 | Náhodný citát |  |
|
G. Lichtenberg:
Nejlépe poznáme člověka podle vtipu, nad kterým se pohoršil. |
| Hlavní menu | |
| Přehled rubrik | |
| Nejčtenější | |
| Počasí, Slunce, Luna | |
Solar X-rays:
Geomagnetic Field:
|
| O Jitřní zemi | |
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl. Jitřní země byla založena na podzim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jóga, witchcraft (wicca), kult Bohyně, posvátná sexualita a tantra, mystika, New Age, šamanismus ale také třeba zdravá výživa, vegetariánství, léčivé rostliny a ekologie.
|
|
|
 Jóga sútra
Převzato (Pataňdžali - Jóga sútra) - Jóga - 21. 09. 2004 (7947 přečtení)
Překlad často citovaného díla Šrí Pataňdžaliho.
OSVÍCENÍ
- Začínáme objasněním jógy.
- Jóga je ovládnutí činnosti mysli. (Zastavení proměn myslícího principu.)
- Když je mysl ovládnuta, Já nepohnutě spočine ve svém původním neproměnlivém stavu.
- Je-li tomu jinak, Já–pozorovatel se ztotožňuje s proměnami mysli.
- Je patero druhů těchto proměn. Některé jsou příjemné a jiné nepříjemné.
- Jsou to: zkušenosti, zmatení, sebeklam, spánek a vzpomínky.
- Zkušenost vzniká z vnímání, usuzování a pochopení.
- Zmatení je nesprávná představa o věci, jež neodpovídá její přirozenosti.
- Sebeklam je představa sdělená slovy a odlišná od skutečnosti.
- Spánek je stav, v němž je zastaveno vnější vnímání.
- Vzpomínka je připamatování si minulé zkušenosti.
- Jejich ovládnutí se získá praxí a odpoutáním.
- Praxe je trvalé úsilí o soustředění. (Odpoutání mysli od jejích proměn.)
- Dlouhá, nepřerušovaná a uvážlivá praxe se ustálí ve zvyk.
- Odpoutání je rozhodné odřeknutí se touhy po věcech, jež vnímají naše smysly.
- Automatickým důsledkem sebepoznání je nejvyšší forma odpoutání. Je jím odřeknutí se třech stavů. (Tamas–nevědomost, Radžas–činorodost, Sattva–čistota.)
- Praxí se dosáhne Sampradžňáta Samádhi, jež jest stavem vědomého osvícení, ve kterém je mysl smísena s vědomím citu (Savitarka), nebo s vědomím rozlišování (Savičára), a vědomím radosti (Sánanda), či s vědomím osobnosti (Sasmita).
- Trvalou praxí, zastavením veškeré mentální aktivity, přichází Asampradžňáta Samádhi, ve kterém si mysl uchovává pouze neprojevené dojmy.
- Ti, kteří se zbavili připoutanosti k tělu, nebo splynuli s přírodou, vrátí se do tohoto stavu v dalším zrození.
- Ale ostatní musí tohoto dosáhnout pomocí víry, úsilím, rozpomenutím se, soustředěním a rozlišováním.
- Když je úsilí mocné, dostaví se úspěch okamžitě.
- Dle vynaloženého úsilí se rozlišuje úspěch slabý, střední, nebo mocný.
- Osvícení lze také dosáhnout uctíváním Boha.
- Bůh je Jediná Nejvyšší Bytost nedotčená utrpením ani tužbami, či konáním a jeho následky.
- V Něm spočívá semeno vševědoucnosti.
- On je mimo čas a je také učitelem pradávných učitelů.
- Jeho projevené jméno je ÓM.
- Opakuj si ho neustále a medituj o jeho významu!
- Tím dosáhneš osvícení a odstraníš všechny překážky!
- Nemoc, nedostatek nadšení, nespravedlnost, letargie, touha po smyslových požitcích, poblouznění, neschopnost postoupit vpřed, to vše jsou překážky, jež rozrušují mysl.
- Následuje neschopnost soustředění, smutek, nervozita a nepravidelné dýchání.
- K jejich odstranění je nutné praktikovat soustředění na jediný objekt.
- Mysl se naplňuje mírem setkáním se šťastnými, soucítěním s nešťastnými, oceněním ctnostných a uvarování se neřestných.
- Ale také výdechem a zadržováním dechu.
- Mysl se zklidní, když meditace vytvoří výjimečné smyslové vnímání.
- Také meditací na vnitřní zářivé světlo se odstraňuje zármutek.
- Nebo soustředěním na srdce, jež se odřeklo smyslových tužeb.
(Na srdce světců.)
- Nebo meditací na poznání, jež přichází ve spánku a ze snů.
- Nebo meditací na cokoliv, co se jeví člověku jako dobré a vhodné.
- Tímto způsobem mysl ovládá všechno, od nejmenšího k nekonečnému.
- Když je činnost mysli ovládnuta, dostaví se osvícení. Mysl současně zrcadlí přirozenost Diváka, předmět
vidění i samotný proces nazírání, jako průzračný křišťál zrcadlí barvu čehokoliv, co na něj položíte.
- Toto je Savitarka Samádhi, osvícení, spojené s citem, kdy je mysl ještě zmatena pochybami o slovech a jejich významu.
- Nirvitarka Samádhi je osvícení nad citovostí, ve kterém mizí pochyby a mysl, očištěná od změn, zachycuje jen význam objektu. (O němž je meditováno.)
- Stejným způsobem může být popsáno osvícení ze soustředění na jemnější objekty. Osvícení s rozlišováním objektů a osvícení nad rozlišováním.
- Jemnější objekty zanikají v neprojeveném semeni (objektů).
- Toto všechno jsou druhy soustředění – Osvícení spojené se semenem (bodem).
- Očišťující soustředění bez rozlišování zklidňuje mysl. (Přináší duchovní uspokojení.)
- V tomto stavu se intelekt naplňuje Pravdou.
- Namísto poznání, získaného důkazem a usuzováním, přináší toto Samádhi přímé poznání objektu; jeho význam ve své úplnosti.
- Výsledný vjem z tohoto Samádhi vylučuje jakékoliv další vjemy.
- Potlačením i tohoto jediného vjemu dosáhne se bezsemenného Samádhi.
PRAXE
- Praktická jóga se provádí odříkáním, studiem a uctíváním Boha. (Krijá – jóga.)
- Cílem jógy je odstranit utrpení a dosáhnout Osvícení.
- Utrpení je nevědomost, egoismus, touha, odpor a strach.
- Nevědomost je prvotní příčinou utrpení. Ostatní jsou jejím následkem, ať jsou dřímající, zeslabené a potlačené, nebo nahromaděné.
- Nevědomost zaměňuje pomíjivé s nepomíjivým, čisté s nečistým, strastiplné s radostným a ne–Já s Já.
- Egoismus způsobuje ztotožnění Diváka s omezeností jeho zraku.
- Touhy dychtí po rozkoši.
- Odpor odtahuje od bolesti.
- Strach je neustálý přirozený děs ze smrti, hluboce zakořeněný i v mysli vzdělaných.
- Jemnější utrpení zmizí, když se mysl rozplyne v osvícení.
- Hrubší utrpení odstraňuje meditace.
- Karman (následky skutků), ať se uskutečňuje v současném nebo budoucím životě, má své kořeny v utrpení.
- Tak dlouho, dokud je tento kořen přítomen, setrvává i karman, vytváří nová zrození, řídí dobu svého zrání a její naplnění.
- Přináší radost nebo bolest podle toho, zda pochází ze zásluh či prohřešků.
- Pro mysl, jež rozlišuje, veškerý karman je strastiplný, protože vždy s ním přichází strast. Vytváří podráždění, zanechává za sebou dojmy a způsobuje konflikt mezi třemi stavy. (Tamas, Radžas a Sattva.)
- Je nutné vyhnouti se budoucímu utrpení.
- Příčinou utrpení je spoj (proces nazírání) mezi divákem a viděným světem, který je nutno přerušit.
- Čistota, činorodost a nevědomost (Sattva, Radžas a Tamas) utvářejí viděný svět. Živly a smysly tvoří jeho rozdílnost. Radost a osvobození jsou cílem.
- Hrubé, jemné, projevené a neprojevené jsou čtyři rozdíly mezi třemi stavy.
- Divák je plně ztotožněn se svým díváním. Ač je sám bezbarvý, jeví se jako zabarvený vzhledem k proměnám svého vnímání.
- Zkušenost z viděného světa existuje jenom pro Diváka.
- Ta zaniká pro toho, kdo dosáhl osvobození, ale viděný svět zůstává pro ostatní, jsa obecným jevem pro všechny.
- Divák a viděný svět jsou tak propojeni, že pravá přirozenost každého z nich může být rozpoznána.
- Příčinou tohoto spojení je nevědomost.
- Není-li nevědomosti, není ani propojení. Zrušení tohoto spoje odhalí nezávislost Diváka.
- Nevědomost odstraníme neustálým rozlišováním mezi Já a ne–Já.
- Sedminásobné je poznání, jež se dostává jóginovi na posledním stupni vývoje.
- Meditační praxí odstraníme nečistoty, a světlo poznání zazáří. (Následkem rozlišování.)
- Jama, Nijáma, Ásana, Pránájáma, Pratjáhára, Dháraná, Dhjána a Samádhi je osm stupňů jógy.
- Odřeknutí se násilí, krádeží a vilnosti spojené s pravdomluvností a vytrvalostí vytváří zásady (Jama).
- Toto jsou zásady, jež musí být dodržovány nezávisle na čase, místě, postavení nebo okolnostech.
- Čistota, odříkání, spokojenost, opakování posvátných manter a oddanost Bohu vytvářejí pravidla (Nijáma).
- Když nás znepokojují zlé myšlenky, musíme je zapuditi myšlenkami dobrými.
- Nezapomeňte, že špatné skutky, násilí a podobně, ať již vykonané, zapříčiněné nebo navedené, ať vyprovokované zlobným odporem nebo poblouzněním, ať se zdají důležité či nikoliv, zabraňují meditaci, způsobují temnou zaslepenost a utrpení.
- Stane-li se nenásilí nedílnou součástí charakteru jógina, jakékoliv nepřátelství v jeho přítomnosti zaniká.
- Je-li pravda jeho nedílnou součástí, dosáhne jógin ovoce skutků pro sebe a druhé aniž by konal.
- Kdo nekrade, tomu přichází bohatství samo.
- Jógin získává energii neochvějnou vytrvalostí.
- Kdo není chamtivý a nepřijímá dary, pozná své minulé životy, přítomnost i budoucnost.
- Vnitřní a vnější čistotou se jógin odpoutává od svého těla a vyhýbá se tělesnému styku.
- Stejně tak dosáhne vyjasnění intelektu, jarosti mysli, ovládnutí smyslů a síly soustředění. To všechno ho připravuje k Sebepoznání.
- Ze spokojenosti vychází nejvyšší štěstí.
- Odříkavost odstraňuje nečistoty a probouzí fyzické i mentální síly.
- Odříkávání posvátných manter uvádí v přímé spojení s Bohem, jehož uctíváš.
- Uctíváním Boha vzniká Osvícení (Samádhi).
- Pozice (Ásana) musí být pevná a příjemná.
- Tu upraví relaxace a meditace na Nekonečné a Neměnné.
- Ovládnutím pozice zmizí všechny narušující vlivy.
- Dalším stupněm je ovládnutí dechu (Pránájáma).
- Vydechování, vdechování a zadržení dechu může být krátké nebo dlouhé, dle délky, trvání a počtu dechů.
- Čtvrtá metoda dýchání je určována jednotnou vnější nebo vnitřní měrou.
- Tím se odvane mrak, stínící světlo mysli.
- Mysl se stane způsobilou k soustředění (Dháraná).
- Pratjáhára je obnovení původní čistoty mysli odřeknutím se vnějších objektů vnímání.
- Tak dochází k dokonalému ovládnutí smyslů.
SÍLY
- Dháraná je upnutí mysli na jediný objekt.
- Dhjána je nepřerušované spojení mezi myslí a objektem.
- Samádhi je takový druh osvícení, ve kterém vnímání procesu spojení mizí a v mysli zůstává pouze vjemová podstata objektu.
- Tyto tři dohromady (pozornost, spojení a osvícení) utvářejí koncentraci (Samjama).
- Úspěšná koncentrace je přímým poznáním.
- Koncentrace je nutná k ovládnutí různých stupňů.
- Tři stupně (pozornost, spojení a osvícení) jsou mnohem niternější než předcházejících pět stupňů (viz sutra 80).
- Ale i tyto tři jsou vnější v porovnání s bezsemenným Samádhi.
- Potlačením rozptylujících vjemů mysli a zesílením vědomého ovládání mysl přilne k procesu kontroly a ovládá vjemové modifikace.
- Když se uvědomělá kontrola umocní, zklidní se tok mysli.
- Když mysl (Čitta) odstraní všechny podružné objekty vnímání a soustředí se výlučně na jediný, dostaví se Samádhi.
- Taková koncentrace je pevná a stálá. Čas ji nenarušuje.
- Tím mohou být vysvětleny trojí proměny času (minulost, přítomnost a budoucnost) a tvarů i jednotlivin v jemnější nebo hrubší látky a ústrojí.
- Podstata je stále stejná. Pouze její vnější tvary se v čase proměňují.
- Vzhledem k rozdílným druhům vývoje vznikají rozličné vnější proměny substance.
- Samjamou, soustředěním na tři druhy proměn, získáme poznání minulosti a budoucnosti.
- Odděleným soustředěním na zvuk slova, jeho smysl a pochopení objektu slovem vyjádřeným, v užívání obvykle smíšených dohromady, porozumíš řeči všech bytostí.
- Soustředěním na vjemy z minulosti poznáš minulé životy.
- Soustředěním na určité znaky na těle jiného člověka poznáš charakter jeho mysli.
- Nemůžeš však poznat obsah jeho mysli, pokud se na něj nesoustředíš.
- Samjamou na tvar svého těla a potlačením jeho zrakového vnímání u druhých lidí, jejich vědomí je nezachytí a staneš se pro ně neviditelným.
- Tím je také možné vysvětlit utajení a zmizení vyřčených slov a jiných věcí.
- Jógin soustředěním na současný a budoucí karman pozná čas a příčinu své smrti.
- Soustředěním na přátelství, soucit a radost budeš v těchto oblastech vynikat.
- Samjamou na sílu slona nebo jinou sílu zcela ji získáš.
- Soustředěním na vnitřní Světlo poznáš jemné, zvláštní a utajené.
- Soustředěním na Slunce poznáš svět.
- Soustředěním na Měsíc poznáš planety.
- Soustředěním na Polárku porozumíš pohybům hvězd.
- Soustředěním na pupeční oblast poznáš konstituci těla.
- Soustředěním na krční důlek odstraníš žízeň a hlad.
- Soustředěním na ústřední nerv Kúrma získáš stabilitu těla.
- Soustředěním na světlo vycházející z vrcholu hlavy uvidíš Siddhy (Mistry).
- Soustředěním na inteligenci pochopíš všechno.
- Soustředěním na srdce poznáš touhy člověka.
- Ztotožnění Já a intelektu způsobuje vzruch. Já a intelekt se od sebe radikálně odlišují, protože druhý je pouze nástrojem prvního. Soustředěním na své pravé Já poznáš toto Já.
- Potom následuje osvícení a sublimace nadsmyslového vnímání: zraku, čichu, hmatu, chuti a sluchu.
- Tyto síly jsou překážkou Osvícení, ale jsou mocné ve světě.
- Když se uvolnila pouta mysli, jógin se znalostí nervového systému se může soustředit na tělo druhého člověka a vstoupit do něho.
- Ovládnutí Udána (nervového proudu, řídícího plíce a horní části těla) nemůže se jógin utopit ve vodě ani v močálu, zůstává nedotčen trny a může zemřít dle vlastní vůle.
- Soustředěním na Samána, živý oheň, vytvoří se kolem tvého těla zářící světlo.
- Samjamou na vztah mezi uchem a vzduchem získáš nadsmyslové sluchové vjemy.
- Samjamou na vztah mezi tělem a vzduchem a meditativním ztotožněním s věcmi nepatrné váhy (pavučina apod.) budeš se moci pohybovati vzduchem.
- Samjamou na samovolnou činnost mysli a nevnímáním svého těla odstraní se závoj clonící Světlo.
- Živly ovládneme soustředěním na jejich přirozenost, hrubost, jemnost, vztahy a smysl.
- Pak se dostaví schopnost umenšovat a násobit svoji velikost a tělo jógina se stane nezničitelným.
- Jest to „Oslavení těla“. Stane se zdravým, krásným, silným a tvrdým jako diamant.
- Ovládnutí všech smyslů se dosáhne soustředěním na činnost, přirozenost, individualitu a zaměřením na každý z nich.
- Potom je jógin schopen pohybovat se rychlostí myšlenky, dokáže, aby jeho smysly pracovaly mimo tělo a ovládá přírodu.
- Samjamou a poznáním, že Já a intelekt jsou oddělené, se dostavuje všemohoucnost a vševědoucnost.
- Nakonec, když se odřekne i těchto sil, sémě připoutanosti a zla je zlomeno a jógin dosáhne osvobození.
- Jógin nesmí být sveden ani okouzlen nádherou nadzemských sil, aby se nezřítil do nežádoucích světů.
- Soustředěním na současný okamžik, na minulou chvíli a okamžik, jenž má nastat, dostavuje se osvícení, které je výsledkem rozlišování.
- Takovým soustředěním lze také rozeznat rozdíl mezi podobnými objekty, jejichž odlišnost druhu,
vlastnosti a místa je jinak nerozeznatelná.
- Takové poznání, jež je důsledkem rozlišování, rozšíří se současně za všech okolností na všechny věci a vede k Osvobození.
- Když se intelekt stane průzračně čistým jako Já, následuje Osvobození.
OSVOBOZENÍ
- Síly (Siddhi) jsou darovány člověku při jeho zrození, nebo je získá požíváním bylin, opakováním manter, odříkavostí a osvícením.
- Jógin se může přetvořit do dalšího života tím, že spojí komponenty a vlastnosti takového života.
- Přírodní komponenty pracují dle své přirozenosti. Dobré nebo zlé skutky nejsou přímými příčinami změn
v přírodě, ale pracují jako nástroje k nasměrování vývoje. Voda přirozeně zavlažuje pole, když zemědělec odstraní překážky v jejím toku.
- Těla, jež vytvořil, zaopatřuje jógin myslí ze své osobnosti.
- Ač činnost takových myslí je rozdílná, původní mysl jógina je všechny ovládá.
- Ovládající mysl, zrozená z osvícení, zůstává nedotčená touhou.
- Jóginův karman není světlý, ani tmavý. Karman ostatních lidí je buď světlý, temný nebo smíšený.
- Z těchto třech druhů karmanů vznikají touhy, jež napomáhají k jejich naplnění.
- Protože vzpomínky a dojmy jsou identické, následky tužeb se uskutečňují automaticky, i když jsou vzdáleny dobou, zemí nebo inkarnací.
- Touhy nemají počátek.
- Touhy jsou souhrnem následků nevědomosti a marnivosti mysli a předmětu její tužby. Nejsou-li příčiny, nejsou ani následky.
- Minulost i budoucnost existují ve skutečnosti stejně jako přítomnost, ale nevnímáme je, protože dlí na jiné úrovni.
- Tamas, Radžas a Sattva jsou úrovně, kde je utajena budoucnost a minulost. Pouze přítomnost je projevena.
- Ač je více než jedna, mají jedinou příčinu a jediný výsledek. (Větve stromu jsou rozdílné, ale strom pochází ze semene a plodem stromu je opět semeno.)
- Ač je předmět pouze jediný, rozličné mysli jej vidí rozličně.
- Žádný předmět není závislý na jediné mysli. Kdyby jej mysl přestala vnímat, přestal by také existovat?
- Předmět si uvědomujeme, když se zrcadlí v mysli. Když se nezrcadlí, zůstává nepoznán.
- Činnost mysli je známa našemu Já, protože naše Já je Pán, jenž zůstává nedotčen.
- Mysl sama sebe neosvěcuje, protože sama může být objektem poznání.
- Mysl může ve stejnou dobu poznávat jiné věci, a zároveň sebe.
- Kdybychom předpokládali druhou mysl, jež by poznávala první, předpokládali bychom něco rozporuplného, co by mátlo naše vnímání.
- Ač Já se nepohybuje, zrcadlí se v mysli, a když mysl vezme na sebe tvar onoho zrcadlení, Já se stane vědomým.
- Vše viděné i Divák se obojí zrcadlí v mysli, a odtud ona bere na sebe všechny vnímatelné tvary. Tím může poznat všechno.
- Mysl je zbarvována nesčetnými tužbami, a protože mysl a tužby pracují společně, vyplývá z toho, že mysl pracuje pro někoho jiného (Diváka).
- Ten, který vidí jasně, odmítá ztotožňovat mysl s Já.
- Jsa zaujat rozlišováním touží po Osvobození.
- Někdy vjemy probouzející se mysli zasahují do Osvícení.
- Ty by měly být odstraněny, jako se zbavujeme i jiných rušivých vlivů.
- Když jógin dosáhne konečného stavu rozlišování (Samádhi) a i toho se odřekne, dosáhne stavu, jenž se nazývá „Oblakem zásluh“.
- Tím končí karman a utrpení.
- Mysl bez nečistot a zábran dosahuje nekonečného vědění. Vše, co se na tomto světě zdálo být hodno poznání, je zanedbatelné.
- Všechen průběh stavů (Tamas, Radžas a Sattva) zaniká. Jejich cíle bylo dosaženo.
- Tento průběh značí proměny, jež e odehrávají od jednoho okamžiku k druhému, ale jsou pochopeny až ve chvíli, kdy odplynuly.
- Rozplynutí hodnot, stavů a vlastností (Tamas, Radžas a Sattva) v jejich zdroji, když nezůstává již ničeho, čeho by bylo možno dosáhnout, je OSVOBOZENÍM. Je projevem sil našeho JÁ a odhalením KRÁSY našeho JÁ.
Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na
Celý článek |
Zpět |
Komentářů: 0 |
 
Komentovat článek
Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.
|
|
| Sdružení za obnovu národní suverenity | |
| Přihlášený čtenář | |
| Aktuality | |
Vzhledem současné situaci pozastaveno
Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“ |
|
