Jistě jste se setkali při svém brouzdání na síti někdy s českým klubem skeptiků – Sisyfem. Toto uskupení je přesně jedno z těch, kde se sdružují lidé dogmatičtí, nevyspělí, neschopní malinko se dotázat sama sebe, zda je jejich vlastní vize světa ta optimální. Jednoduše řečeno, nikdo z nich není schopen kriticky zhodnotit svůj vlastní náhled. Toto sdružení vyvíjí maximální snahy vnutit naprosto všem svůj pohled na svět – pohled newtonovsko-karteziánského paradigmatu. Celý svět je pro ně jen smutným mechanicko-chemickým místem, které nemá žádný hlubší smysl. Kritizují dokonce i tak zažité systémy, jako je akupunktura, transpersonální směry psychologie apod. Mrkněme se na to, jak to je opravdu, prozatím třeba se Sisyfem zavrhovaným východním pojetím medicíny...

Chápání člověka jako souhrnu součástek je poměrně smutným nešvarem většiny západních medicínských praktik. Přesně to je také kamenem úrazu řady léčebných technik a principů - hlavně při léčení civilizačních chorob. Těžko se uznává, že tu byly tisíce let léčby a výzkumu před tím, čemu říkáme oficiální medicína. To, čemu tak říkáme, tu není ani 500 let.

Pokud dnes mluvíme o klinickéím výzkumu, hovoříme obvykle maximálně o 20 letech testování v "terénu". Ovšem systémy jako například Sisyfem neustále atakovaná akupunktura, byly v "terénu" testovány od počátků lidstva. Nemá absolutně smysl hořekovat nad iracionalitou metody, když je tato 1500 let velmi efektivně využívána v praxi. Označení "klinicky testováno" vyvolává mezi opravdu znalými lidmi výbuchy smíchu - 2 roky testů pustí na trh obrovské množství evidentně nebezpečných chemikálií.

Sisyfos a česká věda obecně (protechnokratická) bere současné obracení se mnoha pacientů k celostním systémům medicíny jako nešvar, který se musí vymýtit - jak by taky ne - podráží to ekonomicky orientovanou západní farmacii a za druhé je velmi těžké si přiznat, že v mnoha a mnoha ohledech naše medicína naprosto evidentně selhala. Je vynikající pro řešení akutních případů, pro testování a pro vyšetřování fyziologických změn organismu. Na poli chronických chorob naprosto jednoznačně prohrává - lupénka, astma, bronchitida...to jsou přesně ta onemocnění, kde kupříkladu naprosto iracionální čínská medicína vykazuje famózní výsledky. 

Osobně jsem se setkal s velmi těžkými případy, kterým tento směr medicíny doslova zachránil život. Sám jej již několik let spokojeně využívám - celý život si se mnou a mými potížemi medicína nevěděla rady - problém vždycky vyšumněl k poznatku, že mi nic konkrétního není. Ovšem čínská medicína mi moje potíže zdůvodnila, měla pro ně pojem a hlavně, DOKÁZALA JE ŘEŠIT nebo mne minimálně k úspěšnému řešení vhodně nasměrovala.

(pozn. Tradiční čínská medicína jako metoda asistovala i u léčby pacientů napadených virem SARS - odborníci si spolupráci s touto metodou při likvidaci smrtelného viru velice pochvalovali)

V dnešní Číně funguje naprosto geniální systém zdravotnictví - koexistují spolu jak medicína čínská, tak naše západní - čínskou se léčí, západní diagnostikuje - nebo si pacient může svoboně vybrat a využívat prostě jeden směr. (Léčba chronických nemocí  je levnější - trend léčit např. právě astma metodou čínské medicíny silně narůstá i v západních státech). Ani materialisticky založený socialismus totiž nemohl odolat takovému masivnímu náporu klinických zkušeností tradiční medicíny a i když se ji snažil po revoluci v 60. letech vymýtit, po čase se k ní vrátil, protože je ekonomicky mnohem výhodnější.

V současné době se na čínských univerzitách studuje tradiční medicína 6 let + další specializace. Celé kliniky a katedry se specializují na výzkum třeba jen jediného orgánu v pojetí tradičních postupů. Dokonce jsou tam celé katedry zaměřené čistě na výzkum čchi-kungu nebo meditačních technik. Čínská medicína se dá vhodně využít jako doplněk i u traumatických záležitostí (zde myšleno ne psychicky, ale fyzicky – jako těžký úraz apod.). Ještě například v sanitkách je využívána akupunktura proti efektu šoku. Nemusím asi zmiňovat fakt, že akupunkturou lze velmi účinně nahradit anestezii – USA se o ni začaly zajímat po tom, co Nixonovi předvedli otevření hrudníku a operaci srdce pacienta bez jakékoliv anestezie nebo narkózy.

Je absolutně diletantské srovnávat tento směr léčby s léčitelstvím, šarlatánstvím a pověrami (ovšem co dnes není pověra?). Děje se tak pouze ze silné neznalosti metody a celé problematiky. Pro naše vědce je těžké si připustit, že silně zanedbávají studium efektivních metod, které sami nevymysleli a nebo je koncepčně nedovedou přijmout a pochopit.

Na světě je vícero metod léčby, které mají své opodstatnění, staleté empirické zkušenosti a místo na světě. Jejich odsunutí do stínu iracionality je čistá ignorace a vlastní problém v rovině ega, který by měl být řešen.

Koneckonců tak je to se vším - přečtení záložky na knize o podobných metodách stačí prozápadním vědcům (třeba členům Sisyfa) k napsání recenze či pojednání o iracionalitě metody jako celku. Nečemu nerozumím a nic o tom nevím a tak to logicky zahrnu mezi stejně označitelné teze - opět nedorozuměmí - připustit si vlastní neznalost je základním kamenem směřování vědeckého snažení vůbec. Vnitřní pocit všeznalosti je největším problémem.

V celém světe rostou kliniky Ájurvédy, Tradiční Čínské Medicíny a podobných směrů, jako houby po dešti - výsledek to zdravého rozvoje lidské společnosti. Jen našim, povětšinou socialismem zdegenerovaným lékařům, tento fakt uniká.

Příště se mrkneme zase jinam.