Kuřáci, kteří si dopřávají marihuanu prý mají změněný tok krve ve svém mozku a to ještě měsíc poté co abstinují.
V únorovém čísle časopisu Neurology , což je vědecký časopis Americké neurologické akademie, je článek, který odhaluje problém, který by mohl stát za pozorováním faktu souvisejícím s poruchami myšlení a se zhoršeným vybavováním si vzpomínek, na které upozorňovaly u kuřáků marihuany některé z dříve publikovaných výzkumných prací.
Práci o které zde nyní budeme referovat je z dílny Národního institutu drogové závislosti v Baltimore (Maryland, USA) a zasloužili se o ní Ronald Herning a Jean Lud, kteří sledovali 54 kuřáků k nimž si jako kontrolu přibrali 18 nekuřáků. V obou případech se jednalo o dobrovolníky, kteří se po dobu pokusu nechali hospitalizovat. Pokusným osobám zjišťovali rychlost průtoku krve mozkovými artériíemi. Měření prováděli doplerovskou ultrasonografií, a to na počátku pokusu a pak po měsíci, na konci pokusu.
Rychlost průtoku krve mozkovými artériemi byl u vyznavačů marihuany, ve srovnání s nekuřáky, významně vyšší. Kuřáci marihuany měli také vyšší hodnoty indexu pulzace(PI), který měří stupeň odporu průtoku krve. Tento efekt má zřejmě na svědomí ztráta samoregulační schopnosti krevních kapilár, které účinkem drogy přijdou o schopnost měnit
Po vykouření 17 jointů marihuany to trvá přibližně měsíc, než se obnoví snížený průtok krve mozkem.
podle potřeby svůj vnitřní průměr. Kapilára tak zůstává trvale zúžena. Pokud organismus chce zúžení cévy korigovat, musí v systému zvýšit tlak, jinak takovou kapilárou neproteče dostatečné množství krve. K něčemu podobnému pravděpodobně dochází v mozku kuřáka marihuany. O tom, že se tělo snaží tento hendikep eliminovat svědčí právě ony zvýšené naměřené hodnoty charakterizující průtok krve cévami. Konkrétně se jedná o index pulzatility, který byl u kuřáků marihuany větší, než jaký ho mají pacienti s chronickým vysokým krevním tlakem a s cukrovkou. To podle Herninga nasvědčuje tomu, že užívání marihuany vede k abnormalitám u mozkových vlásečnic. Herning zřejmě bude mít pravdu, protože podobné hodnoty indexu pulzatility jsou pozorovány také u dalších nemocí postihujících krevní kapilární systém.
Naměřené hodnoty indexu pulzatility (PI) odborníky překvapily, zarážející však je pomalý návrat těchto hodnot k normálu. U slabých a středních kuřáků se hodnoty PI zlepšily až po měsíci abstinence. U těžkých kuřáků ke zlepšení vůbec nedošlo.
Představu o tom, jaké množství marihuany je potřeba si užít, aby to s naším mozkem takto zacvičilo, si uděláme podle Herningova členění, který do lehkých kuřáků zařadil ty, jež si dopřávali dva až patnáct jointů týdně. Za střední kuřáky považuje konzumenty 17 až 70 jointů za týden. Těžcí vyznavači marjánky v jeho pokusu zvládali 78 až 350 jointů týdně.
Poznámka:
Co je to PI a fyzikální princip a technika dopplerovské flowmetrie
Ultrazvuková flowmetrie využívá Dopplerův princip změny frekvence vlnové energie odražené pohybujícím se odrážečem (reflektorem). V případě měření průtoku krve (flowmetrie) se využívá ultrazvukového vlnění odráženého krvinkami pohybujícími se v krevním řečišti.
Porovnáním frekvence vyslaného a přijatého ultrazvukového signálu stanovíme posun frekvence ("doppler shift").
Známe-li úhel mezi ultrazvukovým paprskem a směrem toku krve, můžeme vypočítat rychlost průtoku krve podle dopplerovské rovnice. Většinou se používá ultrazvuk o frekvenci mezi 1 a 10 MHz. Ultrazvuk je vysílán bud kontinuálně (kontinuální dopplerovské vyšetření) nebo v krátkých pulzech. Při použití pulzního dopplerovského vyšetření lze v kombinaci s ultrazvukovým zobrazením určit z jaké hloubky ve tkáni, tedy ze které cévy bude zaznamenávat signály toku krve. Dopplerovskou křivku rychlosti toku krve je možno charakterizovat různými indexy, které udávají stupeň pulzatility.
Čím vyšší periferní odpor, tím vyšší pulzatilita a hodnota indexu.
Tato technika se běžně používá například v porodnictví, kde se používají tři hlavní indexy. Již nám známý pulzatilní index (PI), dále systolický/diastolický poměr (S/D index, také zvaný A/B index) a konečně rezistenční index (RI). RI a PI dobře hodnotí změny periferního odporu; PI rozliší různé tvary křivky i při nulové diastolické rychlosti. Technický vývoj této techniky umožňuje detekci signálů i z velmi malých cév. Signály registrované ze zvolené oblasti jsou barevně rozlišeny podle směru toku krve a zobrazeny v dvojrozměrném pohyblivém ultrazvukovém obrazu vyšetřovaného orgánu. Tato metoda se nazývá barevné dopplerovské vyšetření. Tok krve směrem k ultrazvukové sondě je obvykle zobrazen v červené barvě a směrem od sondy v modré. Identifikovat lze i malé cévy, a lze tak vyšetřit nejen mozkové cévy dospělého mozku, ale dokonce i mozkové artérie plodu.
Josef Pazdera
(převzato se souhlasem redakce)
Doplněno z diskuse:
komentář skeptika
S. Mihulka
18.02.2005 v 16:46
1. Obecná, až filozofická připomínka. Nedůvěryhodnost. NIDA je organizace, jejíž jediným úkolem je boj proti drogám. A to všemi dostupnými prostředky. Z jejich motta na webu je cítit vyloženě náboženský zápal. Je všeobecně známo (nejen mezi narkomany), že svůj výzkum na různách úrovních manipulují, minimálně tak, že uveřejňují POUZE protidrogové výsledky. Nechci apritori říkat, že jsou to vždy a výhradně lháři. Ale to máte tak, jako by Mengele uveřejnil perfektně propracovanou studii o tom, že nordická rasa je opravdu nejlepší. Vážně by jste mu to věřili?
2. Poznámky technické. 54 kuřáků a 18 nekuřáků - vybraných lidmi z NIDA, je ZOUFALE MÁLO. Na studii, která si činí nároky na obecné závěry, navíc v problematice, kde to bohužel znamená kriminál pro statisíce lidí je to trapný. Co takhle stovky pokusných osob, to by ale už třeba tak hezky nevyšlo?
Další věc - těch 350 jointů týdně, je podle mé veškeré zkušenosti NAPROSTÁ BLBOST. Lidi někdy umí počítat ... to je 50 jointů denně a pokud by dotyčný TÝDEN NESPAL, tak to dělá 2,08 jointa na hodinu, neustále. Co na to receptory? Nemá objektivně žádný smysl kouřit tolik. Buď kouří něco jinýho nebo zoufale nekvalitního. Nebo je to podvod, ať už dobrovolníků nebo badatelů. S prestižností Neurology bych se tak neoháněl, vím jak probíhají recenzní řízení a navíc, Ricaurtemu ten jeho do očí bijící podvod s pervitinem místo extáze uveřejnili bez uzardění v Science, kam se hrabe Neurology. Tvrzení JP o závislosti na marihuaně, vedoucí k těmto dávkám je nesmyslné - fyzická závislost na THC nevzniká, ani nutnost zvyšovat dávky, račte se podívat do jakékoliv související publikace. Prostě je to buď hodně divný, chyba nebo podvod.
Dost divný je i to, že autoři primární publikace nijak nezmiňují, že THC má mnoho prokázaných pozitivních účinků na mozek - viz můj článek o tomhle, ani nediskutují, který projev vlastně převáží. Ani nijak moc nekomentují, co je teda vlastně v mozku špatně ... a jestli náhodou ke stejnému efektu nedochází i při konzumaci jiných látek??? Mimochodem, všemožný testy mozku, včetně průchodnosti vlásečnic se dělají už roky a žádné trvalejší změny mozku se neprokázaly. Nová technologie, ok, proč ne, ale proč tak málo pokusných osob? Je to divný a nepřesvědčivý.
Jeden z toho má pocit, jak lidi z NIDA zoufale hledají cokoliv, co vypadá, že marihuana dělá zle a pak se vytasí úplně s čímkoliv ...
Závěrem, ani tahle studie, i kdyby byla sebepravdivější, rozhodně podle mě neopravňuje fanatickou represi ve stylu USA. Alkohol zabije statisíce lidí ročně, marihuana 0. Až někdo doloží, že stejné účinky nezpůsobuje i pití silného čaje, budu všem říkat, hlavně nekuřte víc jak 350 jointů týdně :)))
350 je možno, ale...
edison
19.02.2005 v 11:55
Koncentrace THC a dalších látek v takovém jointu se může velmi lišit (od desetin do desítek %), navíc se konopí obvykle kouří ve směsi s tabákem. Proto lze dost pochybovat o serioznosti studie, která kategorizuje podle počtu jointů a vůbec při tom nezohledňuje jejich složení*. Obecně bych řekl, že porovnáme-li běžný farmakologický výzkum s většinou studií o zakázaných psychofarmakách přírodního původu, trpí evidentně značnou dávkou amaterismu.
Někdo by už konečně měl provést nějakou natolik průkaznou studii, aby se dalo jednou provždy rozhodnout, zda ponechat, či vyjmout ze seznamu zakázaných látek, který je součástí jisté úmluvy OSN z roku 1961. Vlády by pak z toho měly vyvodit, zda legalizovat, či zakázat.
Poznámka: Důsledkem takové studie by (dle mého názoru) nejspíš bylo konstatování, že to zcela určitě nějak škodlivé je, ale legální nikotin a alkohol jsou mnohem nebezpečnější a docela by mě zajímalo, jak by potom politici reagovali, zejména beru-li v úvahu, že peníze ušetřené za boj proti tomuto druhu "kriminality" by se daly převést třeba do školství, zdravotnictví, či obecně kamkoli, kde by byly užitečnější. Legální prodej by se samozřejmě dal zdanit, takže nových peněz by bylo ještě výrazně více.
*Na tomto místě mě napadlo, že nikotin také ovlivňuje cévní systém a proto by bylo určitě užitečné studovat účinky kouření marihuany odděleně, nebo do výzkumu alespoň zahrnout i skupinu kuřáků tabáku, okamžitě jsem si ovšem představil, kolik kuřáků se spotřebou 350 cigaret týdně by asi vydrželo měsíc nekouřit...
:-))