V intimních vtazích se lidé často setkávají někde na půl cesty. V nejlepším případě každý dostane polovinu toho, co chce. Pokud ale máme skutečně oslavovat rozdílnost mezi mužem a ženou, není to o žití v kompromisu, protože potom se nám ze vztahu vytrácí vášeň a barva a my se zlobíme, že naše potřeby nejsou naplněny a skrytě o ně bojujeme. Máme potom pocit, že když dáváme moc, partner to bude očekávat, a tak raději dáváme méně. To vede ke skrytým mocenským bojům.

Hra na jin a jang nás může naučit, jak se vyhnout těmto úskalím a jak naplnit své potřeby. Díky této hře dostane každý z partnerů příležitost dát najevo své potřeby. Na začátku se partneři domluví, kdo bude hrát ve vymezené době roli jin a kdo jang, domluví se na trvání a také na tom, kdy si role vymění.

Pravidla jsou přitom pevně daná a je třeba je dodržovat. Čas je rovnoměrně rozložený pro oba účastníky a pokud se objeví nějaký konflikt (nějaký náš "démon"), je nutné vyhlásit přestávku na vyřešení a teprve potom ve hře pokračovat.

Role při této hře musí být zcela jasně rozdělené, jeden partner musí být skutečně JANG a druhý JIN.

Jin se ve své roli vzdává všech očekávání, zbaví se pocitu "tohle přece nemohu dělat", nestará se o to, aby mu bylo příjemně, je bez ega a bez přání. V rámci svých hranic a jejich posouvání se oddává (jin je bez formy). NENÍ ALE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ OBĚTÍ! Je velký rozdíl mezi poddat se a být obětí! Může se stát, že jin bude potřebovat od jangu pomoc s úkolem, který dostal. Jang se snaží, aby se jin cítil šťastný a potom se vyjednávání mohou stát nejdůležitější součástí této hry: "Milý jangu, opravdu chci tvé přání splnit, ale působí mi to problémy. Mohl bys mi s tím nějak pomoci, abych do toho mohl vstoupit?"

Tedy JIN je v roli: Ty mi řekneš, co chceš, a já udělám všechno, abych ti to splnil.

Naproti tomu JANG se ptá sám sebe: "Co opravdu chci?"

Naše společnost nás učí silnému tabu - nesmíme vyjadřovat svá přání. Často potřebujeme něco, co nedostáváme, a v této hře se učíme společně hledat způsob, jak tuto potřebu můžeme naplnit. Nevzniká tu žádný pocit viny, ani žádná očekávání.

Měli bychom ale být připraveni na to, že budeme konfrontováni se svými "démony" a svými starými vzorci chování.

Když Jang opravdu rozvíjí svůj svět a stává se učitelem, vezme Jin za ruku a dovede ho do světa své hodnoty. Vyžaduje to čas a trpělivost. Dejme si ale pozor, a když přijdou démoni: "Je to dobře", "Je to špatně" ... vymeťme je.

Muži často zaměňují kvalitu za kvantitu (platí to i v sexu). Dělá jim problém být opravdu přítomen (teď a tady). Naproti tomu žena hledá kvalitu - hluboké souznění, hlubokou kvalitu přítomnosti a intenzity. Žena hledá bytí a muž "dělání".

Je vhodné hrát tuto hru co nejčastěji, minimálně 1x týdně. Jedná se o jasně vymezenou dohodu, tedy o "severní masku milenců" podle nauky Chuluaqui Quodoushka.

Můžeme ji hrát kdykoliv, v běžných životních situacích. Jedni moji známí takhle v rámci hry Jin - Jang bezvadně uklidili garáž. Takže opravdu můžete cokoliv, pracovat, užívat si příjemných chvil, být spolu na výletě v přírodě...