Starověké Řecko je považováno za kolébku evropské civilizace. Nadarmo se neříká, že Evropa vznikla přesně v tom okamžiku, kdy si dávní Achájové podali ruce s civilizací Mínojců. S dávnou Krétou. Jistě to nebyl setrvalý děj, měl řadu přestávek a rozhodně nelze hovořit o nepřerušovaném vývoji. Namátkou mohu vzpomenout např. pověstný vpád dodnes záhadných "mořských národů", které na řadu staletí vrhly Řecko zpět na úroveň barbarství. Ale dá se jednoznačně tvrdit, že ani toto nedokázalo přerušit paměť řecké civilizace. A tak dnes bojují badatelé se světem záhadných legend, který potvrdit, nebo vyvrátit bývá dost často nad jejich síly. Jenom problém Troja zaměstnává celé generace vědců. A to už nebudu zmiňovat problém slavných Amazonek, které si nechám na nějaký další článek.

Známe jména hrdinů, bohů, králů a všech možných slavných postav. Kdo neslyšel jména jako Platón, Solón, Aristoteles apod.. Můžeme vypočítávat jména umělců, vojevůdců, vědců, diplomatů, nebo třeba politiků, řečníků či kněží. Ale co vlastně víme o ženách a starověkém Řecku? Zkuste si schválně vzít papír a na jednu stranu napsat všechna slavná mužská jména starého Řecka, na která si vzpomenete a na druhou stranu zkuste napsat slavná ženská jména starého Řecka. Já jsem nedávno zkusil otestovat své známé a výsledek byl jednoznačný. Žen známe velice málo. To je Athena, Artemis, Afrodité, Kirké nebo Helena a občas se objevila i Sapfo. Ale s vyjímkou dam z Olympu byly výsledky velice slabé. Vypadá to doslova, jako by ženy do vývoje vůbec nezasahovaly. Jak to vlastně bylo se svobodou žen v té tzv. svobodné řecké společnosti? Ono to s tou svobodou nelze brát moc vážně. Přece jen to byl otrokářský řád. Žena měla jednoznačně určenou úlohu. Sedět doma, starat se o potomky a nedělat ostudu. Nějaké toulání a slavení nebylo manželkám Řeků vůbec dovoleno. Žena byla zkrátka poloviční otrok. Alespoň z dnešního pohledu. Ovšem pokud manželky musely "strážit"domov, kdo dělal mužům společnost? Ano, samozřejmě už tenkrát existovala prostituce, ale v zábavě nejde jen o tělo. Je zde ještě to proslavené duševno. Doslova se dá říct, že staří Řekové si neměli s kým popovídat na úrovni. Doma slepice a venku pouze specialistky na tělo. Intelektuálno veskrze žádné.

A jestli bylo staré Řecko na něco citlivé, tak to byla ta jejich civilizace. Nadarmo to nebyli staří Řekové, kteří zavedli používání pojmu barbar. Je to zajímavé. Ono Řecko je chápáno jako počátek Evropy a o některých méně slavných momentech se moc nemluví. Všichni určitě víte o existenci slavné "Athénské ústavy". Ovšem, kdo z vás ví, že takových a podobných ústav je z helénského období známo 180. Nic nebylo tak nesvorné, jak městské státy Peloponésu. Ale nevadilo jim to, aby o sobě neprohlašovaly, že jsou civilizované a okolní svět jsou barbaři.

Rozpor mezi nutností inteligentních žen ve společnosti a skutečným postavením řeckých žen vedl k velice zajímavému systémovému řešení, které se snad nikdy nikde neobjevilo. Řešení se jmenuje HÉTERA!

Kdo to vlastně byly dávné hétery? Jakou hrály úlohu? A proč už dnes nejsou potřeba? Zajímavé je, že názory na hétery dodnes nejsou jednotné. Už v dobách pověstného Lúkiánose ze Samosaty jsou dokonce považovány za obyčejné nevěstky. Žel, tento tzv. Voltaire starověku bohužel nepochopil některé staré obyčeje a udělal z héter obyčejné prostitutky. Bohužel tento názor se vyskytuje dodnes. Snad nejznámější héterou byla Thais Athénská, milenka Alexandra Velikého a podle všeho pozdější manželka budoucího Ptolemaia I.. Je zajímavé, že se jedná o velice významnou ženu starověku, ale v řadě životopisů Alexandra velikého o ní nenajdete ani čárku. Dodnes jsou hétery pro řadu badatelů duševním problémem, o kterém je lepší nepsat. Neb jsou to dámy poněkud lehčích mravů. Člověku se chce plakat nad takovou nevzdělaností.

Hétery se nám v historii objevují v období civilizačního zvratu. V období helénismu začínají odumírat pozůstatky matriarchátu a starověké náboženské kulty, spjaté s velkou ženskou bohyní. Doslova se dá tvrdit, že v tomto období dochází k nahrazování starých ženských božstev mužskými. V helénském světě se najednou objevují také vlivy Indie, Stoikové, tajné věrouky a dokonce i prvé náznaky budoucího mocného materialismu. Je to doslova období náboženských a názorových krizí a otřesů.Stará ženská božstva už neměla schopnost přijímat nové podněty a dost se dokonce jevila jako krvavá, ukrutná a nelidská. Já vím, že tuto stránku čtou i lidé, pro které bohyně není prázdným pojmem, ale je nutné si přiznat fakta. Tenkrát se prostě doba změnila a bohyně ne. Tím přestala být zajímavá a pozvolna odumírá. Samozřejmě ne hned. Vždyť ještě budoucí císař Konstantin Veliký bude muset proti kultu matky zasahovat a vymýšlet Marii matku Krista. Ale právě tam, někde v helénském období začíná konec dávných ženských kultů. A přesně v tom okamžiku se na scéně objevují hétery.

Je to vlastně logické. Hétery překlenují období, kdy ženské kulty ještě dokáží ovládat ženské plémě, ale už nedokáží čelit nástupu nových kultů. Mají hodně podobného s bohyní. Stejně jako kněžky jsou neuvěřitelně vzdělané. Dokonce existovaly celé školy. Pověst snad nejvzdělanějších z nich měly vždy hétery athénské. Ovládaly zpěv, tanec, umění dialogu a dokázaly se plést i do politiky. Samozřejmě také uměly skvěle pít a erotika jim také nebyla cizí. Ale pozor! U erotiky je nutné dodat jednu věc. Ony nebyly primárně jenom nevěstky nebo jenom společnice. Ony byly oboje. Jak tělo, tak duše. Staly se z nich kněžky nastupujících časů, kdy chrámy bohyně prostě zmizí a ženský princip společnosti bude potlačen. Mohly použít své tělo, ale také k něčemu takovému vůbec nemuselo dojít. A je pravděpodobné, že ve většině případů ani nedocházelo.

Žel, nic netrvá věčně. Nastupující náboženské proudy budou stále více a více potlačovat ženský princip a vracet ženy do role samiček hlídajících rodnou noru. Pro ženy nebude ve společnosti jiné místo než u dětí a domácnosti. Ženy, které to nebudou dodržovat, budou označeny za osoby podezřelých mravů a znalostí. Křesťanství to bude řešit ohněm.

Závěrem. Dnes žijeme také v přelomovém období. Řada autorů se dokonce více méně shoduje, že končí jedno velice dlouhé období v dějinách lidstva. Období, které začínalo právě v helénské době. Netuším, zda to bude znamenat posílení dávné bohyně. Možná pro nás chlapy by to nebylo špatné. Např. v dávných dobách existoval chrám tuším bohyně Kybelé. Narazil jsem na to v knize legendárního ruského spisovatele Jefremova. V knize, ve které složil héterám hlubokou poklonu. Tam pokud chtěli kněžku potrestat, tak ji přikovali k brance a musela obsloužit kolemjdoucí poutníky. Ale bohužel se obávám, že těch záporů bude více. Naštěstí už filosofové starověku dokázali nemožnost se někam vrátit. A pokud snad neměli pravdu, drahé bohyně, nechcete být raděj hétery?