stavu žije každý člověk, který dosáhl takové čistoty a posílil svou vůli natolik, že se mu podařilo vystoupit do nejvyšších sfér boží lásky. Při každém konání, ať jí, prochází se nebo jedná s jinými, pociťuje tuto lásku v sobě a nasazuje ji, aby pomáhal všemu stvořenému.

Chceme-­li dosáhnout tohoto stavu vědomí, musíme se naučit býti pánem sebe sama, aby se vše vyvíjelo v oblasti našeho rozhodování a naší vůle. Chceme políbit dívku? Ano, můžeme. Avšak jen z vlastního rozhodnutí. A k tomuto rozhodnutí můžeme dospět až po dlouhém tříbení, abychom se neposkvrnili. Jinak nás odsoudí neviditelný svět, který nás řídí. Někoho políbit a mít s ním tělesný styk můžeme tehdy, až dosáhneme určitého stupně vývoje a můžeme partnerovi dávat život a světlo – prvky, které na něj i později budou příznivě působit.

Od okamžiku, kdy lásku budeme vnímat jako stav vědomí, stane se stálou. To je ale pojetí, od kterého jsou lidé ještě velmi vzdáleni! Celé lidstvo žije v proměnlivém: dnes se má rádo a zítra již ne. To se nevztahuje jen na bytosti, ale i na věci a zaměstnání. Stálost není příliš rozšířenou ctností u lidí!

Stejné platí i pro nás. Prvé dny přicházíme unešení a nadšení vítat východ slunce, ale po nějaké době nám to zevšední. Naše počáteční nadšení a láska někam zmizí. Aby se tomu předešlo, musíme si zvyknout provádět a žít vše tak, jako by to bylo poprvé: každé ráno vyjít slunci vstříc, jako poprvé. Když milujeme, milujme jako poprvé. Každý den se dívejme na svou ženu nebo muže jako poprvé, ba i po padesáti letech mějme stejné nadšení, jako první den. Je to ale možné jen tehdy, když lásku prožíváme jako stav vědomí. A to opravdu možné je.

Mnozí umělci chtějí záměrně prožít mnoho dobrodružství lásky, protože, jak tvrdí, láska podporuje inspiraci. Bohužel, tato láska, která měla být zdrojem nějakých inspirací, je tak smyslná, sobecká a náladová, že je především příčinou velkých zmatků.

Láska je jako víno, může přinést i opojení. Ale opojení láskou, vyhledávané na nižších úrovních, přitahuje úpadek stejně, jako zneužití alkoholu. Kdo má pravou lásku a dovede ji správně používat, ten vítězí, protože pravá láska nic neničí, ale buduje.

Jediným řešením lásky je láska samotná. Mnozí si stěžují na různé potíže a poruchy, ale proč víc nemilují? Tyto problémy pochází z toho, že zadržují lásku v sobě a toto zadržení vše pustoší. Láska je nesmírně silný proud, ale jim nikdo nic nevysvětlil a proud protrhl hráze. Kdo se chcete osvobodit od těchto útrap, musí milovat ve dne v noci vše živé, a nezabíjet! Pak bude tak zaměstnán, že mu nezbude čas pro trápení. Čím více se kdo uzavře a čím více bude šetřit láskou, tím složitější bude mít život. V lásce buďme štědří, mějme rádi všechny a vše. To nás zachrání. Darujme svou lásku všem bytostem, všem tvorům.

Těšme se a děkujme nebesům každý den za to, že jsou na Zemi miliony krásných žen a miliony inteligentních a silných mužů, které jsme ještě nepoznali nebo neobdivovali! Mysleme na ně a buďme šťastní… Již sama myšlenka, že existují, že je jednoho dne spatříme, budeme s nimi hovořit a budeme je moci obdivovat nás má potěšit.

Možná namítnete: to přece odporuje všem morálním zásadám. Kdyby nyní všichni muži milovali všechny ženy a všechny ženy všechny muže, pak by již nebyly rodiny. Ano, potom by byla jedna velká rodina, to je vše. Bylo by to snad špatné?

To, že všichni muži mají mít rádi všechny ženy a všechny ženy všechny muže, to neznamená, že by se manželé měli vzájemně podvádět! Věrnost je samozřejmě potřebná. Ale buďme si vědomí toho, že samotný muž nebo samotná žena nikdy nejsou kompletní. Proto mají spolu žít, spolu pracovat a přesto mít všechny rádi, usmívat se na celý svět a i svému druhu přát stejnou svobodu. Ano, je nutné vzájemně se míti rádi, spolu žít, nerozcházet se a rozšířit svůj pojem lásky. Tímto způsobem se naučí muž a žena spokojiti se s jemnými radostmi.

Otázka lásky bude před lidmi stát pořád. A změny budou právě v jejím chápání a vyjadřování. V budoucnu se každý člověk musí naučit míti rád všechny ženy a všechny muže i celý vesmír a svoji duši naplnit nádherou nebes. Potom už pro sobectví, malé ego a omezenost nebude v lásce místo.