Nedávno proběhla tiskem zpráva, že Rusko schválilo Kjótský protokol, plán na snižování celosvětových škodlivých emisí. USA tento protokol stále odmítají s odůvodněním, že by příliš omezoval jejich ekonomiku.
Jenže i kdyby už dnes všichni znečišťovatelé přestali produkovat skleníkové plyny, oteplování Země by pokračovalo ještě desítky let.
Co tedy můžeme očekávat?
Klimatologové předpokládají, že suchá a teplá léta budou stále častější jevem. Extrémní výkyvy počasí, záplavy, tornáda, to všechno jsou důsledky globálních změn klimatu, které ve svém důsledku přijdou lidstvo mnohem dráž než drastické omezení produkce skleníkových plynů. Jistě jste zaregistrovali, kolik mimořádně ničivých tornád letos zasáhlo Floridu a celou oblast Karibiku.
Martin Beniston, profesor klimatologie z univerzity ve švýcarském Fribourgu tvrdí, že podle modelů se oteplování bude urychlovat a to, co jsme zažili na konci dvacátého století, byl jen nesmělý začátek toho, co nás čeká v budoucnu. IPCC předvídá globální zvýšení teploty o 1,4 až 5,8 stupně v letech 1990 až 2100, přičemž těch 1,4 stupně je velmi optimistická verze pro případ, kdyby se velké země rozhodly drasticky snížit emise přispívající k oteplování planety. Ale i tak by šlo o světový průměr, takže v některých tropických a subtropických zemích se může teplota zvýšit o tři až čtyři stupně. Realističtější úvahy však předpokládají globální nárůst teplot o tři až čtyři stupně, takže ve střední Evropě nebudou teploty mezi 35 a 45 stupni v poslední třetině jedenadvacátého století ničím výjimečným.
Výsledkem by mohlo být posunutí klimatických zón o 400 - 500 km severněji. Problém bude to, že rychlost změn překročí možnosti přizpůsobivosti vegetace. Je možné očekávat vysychání pastvin, sucho bude nepříznivě ovlivňovat i produkci obilovin. Na druhé straně se dají očekávat i ničivé záplavy a další extrémy. Katastrofální důsledky bude mít i úplné rozpuštění alpských ledovců.
Další hrozba tiká v pobřežních šelfech severního Atlantiku, kde jsou uloženy obrovské zásoby hydrátu methanu, který je ovšem stabilní pouze za nízkých teplot. Pokud by v hloubkách kolem 500 m stoupla teplota mořské vody o půl stupně, došlo by k masivnímu úniku methanu z mořského dna. Přitom methan je ještě účinnější skleníkový plyn než kysličník uhličitý. Odborníci předpokládají, že uvolnění těchto podmořských zásob by mohlo vyvolat další vzestup globálních teplot až o 4 stupně.
Vzhledem k tomu, že USA odmítá Kjótský protokol ratifikovat, je ironií tajná zpráva Pentagonu, předpovídající katastrofální změny světového klimatu v blízké budoucnosti. Tato zpráva pro změnu předpokládá zhroucení Golfského proudu a následné prudké ochlazení klimatu Evropy, což by podle vojenských plánovačů USA byla vážná vojenská hrozba.
Znovu o klimatických změnách
