Zajímavé výsledky kliniky, zabývající se léčením narkomanů poněkud neortodoxní metodou, vycházející z praxe jihoamerických ayahuaskeros.
Je možné léčit drogovou závislost halucinogeny? Na klinice v Peru u města Tarapoto se o to už deset let pokouší francouzský lékař Mabit.
Vědecký svět Mabitův postup dlouho neuznával. Mabit býval označován za šamana, léčitele nebo dokonce vůdce sekty. Halucinogenní drogy připomínaly šedesátá léta hippies a květinových dětí. Dnes vědci na předních amerických a evropských univerzitách začínají seriózně zkoumat použití halucinogenů při odvykání drogové závislosti. Přicházejí k závěrům, že psychotropní látky mohou mít dobré terapeutické účinky nejen při léčení drogové závislosti, ale i chronické deprese, a že studium jejich účinků umožňuje blíže poznat, jak se v mozku vytváří osobnostní rysy. Podle psychiatra Charlese Groba se v tomto směru otevírají vědcům široké, málo prozkoumané prostory.
Mabit je v čele těchto výzkumů nebo spíš nebezpečně daleko vpředu. Výzkum psychotropních drog a jejich účinků ještě zdaleka nedošel ke klinickým pokusům. Mabit to zkouší přímo na lidech. Kritikové tvrdí, že ohrožuje životy pacientů. Ve Francii byl dokonce označen za vůdce sekty a jeho činnost se prošetřuje. Mabit tvrdí, že jen začal tam, kde klasická medicína selhává. Důvěrně poznal praktiky jihoamerických léčitelů a účinky psychotropních rostlinných látek, které tu kdysi používali šamani, aby se dostali do transu. Mabitovi je sedmačtyřicet let. Do Peru se dostal v roce 1980 s francouzskou skupinou mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Sblížil se s místními léčiteli, kteří mu svěřili tajemství nejrůznějších bylin. Také mu řekli, že kdo chce poznat jejich účinky, musí je vyzkoušet především sám na sobě. Mabit neváhal a zkusil to.
Nápoj ayahuasca odvozuje své jméno od ayahuasceros, což znamená léčitelé. Sestává ze dvou účinných složek. Z kůry stromu Banisteriopsis canapi, která obsahuje látky působící proti depresi tím, že zvyšuje úroveň neurotransmiteru serotoninu v mozku. Další účinnou složkou je halucinogen DMT obsažený v rostlině z místních pralesů, která se jmenuje Psychotria viridis. Pokud se tyto dvě látky užijí současně, psychotropní účinek DMT trvá déle a vytváří vize, které podle Mabita pomáhají duchovnímu probuzení pacienta. Ten se cítí povznesen, nejeden se vrací do lůna náboženství a od drog se i vnitřně odvrací.
Halucinogeny mohou působit psychózy. Mabit své pacienty před přijetím na kliniku proto nechává pečlivě vyšetřit. Pokud existují i jen slabé náznaky psychických chorob, zejména schizofrenie, kterou by lék mohl zhoršit nebo rozpoutat, pacienta do léčebny nepřijme. Zkoumají se i dlouhodobé účinky této léčebné kúry. Zda se pacienti po čase opět nevrátí k závislosti na drogách. Něco jiného je odejít do klidu džungle, léčit se tam a případně vyléčit a něco jiného žít opět v rušném prostředí plném stresu. Benny Shanonová, psycholožka z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a autorka první publikace o nápoji ayahuasca, tvrdí, že tento způsob léčení nemůže závislost na drogách zcela odstranit. Mabit argumentuje výsledky. Jeho klinika funguje už celých deset let. V běžných programech uplatňovaných ve světě se zhruba třicet procent pacientů zbaví drogové závislosti úplně a nikdy se k drogám nevrátí. Sedmdesát procent se k drogám vrací. U pacientů z Mabitovy kliniky je poměr zhruba opačný. Ke drogám se vrací pouhých třicet procent pacientů. Zbytek se k nim nevrátí nikdy nebo jen občasně mírnými kontrolovanými dávkami. Pacienti se s oblibou na Mabitovu kliniku vracejí. Údajně proto, aby si zafixovali nezávislost na drogách. Někteří kritici však zřejmě oprávněně tvrdí, že je přitahuje vidina ayahuascy, která má podobné účinky jako droga.