A do třetice z knihy Chodím a medituji od Thich Nhat Hanha. O tom, že Buddhova země není daleko. Jenom je třeba "kráčet lehce, s otevřenýma očima a pozornou myslí"...
Abyste získali vnitřní mír, radost a svobodu, naučte se nechat plynout své smutky a obavy, které jsou zdrojem vašeho neštěstí. Nejdříve ze všeho vám chci připomenout, že na tomto světě můžete najít všechny divy, které poskytuje Buddhova zem.
Jestli je zatím všechny nevidíte, je to jenom proto, že je před vámi zakrývá závoj vašich starostí a bolestí.
Vždycky znovu mi přichází na mysl, že se mi tento svět líbí více, než by se mi líbila Čistá země, protože mám rád to, co náš svět skýtá: citroníky, pomerančovníky, banánovníky, meruňky a vrby.
Někteří tvrdí, že v čisté zemi jsou nádherná lotosová jezera, sedmidrahokamové stromy a cesty dlážděné zlatem a že tam poletují zvláštní nebeští ptáci. Mám dojem, že by se mi to příliš nelíbilo. Asi bych se po cestách dlážděných zlatem a stříbrem neprocházel. I tady na zemi bych se vyhýbal cestám dlážděným mramorem. Nejraději chodím po prašných cestách s loukami okolo, cestách pokrytých větévkami a listy. Mám rád keře, potůčky, bambusové ploty a vory na řekách.
Když jsem byl ještě mladým novicem, řekl jsem jednou svému Mistrovi: "Jestliže v Čisté zemi nejsou citroníky, tak tam nechci." Tehdy Mistr jenom potřásl hlavou a usmál se. Možná si pomyslel, že jsem mladý tvrdohlavec. Nicméně neřekl, jestli mám, nebo nemám pravdu. Později jsem zjistil, že jak tento svět, tak Čistá zem pocházejí z mysli a velmi mě to potěšilo. Byl jsem šťastný, protože mi bylo jasné, že citroníky a stromy s hvězdicovým ovocem jsou i v Čisté zemi., zrovna tak, jako prašné cesty lemované zelenou trávou. Věděl jsem, že pokud budu kráčet lehce, s otevřenýma očima a pozornou myslí, naleznu svoji Čistou zem. A to je důvod, proč neuplyne ani jediný den, abych při chůzi nemeditoval.