Podívejme se tedy na deset hlavních potravin, které ve vhodné kombinaci a v dostatečném množství ubrání tělo proti nejrůznějším nemocem včetně srdečních chorob, cukrovky a rakoviny. Mnoho složek, které tyto potraviny obsahují, je samozřejmě ve vitaminových doplňcích, ale nespoléhejte na to. Jak ukázaly výzkumy posledních let, je jídlo velmi složitou záležitostí a nejlépe se osvědčila přirozená kombinace antioxidantů, fytochemikálií a vláknin.

Stačí si všímat, jak nám příroda své plody nabízí. Látky prospěšné našemu zdraví obvykle dávají zelenině nebo ovoci výraznou přitažlivou barvu - modrou borůvkám, jasně zelenou špenátu, oranžovou mrkvi nebo oranžovočervenou rajčatům. Potraviny na vašem talíři by měly připomínat duhu.

Zpracované rajčatové plody ve formě protlaku, kečupu, rajské polévky či omáčky snižují riziko rakoviny prostaty a rakoviny trávicího traktu. Obsahují velmi účinný antioxidant lykopen, který dává barvu také melounům a červeným grapefruitům. Základní vlastností lykopenu je potlačování růstu všech druhů nádorů. Lykopen je rozpustný v tuku a tělo ho lépe získává z tepelně připravených pokrmů, zejména použije-li se k přípravě tuk nebo nejlépe olivový olej. Vařená rajčata obsahují více lykopenu než syrová. Jíte-li tedy často pizzu s rajčaty, výrazně si snižujete riziko onemocnění rakovinou. Lykopen tlumí také následky kouření a ozáření ultrafialovými paprsky. Se stoupajícím věkem hladina lykopenu v krvi klesá.

Špenát už sice dávno nedominuje v našem povědomí jako hvězda výživy, kterou miloval Pepek námořník, ale stále platí, že je bohatým zdojem železa a kyseliny listové (folátu). Kyselině listové se někdy také říká folacin a je to ve vodě rozpustný vitamin, člen B komplexu. Je potřebná pro tvorbu červených krvinek a chrání před střevními parazity. Snižuje hladinu cysteinu a tím i riziko ischemické choroby srdeční. Zabraňuje deformitám plodu v těhotenství. Zlepšuje stav kůže a snižuje vnímání bolesti. Špenát obsahuje také dvě důležité fytochemikálie - lutein a zeaxantin. Ty chrání oči před volnými radikály, které mohou vyvolat degeneraci žluté skvrny sítnice a oslepnutí. Zeaxantin také potlačuje růst nádorových buněk.

Červené víno patří k potravinám, které nás chrání před nemocemi stejně jako ovoce či zelenina. Právě v červeném víně se skrývá tajemství, proč Francouzi, ačkoli jedí tučné sýry a uzeniny, trpí méně srdečními a cévními chorobami než Američané. Slupky hroznů, z nichž se červené víno vyrábí, jsou doslova nabity antioxidanty. Nicméně nadměrná spotřeba vína vede k cirhóze jater a řadě dalších chorob, takže se nedoporučuje pít ho víc než několik deci týdně.

Oříšky jsou zdrojem tuků obsahujících nenasycné mastné kyseliny, které podporují vzestup příznivého HDL-cholesterolu a pokles nepříznivého LDL-cholesterolu. Pomáhají odstraňovat cholesterolové nánosy ze střev a udržovat vápník v buňkách. V pekanových a lískových oříšcích je fytochemikálie, která vyvolává proces známý jako apoptóza, při němž se rakovinné buňky požírají navzájem. Ořechy jsou také zdrojem vitaminu E - významného antioxidantu, který působí jako prevence proti srdečním chorobám a rakovině. Obsahují rovněž hořčík (magnesium), minerál nutný pro asimilaci vápníku, vitaminu C, fosforu, sodíku a draslíku. Hořčík je potřebný pro nervovu a svalovou činnost. Bývá nazýván protistresovým minerálem, protože účinně potlačuje depresivní stavy. Nevýhodou ořechů a oříšků je jejich vysoká kalorická hodnota.

Brokolice je v naší výživě stále ještě nedoceněná. Nabízí řadu fytochemikálií - například indoly a isothiokyanin, spoustu beta-karotenu, vlákniny a v jednom šálku víc vitaminu C než pomeranč. Snižuje riziko rakoviny prsu, tlustého střeva a žaludku. Podobné vlastnosti mají ichřest a kapusta. Nejlépe je brokolici jen lehce povařit a hodně žvýkat.

Ovesné vločky a oves není jenom pro koně. Rozhodně patří ke zdravé výživě. Nejde jen o vlákninu, kterou obsahuje. Každodenní konzumace ovsa ať už ve formě ovesných vloček nebo ovesné kaše snižuje hladinu cholesterolu a působí dobře na zvýšený krevní tlak. Oves je jednou z mála obilnin, které obsahují vzácné typy antioxidantů - tokotrienoly. Je vhodný i pro redukční diety, protože vláknina a proteiny dají člověku brzy pocit plnosti.

Česnek jako prevenci nejen proti upírům, ale jak už věděly naše babičky, také proti chorobám. Česnek, podobně jako v menší míře i cibule, šalotka a pórek, obsahuje flavonidy, vitaminy B a C, vápník, draslík, fosfor, selen a sloučeniny síry. Právě ty jsou nejzdravější, ale dávají česneku jeho charakteristický zápach, který člověka dokáže společensky znemožnit. Nejvýznamnější je daillyl sulfid, který dokáže inaktivovat kancerogeny a dokonce potlačit růst už vzniklých nádorů. Tento sulfid při pravidelném používání snižuje krevní tlak a nadměrně vysoký obsah cukru v krvi. Česnek působí jako přírodní antibiotikum a léčí běžné nachlazení. Nejdůležitější je pro prevenci srdečních chorob a mozkových příhod, protože snižuje hladinu cholesterolu v krvi a brání vzniku krevních sraženin. Nejúčinnější je česnek rozdrcený v syrovém stavu. Tepelným zpracováním jeho téměř zázračné vlastnosti mizí.

Zelený čaj se v Asii pije v podobných kvantech jako v západních zemích káva. Obsahuje množství fytochemikálií, zejména katechin, který je velmi účinným antioxidantem. Zabraňuje v bakteriálním růstu kmenům stafylokoků, které jsou rezistentní na penicilin. Podle čínských průzkumů snižuje denní pití zeleného čaje riziko rakoviny žaludku, plic a jater, chrání před zubním kazem a krvácením dásním. Japonci tvrdí, že vypijete-li deset šálků zeleného čaje denně, nehrozí vám srdeční ani cévní choroby. V poslední době se objevují názory, že stejně účinný může být i černý čaj.

Borůvky vypadají jako malé modré drahokamy. Obsahují antokyanidin - druh fytochemikálie náležející do flavonoidů. Kromě klasických antioxidačních účinků působí antokyanidin velmi pozitivně na mozkové schopnosti. Zlepšuje zejména paměť. Borůvky mají také příznivý vliv na oči i na trávení.

Na rozdíl od vyjmenovaných deseti potravin, které díky svému složení působí jako prevence proti chorobám, jsou na tom brambory podstatně hůře. Jsou potravinou, která je na předním místě světové spotřeby. Vždy byly pokládány za zdroj vápníku, niacinu, železa, vitaminu C a uhlovodanů. Řada knih donedávna tvrdila, že dieta z brambor a mléka nebo podmáslí dodá tělu vše, co potřebuje. Nejnovější výzkumy to vidí jinak. Brambory ve větším množství, to znamená více než jeden nebo dva, jsou v dnešní společnosti, která vede sedavý způsob života a většina lidí má nadváhu, nebezpečné a mají lví podíl na rostoucím počtu srdečních chorob a cukrovky typu 2. Problémem je škrob, který obsahují. Sníte-li jediný průměrně velký brambor, během trávení se škrob v něm obsažený změní na šest kávových lžiček cukru. Tělo tento cukr není schopné odlišit od klasického, před kterým většina diet varuje. Podobný problém je s bílým chlebem, bílým pečivem a loupanou rýží. Jenže nic není tak černobílé - přece jenom se cukr ze škrobu dostává do krve mnohem pomaleji, než po přímé konzumaci cukru, ať už v nápojích, nebo ve sladkostech.