Co mají tyto čtyři věci společného? S trochou zjednodušení se dá říci, že vyvolávají změny ve struktuře lidského mozku.
Není to tak dávno, co v Meteoru na ČR2 běžela série rozhovorů s Doc.MUDr. Oldřichem Vinařem na téma "Jak se rodily léky na duši". Celý ten rozhovor byl velmi zajímavý, obzvlášť mne ale zaujaly následující informace:
"... moderní zobrazovací metody mozku, to jest počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie a dále magnetická rezonance, ukázaly, že mozek nemocných schizofrenií je změněn organicky, že v některých částech mozku nastává úbytek nervových buněk, a mimo jiné také že mozek těchto nemocných je abnormálně symetrický. Normální je, že lidský mozek má levou hemisféru větší, tedy u praváků, leváci mají zase pravou hemisféru větší. A schizofrenní nemocní mají tento rozdíl minimální. Čili bylo zapotřebí vědět, do jaké míry naše léčby může napravit i tyto změny na mozku. V průběhu dalších let používání druhé generace antipsychotik se ukázalo, že skutečně tyto změny pomalu mizí a že tedy můžeme říci, že mozek se díky těmto lékům hojí."
Ve zmíněném seriálu také docent Vinař znínil problém stresu, který při dlouhodobém působení může způsobit změny ve strukturách mozku a vyvolat onemocnění (například vznik deprese). Působením moderních antidepresiv je možné opět dosáhnout vyléčení ve smyslu návratu mozkvých struktur k normálu.
A pokud změny struktury mozku vyvolá dlouhodobý stres, co asi způsobí dlouhodobé meditace? Opět dojde k určitým změnám, tentokrát v žádoucím směru (tedy alespoň z hlediska meditujícího).
Jenže, a to je slovo do pranice, podobné změny přece vyvolávají antidepresiva, že ano? Jedním z velmi silných antidepresiv je ale také například psilocybin. Jinými slovy, indiánští šamani tedy dosahovali a dosahují podobných účinků pomocí teonanacatlu nebo ayahuasky?