Pozor na gurua lehkověrných hlupáků, protože naivita některých lidí jim dodává sílu a věřte mi, že takoví guruové už řádí a slibují hory doly či modré z nebe. Většina lidí jim věří, protože jsou to Indové a honosí se halasnými jmény. Všimli jste si však, že nikdy neslibují, že během krátkého víkendu kohokoliv a v jakémkoliv věku učiní pružným jako liána? To proto, že každý ví, že ztuhlá páteř nebude ohebná obratem ruky.

Naopak drze zaručují, že v několika hodinách probudí kundaliní, otevřou čakry, přivedou do samádhi, věci, které jsou ve skutečnosti těžší než cirkusová akrobacie. Aby toho dosáhli indičtí žáci, podrobují se dlouhé praxi pod vedením skutečného gurua. Zajímavé, že většina lidí těmto pseudoguruům věří a sedá jim na lep. A platí jim za to horentní sumy. Naprosto spolehlivý recept, jak se stát takovým guruem: k náležitému oblečení přidejte strojenost chování, přimíchejte jeden nebo dva triky známé všem hypnotizérům na trhu, dejte k lepšímu trochu reklamy a můžete po určitý čas efektivně vyvolávat účinky, které nezkušené překvapí.

Křehkého človíčka mohou tyto triky bez tantrického významu poplést a ve spoustě případů (které se odhalí opožděně) nepočítejte u těchto pseudoguruů se servisem: houby si z toho dělají. "Velký učitel" ostatně odletěl k jiným obzorům, k jinému nebi oškubat další holoubky, častěji ale holubičky. Závěr: pochybovačnost a naprostá nedůvěra jsou k těmto cestujícím guruům nutné.

V Indii se zase někdy guru proslavuje "zhmotňováním" předmětů: prstenů, drobných peněz, šperků a co já vím čeho ještě. Prostřednictvím těchto zázraků se lze stát velkým duchovním učitelem a mít nespočetné žáky. Nikdo, jak se zdá, si neřekne, že něco podobného spatří v jakémkoliv music-hallu či varieté. Pod indickým nebem podobné kousky prostě působí jinak. V "nadpřirozené" schopnosti gurua uvěřím pouze, když místo malých předmětů přede mnou zmaterializuje například krásnou parní lokomotivu nebo osobní parník, ale ani to by nestačilo k tomu, aby se stal mým guruem! Skutečný guru nepotřebuje předvádět před svými žáky divadýlko.

Tito pseudoguruové jsou klidní, protože navzdory všem výstrahám budou vždy disponovat nevyčerpatelnou zásobou kavek, hejlů a naivek v Evropě, Americe, stejně jako v Indii. Budu alespoň snadněji spát s pocitem, že jsem se svým mlčením nestal jejich komplicem.

Prozradil jsem vám už jméno svého oblíbeného gurua. Jmenuje se Jeho Svatost Mahárši Jógarádža Zdravý rozum ánandadží. Často se s ním radím, protože je dobrým rádcem. Málo lidí se na něj obrací, bohužel, což je vlastnost skutečných guruů. Je to snad proto, že jeho rady jsou málokdy romantické nebo (což je horší) jsou zdarma?