Podle vykladačů jeho díla prý předpověděl Bartolomějskou noc, velký požár Londýna, vyhlášení nezávislosti USA, vládu Napoleona Bonaparta, Pařížskou komunu, nástup Hitlera k moci, shození bomby na Hirošimu, válku v Perském zálivu, atentát na World Trade Center. V tisíci prorockých čtyřverších, která publikoval v polovině šestnáctého století, načrtl podle vlastních slov události na příštích 2200 let. Problém je v tom, že jeho verše jsou na první pohled nesrozumitelné. Konkrétní interpretaci jim dali pozdější samozvaní vykladači. A tak se kolem Nostradamových proroctví celá staletí vznáší ostrá polemika mezi jeho přívrženci a odpůrci.

Michel de Nostre-Dame se narodil 24. prosince 1503 v Saint-Rémy-de-Provence v rodině židů konvertovaných na křesťanství. V patnácti letech, kdy studuje v Avignonu, je už zkušeným astrologem, který vysvětluje nebeské jevy spolužákům. Roku 1529 začíná studovat lékařskou vědu na univerzitě v Montpellier. Věnuje se zejména starým lékařským a filozofickým textům, anatomii a lékopisu. Po získání diplomu se zdokonaluje v Agenu pod dohledem lékaře filologa Julese-Césara Scaligera.

Jeho manželka a dvě děti podlehly morové epidemii. Nostradamus začíná studovat morovou problematiku v Marseilles a v Aix-en-Provence. Stává se z něj odborník, který na rozdíl od většiny současníků nevěří, že mor je nezvratným božím prokletím. Snaží se vyrobit lék na bázi cypřiše, kosatce, červené růže a dalších složek. Tvrdí, že všichni, kdo si touto směsí potřou rty, jsou před morem chráněni. Navrhuje hygienická opatření, radí polévat vše octem a rostlinnými esencemi kvůli dezinfekci, chránit si nos a ústa, mýt si ruce před jídlem a podobně.

Stejně jako všichni tehdejší lékaři používal i Nostradamus k určování příčin nemocí astronomii. V té době se věřilo, že všechny části těla jsou ovlivněny pohybem planet a jejich konstelacemi. Pomocí hvězd se dostává ke svým proroctvím. Když v jednom z nich předpoví téměř do detailu smrt Jindřicha II., získává si důvěru Kateřiny Medicejské, která jej přijímá do svých služeb. Vrcholu kariéry dosahuje roku 1564, kdy je jmenován dvorním lékařem a rádcem krále Karla IX. O dva roky později umírá Nostradamus v Salonde-Provence jako jeden z nejuznávanějších mužů francouzského království.

Kromě úcty a reputace si již od prvního vydání proroctví roku 1555 Nostradamus vysloužil posměch a odpor. Jedním z nejzuřivějších odpůrců se stal jeho bývalý mistr, lékař Scaliger, který tvrdil, že Nostradamovy předpovědi jsou snůškou lží a výmyslů. Ani později na tom nebyl o nic lépe. V devatenáctém století se dokonce jeho jméno vžilo ve francouzštině jako synonymum pro "mága, kouzelníka" používané podle Littrého slovníku pouze v posměšném významu. Ku prospěchu mu nebylo ani to, že jeho výroky byly používány k politické propagandě. Například během druhé světové války interpretoval Goebbels některá jeho čtyřverší jako předzvěst porážky spojeneckých vojsk. Po útoku na World Trade Center se na internetu objevily verše, v nichž údajně Nostradamus tuto událost předpověděl. Ve skutečnosti šlo o montáž z několika čtyřverší nebo o falešnou nápodobu.

V každé době existovali lidé, kteří Nostradama hájili a hájí. Podle nich samotné životopisné údaje svědčí o tom, že mínil své předpovědi upřímně. Byl prototypem renesančního člověka s širokým záběrem. Věnoval se lékařské vědě, literatuře, astronomii, astrologii, výrobě léků atd. Nesrozumitelnost a tajuplnost jeho proroctví je podle jeho příznivců dána tím, že žil v nebezpečné době, v níž bylo třeba mít se na pozoru.

Právě nejednoznačnost Nostradamových čtyřverší svádí mnohé, aby se pokusili o konkrétní výklad. Není to jednoduché. V prvé řadě v šestnáctém století neexistovala jednotná typografie. Pravopis jednotlivých slov se od jednoho vydání k dalšímu mění, až může dojít k naprosté změně původního významu. Například z výrazu Par le cinquiesme (=skrze pátého/ý/ou) se postupem času stává Carle cinquiesme = Karel V. Druhým kamenem úrazu je volnost, jakou si sám autor dopřál při psaní čtyřverší. Používá často archaickou, někdy i originální větnou skladbu, francouzské výrazy míchá s latinskými, řeckými a provensálskými. Hraje si s anagramy, hojně využívá alegorických obratů a mytologických narážek. Sám přiznává, že některá slova upravil. To vše činí z jeho veršů tvrdý interpretační oříšek. Některé naopak zarážejí svou přesností. Nejslavnějším je v tomto ohledu pětatřicáté čtyřverší z první stovky veršů, které podle Nostradamových současníků předpovědělo smrt krále Jindřicha II. Hovoří se v něm o dvou lvech, starém a mladém, kteří se utkají v zápase. Mladý lev při něm starému vypíchne oko a zraněný sok posléze umře v krutých bolestech. Jindřich II. skutečně zemřel na následek poraněného oka, které mu při turnaji v Paříži probodl kopím mladý hrabě Montgomery.

Mezi vykladači Nostradamových veršů existuje přinejmenším jeden, který se nespletl. Jean-Charles de Fontbrune na základě čtyřverší předpověděl rok předem zvolení Francoise Mitterranda francouzským prezidentem a atentát na papeže Jana Pavla II. v roce 1981. Jeho kniha se v té době prodávala rychlostí 5000 exemplářů za den. V současné době vydává Fontbrune novou publikaci nazvanou Nostradamus, životopis a proroctví do roku 2025. Co nás podle Fontbruna v dalších dvaceti letech čeká? Do roku 2005 očekává tyto závažné události: uvěznění marockého krále, extrémní sucha, množení náboženských sekt, rozšíření války z Izraele do Evropy, útok ruských a arabských armád, okupaci Francie a Anglie, vylodění anglo-amerických vojsk v Portugalsku. Papež prý později prchne z Říma do Lyonu, kde bude zavražděn. Vzdálenější budoucnost zní slibněji. Na rok 2025 předpovídá Fontbrune "zlatý věk a celosvětový mír".