Letošní zima byla docela zvláštní. Můžeme si ji porovnat s další várkou lidových pranostik. Doufejme, že alespoň ty Josefské a Mariánské pranostiky vyjdou.
Valentinská zima 5.2. - 12.2.
Po Hromniční oblevě přichází druhé studené klimatické období roku, tuhá únorová zima. Je zajímavé, že hraniční mez hromniční oblevy (kolem 5.2. - 6.2.) je někde již zahrnována do tohoto studeného období:
- O sv. Veronice, bývá ještě sanice (4.2.)
- Sv. Háta je na sníh bohatá (5.2.)
- Sv. Radko - na poli hladko (7.2.)
- Na sv. Apolenu měj světnici vytopenu (9.2.)
- O sv. Školastice navleč si rukavice (10.2.)
- O sv. Řehoři mrazy přituhnou a vše umoří! (13.2.)
(Neplést si se svátkem sv. Řehoře I., který je 12.3. V tomto případě jde o svátek Řehoře II., římského papeže.)
Toto významné únorové období nazval Z. Vašků podle dne, kdy se mrazové jevy nejvíce kumulují a to podle sv. Valentina, kdy je pravděpodobnost výskytu kolem 65 procent.
- Na sv. Valentina zamrzne i kolo mlýna (14.2.)
Juliánské oteplení 13.2. - 16.2.
Valentinská zima je téměř se stejně vysokou pravděpodobností střídána obdobím náhlého přerušení mrazů a mlh. Jde o oteplení s pravděpodobností výskytu blížící se až k 70%.
- O sv. Juliáně schovej sáně (16.2.)
- O sv. Šimoně schází sníh ze stráně (18.2.)
Nehledě na to, že ze sv. Simeony udělali naši předkové podobně jako ze sv. Prisky muže, jde o pranostiku velmi výstižnou.
Petrská zima 17.2. - 21.2.
Jedná o studený výkyv po odeznění Juliánského teplení. Jeho výskyt není ovšem příliš častý (pravděpodobnost výskytu kolem 55%), nicméně v pranostikách zachycen je.
- Den sv. Petra stolování, zimu ještě nevyhání (22.2.)
- Když mrzne na Petra nastolení, bude mrznout 40 dní bez prodlení
- Sv. Kliment zimu oblibuje, sv. Petr ji ucezuje
Poslední jmenovaná pranostika je zajímavá i tím, že stanovuje rozsah zimního období roku. Kalendářní zima je v měsících prosinci, lednu a únoru, tedy 90 a čtvrt dne. Sečteme-li si dny mezi uvedenými svátky t.j. mezi svátkem sv. Klimenta (23.11) a svátkem sv. Petra stolování (22.2.) vychází přesně 90 dní. Vskutku pozoruhodná pranostika.
Matějská obleva 22.2. - 8.3.
Jde o jednu z velmi významných teplotních epizod roku, která je doložena v mnoha pranostikách. Byla považována za praktické ukončení nepřetržité zimy a od tohoto období se začínaly přípravy na zahájení jarních zemědělských prací. Pravděpodobnost výskytu je poměrně vysoká a pohybuje se kolem 75 - 80%. Je při tom zajímavé, že konec tohoto teplého úseku je různě pohyblivý a někdy se protáhne až do prvních březnových dní. Tomu nasvědčuje pranostické spojení sv. Matěje (24.2. po němž je tento úsek pojmenován) se sv. Josefem (19.3.)
- Na sv. Matěje pije skřivan z koleje (24.2.)
- Na sv. Matěje do závěje naleje
- Svatej Matěj - hodnej svatej
- Po sv. Matěji zima hřeje
- Nenajde-li led Matějova pila, najde ho Josefova pila
- Svatý matěj ledy láme, když je nemá, udělá je
Poněkud delší období matějské oblevy, bývá často přerušeno krátkým úsekem náhlých chladen v délce přibližně 4 - 6 dní koncem února. Tato skutečnost je samozřejmě doložena pranostikami, které se vztahují ke sv. Eudoxii a je rovněž potvrzena i statistickou analýzou.
- Sv. Eudoxie až po uši sněhem zavěje. (1.3.)
Ukončení matějské oblevy je charakteristické opětovným oteplením, které přicházelo kolem svátku sv. Felicity a Tomáše Akvinského (6. a 7.3.)
- Sv. Felicita sníh z polí odmítá (6.3.)
- Na sv. Bedřicha slunko teplem zadýchá (6.3)
- O sv. Tomáši sníh bředne na kaši (7.3.)
Řehořská zima 9.3. - 24.3.
Po relativně delším úseku matějského oteplení přichází výrazné ochlazení v podobě Řehořské zimy. Ta se dostavuje s vysokou pravděpodobností 65 - 70 procent a je nazvána podle Řehoře I., Velikého, ke kterému se vztahuje velké množství pranostik. I přesto, že jde o výrazné ochlazení, byl tento den brán jako poslední období zimy a signálem pro nastupující jaro.
- Na sv. Řehoře žába hubu otevře (12.3.)
- Na sv. Řehoře, čáp letí od moře, líný sedlák, který neoře
- Na sv. Řehoře pluje led do moře
- Na sv. Řehoře vlaštovka letí přes moře a devátý den je tady
Toto chladné období je podle statistické analýzy vystřídáno poměrně razantním oteplením, které nově pojmenovávám
Josefská tepla 16.3. - 19.3.
Tato krátká epizoda je samozřejmě doložena i pranostikami a pravděpodobnost výskytu se pohybuje až kolem 80 procent.
- Nenajde-li led Matějova pila, najde jej Josefská širočina. (19.3.)
- Josefova širočina ničí poslední ledy
- Sv. Josef s tváří milou, zakončuje zimu plnou
- Na sv. Jáchyma skončila už zima (20.3.)
Mariánské oteplení 25.3. - 31.3.
Josefská tepla jsou ukončena asi 3 - 4 denním úsekem mírného ochlazení (mezi 21.3. - 24.3.), po němž opět následuje výrazné oteplení, nazvané podle svátku Panny Marie, Mariánským oteplením. Zajímavé při tom je, že toto období mohli naši předkové zachytit prakticky od Matějské oblevy jako částečně přerušovaný oteplující se úsek nastupujícího jara.
- Sv. Matěj proseká ledy (24.2.), sv. Josef naštípe dříví (19.3.) a panna Marie zatopí (25.3.)
- Panna Maria zimu přemohla
- Na panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání
- O sv. Kviriu je teplo i ve stínu (30.3.)
- O sv. Balbíně je už u nás po zimě. (31.3.)