Nepovažuji Ježíše, Buddhu, Mohameda, Osha za svaté muže. Mimozemšťany, kteří se omylem dostali mezi nás, přiměřeně tupé lidské bytosti, na zem.
Byli to živoucí lidé, jako my všichni Objevili svoji vlastní podstatu. Tu podstatu, která je identická a vlastní všem formám. Někdy se tomu říká osvícení, prozření nebo osvobození. Problémem je, že komunikace probíhá za pomoci slov a písma a to je doména mysli. A mysl je cvičená opice. Mysl není nic jiného než využitá kapacita nejvyvynutější bytosti na Zemi a tím je člověk. Kde by byla mysl, pokud by neexistovalo vzdělání? Prozření, které oni poznali, je si velice podobné, ale nedá se předat slovy. Když Mistr zemře, chopí se žezla jeho žáci. Samozřejmě ho nesmírně milovali, ale nic nedostali. Zůstali u snahy pochopit. Dostali slova a to je jakoby dostlali kulový. Ježíš měl apoštoly. A tito apoštolové sepsali vzpomínky na Mistra a nahodili mozkovny. Tak vznikla Bible svatá - pouhopouhé a zbytečné vzpomínky. A zde začal neuvěřitelný chaos. Ježíš nic nenapsal. Taky proto, protože věděl moc dobře, že to nemá žádný užitek. V bibli je napsáno velmi mnoho moudrých slov a také popsáno mnoho situací ze života Mistra. Ovšem bible je šíleně vratká berlička. Je v podstatě naprosto k ničemu. ALE ... Je srozumitelná tomu nesmyslu v hlavě, kterému říkáme mysl. A proto věřící neustále protlačují přiblblé důkazy, buzerují odběhlé ovce, straší a vyhrožují peklem a z Mistra udělali šíleného idiota. Nic. Pokud Mistr odejde, ti, kteří ho nepocítili, prostě mají smůlu. Příjde další Mistr. S Buddhou je to naprosto to samé. Učení, které není jeho učením, ale vizí, se opět díky milcům Buddhy zaseklo ve slovech. Nikdo nedosáhl stavu Ježíše a Buddhy na základě jejich "učení". Prostě to nejde. Ten, kdo věří v jedinou "správnou víru" a klepe se na trafiku v ráji je neškodný blázen ( pokud není opásán výbušninou nebo nepodpaluje kacířskou hranici ). Nebe a peklo neexistují, pouze jako symboly. Peklo - náš život v hlavě a v myšlenkách. Nebe - objevení naší vlastní podstaty hluboko pod myšlenkami. Ale nakonec je to naprosto jedno. To, co přichází zvenčí a to co nás ovlivňuje je naší vlastní volbou. Já také přicházím z venčí. Nikdo vám nepomůže, pokud sami nenajdete touhu, kutat uvnitř sebe. Přenášet se dá vize, vůně, ale ne znalosti.