Nejnovější analýzy šimpanzí a lidské dědičné informace se soustředily na šimpanzí chromozom 22 jeho lidský protějšek – chromozom 21. Poprvé tak srovnáváme skutečně velké porce lidské a šimpanzí DNA a geny, které obsahují. Výsledky zveřejněné v Nature 27. května 2004 jsou dost šokující – především pro ty, kdo už pomalu ani neviděli mezi šimpanzem a člověkem žádný genetický rozdíl.

Oba chromozomy se liší jen v 1,44% písmen genetického kódu. Ale vzhledem k tomu, že každý gen obsahuje stovky až tisíce písmen, liší se 83% bílkovin vyráběných podle 231 sledovaných genů alespoň v jedné aminokyselině. Neznamená to nutně, že podobné funkce sdílí jen 17% lidských a šimpanzích genů. Řada lidských a šimpanzích bílkovin se liší jen v několika málo aminokyselinách a to nemusí mít na jejich funkce zásadní dopad.

Mnohem závažnější se zdá zjištění, že na obou chromozomech je skoro 68 000 míst, kde se v průběhu evoluce lidí a šimpanze „vmáčklo“ nebo naopak „ztratilo“ hned několik písmen genetického kódu. Tyto změny jsou natolik závažné, že mohou zásadně změnit funkce 20% bílkovin.

„Lidé a šimpanzi jsou evolučně blízce příbuzní, a proto jsem si mysleli, že se jich geny budou hodně podobat. Byl to omyl,“ připouští Asao Fudžijama z Japonského národního ústavu pro informatiku v Tokiu.

„Zatím ale nemáme jasno v tom, nakolik jsou tyto odlišnosti v dědičné informaci zodpovědné za to, co z nás dělá lidi,“ říká Tarjei Mikkelsen z Broad Institute v americkém Cambridge.

Tolik tedy šalamounská konstatování genetiků, kteří se přímo podíleli na zmíněném výzkumu. Zdá se, že nám to genetici zase jednou pěkně zavařili. Výsledky jejich analýz nám ponechaly hodně prostoru k tomu, abychom mohli své argumenty natahovat podle potřeby jako gumu. Milujete šimpanze a vidíte v nich „malého chlupatého člověka“? Držte se 1,44% rozdílu v jednotlivých písmenech genetického kódu! Vidíte v šimpanzech „jen zvířata“ a nevadí vám, že se na nich provádějí pokusy? Otloukejte svým odpůrcům v diskuzích o hlavu fakt, že máme se šimpanzi skutečně shodných jen 17% bílkovin! Rozhodli jste se pro „zlatou střední“ cestu? Argumentujte 20% bílkovin se zásadně změněnou strukturou! A nebo si jednoduše přiznejme, že o tom, co nás odlišuje od lidoopů, navzdory velkému pokroku v genetice stále ještě víme hodně málo a že se těšíme na výsledky dalšího výzkumu. Do doby, než budou k dispozici, asi není hanba přiznat: „Víme, že skoro nic nevíme.“

Jaroslav Petr