Opravdu nerad sděluji své zážitky někam do éteru, ale situace vyžaduje, abych psal. Nebudu zde nikomu nic vyvracet ani argumentovat. Napíšu jsem svou zkušenost s panem Vackem, která byla zatím jedna z nejsilnějších a co pro mě tato zkušenost znamená.

Stalo se to na srpnové Morávce letošního roku. Seděl jsem v odpoledním volnu v meditační místnosti a meditoval. Moc se mi nedařilo. Ale po chvilce jsem pocítil jak mi z duchovního Srdce začíná proudit takový jemný proud lásky. Ponořil jsem se do toho proudu a intenzita této jemné síly značně zesílila. V tu chvíli jsem pomyslel na pana Vacka a hned jsem ucítil, jak ten proud začal proudit směrem k místům, kde pan Vacek za zdmi svého pokoje odpočíval. Samo se to obrátilo směrem, na který jsem upřel svou pozornost. Proud lásky, kterou jsem v tu chvíli byl se začal zesilovat a hutnět a já se v ní doslova koupal, byl jsem to já sám. To co se stalo v zápětí mi opravdu doslova vyrazilo dech. Přes záda do mě začala vstupovat ohromná síla až mě celého naplnila. To co jsem prožíval se opravdu slovy nedá vypovědět. Bylo to samo Vědomí plné neuvěřitelně milé láskyplné síly, bezpečí a dobra. Cítil jsem tak velkou lásku a tak velké dobro, že si to vůbec nedokážeme ani představit. Celá moje bytost, vědomí, mysl i tělo bylo naplněno tímto obrovským láskyplným dobrem. Bez jakýchkoliv pochybností jsem v tu chvíli zažíval, že do mě vstoupil sám Bůh… Byl to pan Vacek, přesněji řečeno bylo to Božské Vědomí Já Jsem, které je v osobě pana Vacka plně odhaleno. Opětoval mi lásku, kterou jsem k němu před tím vysílal a zároveň se ve mně svou silou plně uvědomoval. V těch chvílích jsem byl také poučován, že nemám toto Božské vědomí Já Jsem zaměňovat za tělo pana Vacka a že pan Vacek je oním Vědomím ,které je právě teď ve mě. Doufám, že jsem to napsal tak, aby to bylo pochopeno správně. Celé toto sdílení v Duchu mohlo trvat tak půl až třičtvrtě hodiny.

Tato silná zkušenost mě jen utvrdila v mé neotřesitelné víře v plně odhalené Božství, které opravdu mocně září z těla jménem Jiří Vacek. Pokud pan Vacek v sobě odhalil Boha v takové obrovské síle, kterou jsem prožíval, a to díky učení, které popisuje ve svých knihách,tak se ho budu držet zuby nehty a neodradí mě od toho ani tisíc Müllerů ,Čábelků nebo Elohimů. A pokud mám takovou neotřesitelnou zkušenost, nezlobte se na mě, ale potom jsou pro mě vaše články a komentáře opravdu nesmyslné a plné nepravd a omylů. Já opravdu jinak nemůžu než stát za panem Vackem a učením, které nám předkládá, protože jsem na vlastní kůži, bez jakýchkoliv pochyb, poznal, kde se nachází pravá láska, síla a dobro, kde hospodaří sám Bůh. Nemůžu jinak, než stát za panem Vackem za jakékoliv situace a plně mu věřit.

Věřte mi, že veškeré útoky na něho vnímám jakou obrovskou křivdu, která se tu páchá na člověku, který to s námi myslí opravdu nejlépe ze všech. Osoba pana Vacka si plně zaslouží naši úctu a vděčnost a to nejen pro dobrem a láskou zářícího Boha, kterého v sobě nosí ,ale i pro to co pro nás hledající dělá. Takto to cítím já. To je má zkušenost.

Poznámka redakce:
Prosíme autory i diskutující, aby respektovali, že Jitřní země má být místem, kde se lidé budou s láskou setkávat a vzájemně se obohacovat svými zkušenostmi. Výpady proti tisícům Mullerů, Čábelků nebo Elohimů, případně výroky o nesmyslnosti komentářů druhé strany, k vzájemnému porozumění rozhodně nepřispějí. Tak začínají "svaté války", od kterých není daleko k upalování čarodějnic, náboženské nesnášenlivosti až po terorismus, jak to vidíme v současném světě.

Co kdybychom zcela věcně, bez označování jednoho či druhého za egoistu či hlupáka a případně jiných urážek, řekli v čem se ten druhý mýlí, případně dokázat uznat v čem by mohl mít pravdu? To by přece svědčilo mnohem víc o výsledcích, dosažených jednotlivými autory i diskutujícími na jejich osobní duchovní cestě.