24.6. - 27.6. - Svatojánské deště

Druhá vlna monzunových dešťů, které zasahují i do našich zeměpisných šířek je obdobím Janských dešťů. Pranostiky vztahující se k tomuto období mají několikerý charakter. Převážně jde o popis převládajícího klimatického stavu jmenovaného období.

• Sv. Jan Křtitel dešťů je ctitel. (24.6.)
• Sv. Jan Křtitel křtí deštěm úrodu.
• Sv. Ivan bývá plačtivý pán.
• Před sv. Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.

28.6. - 6.7. - Pavlovské léto

Období Janských dešťů je v posledních dnech měsíce června a počátkem července přerušeno výrazně teplým úsekem, který je nazván Pavlovským létem. Jeho frekvence výskytu se pohybuje okolo 60 procent a značná část pranostik, vážící se k tomuto období se vztahuje na počátek žní. Jde pravděpodobně o pranostiky, které byly převzaty z jižnějších oblastí, neboť počátek žní se v našich zemích spojuje se svátkem sv. Markéty (13.7.)

• Sv. Petr sena sklízí, sv. Pavel k žitům vzhlíží. (29.6.)

7.7. - 12.7. - Prokopské deště

Monzunové vlny dešťů nekončí samozřejmě po uplynutí oněch 40 dní po Medardovi, ale mají svoji vlastní periodicitu s různým stupněm intenzity a různou délkou trvání. Druhá vlna evropského monzunu se projevuje právě v tomto úseku (s pravděpodobností asi 60 procent), který dostal název Prokopské deště, podle nejvýznačnějšího svátku tohoto období. Nástup deštivého počasí byl různý, avšak pranostiky zachovaly významné datum, které se váže ke svátku Navštívení Panny Marie (2.7.). Je nesporně pozoruhodné, že i v exaktně zpracované klementinské řadě, je mezi 2. až 3.7. výrazný teplotní pokles v jinak teplém období.

• Prší-li na den p. Marie navštívení (2.7.), po čtyřicet dní bez deště není.
• Na sv. Prokopa, venku častá kápota. (4.7.)
• O sv. Prokopu pršívá na kopu.
• Sv. Prokop a teplé noci, hub sázení.

13.7. - 17.7. - Markétské léto

Jde o výrazně teplé a suché období mezi jednotlivými vlnami medardovských dešťů. Často se shoduje se započetím žňových prací a proto i množství pranostik je vázáno na tuto činnost. Tomu odpovídá i jeho četnost výskytu, která se pohybuje až k 75 procent. Nejznámější z pranostik je o sv. Markétě a jejím srpu (13.7.).

• Sv. Markyta hodila srp do žita.
• SV. Markyta vede žence do žita.
• Na Markétu obyčejně těžké bouřky bývají.

Poslední jmenovaná pranostika registruje teplé počasí s možností výskytu letních bouřek z horka. Pravděpodobnost objevení se tohoto období je až 70 procent, což je relativně vysoká frekvence.

• Na sv. Kamilu slunce má největší sílu. (18.7.)

Poslední citovaná pranostika věrně odráží teplotní vývoj roku, kdy koncem druhé a po celou třetí dekádu července kulminují teploty vzduchu.

18.7. - 23.7. - Magdalenské deště

Teplý úsek markétského léta bývá přerušen (s pravděpodobností výskytu asi 65 procent) srážkově bohatým obdobím Magdalenských dešťů, pojmenovaných podle svátku Máří Magdaleny (22.7.). Jedná se o další vlnu monzunových dešťů, které postupují do oblastí střední Evropy. Je proto pochopitelné, že jsou již předem avizovány snížením teplot a prvními příznaky blížícího se podzimu.

• Sv. Eliáš přichází s deštěm nebo s bouřkou. (20.7.)
• Na proroka Daniele nalije též do mandele. (21.7.)
• Na sv. Praxeda mlha zrána k zemi usedá. (21.7.)
• V den sv. Magdaleny rádo prchává, neboť Máří Magdalena svého pána oplakává. (22.7.)

24.7. - 2.8. - Anenská tepla

Po Magdalénských deštích přichází delší teplý úsek, který je charakterizován vysokými teplotami přes den a jasnými nocemi. Tím dochází k silnému nočnímu vyzařování tepla, což vede k velkým rozdílům mezi denními a nočními teplotami. To je také velmi pravděpodobně příčina vzniku známé pranostiky

• Sv. Anna chladna z rána (26.7.)

Jde přitom o jedno z nejteplejších období roku, kdy začíná dozrávat pšenice, což se objevilo v méně známé pranostice.

• Sv. Anna pšenku žala.
• Sv. Anna zavádí žence do pšenice.

V tomto období bývá někdy mírné ochlazení přibližně mezi 25.- 29.7., které se podle dominujícího svátku nazývá Jakubská chladna.

24.7. - 29.7 - Jakubská chladna

• Na sv. Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima. (25.7.)
• O sv. Jakubě přichází silné bouře.
• Až do sv. Jakuba lítají skřivánci do výšky, po sv. Jakubě zpívají ledakde na hrudě.
• Jakub neseče, Anna nepeče.

Závěr tohoto období je již opět ve znamení vysokých teplot, přičemž jeho výskyt je dosti vysoký a pohybuje se až kolem 70 procent.

3.8. - 10.8. - Petrské deště

V tomto období se nepříliš výrazně (asi 55 procent) projevuje poslední vlna medardovských dešťů obdobím, který je nazván Petrské deště podle svátku sv. Petra a Pavla. (1.8.). V porovnání s jinými úseky se jedná o dosti výraznou singularitu, která našim předkům ztrpčovala žně pšenice a ovsa.

• Petrovy deště, pšenka na poli ještě. (1.8.)
• Petrův déšť oráčův přítel.

11.8. - 18.8. - Vavřinecký podzimek

Skončení petrských dešťů je znamením, že vrcholící léto se začíná posouvat do chladnějšího úseku, kdy se vlastně začíná hlásit podzim. Je téměř neuvěřitelné, kolik pranostik, které se váží na svátek sv. Vavřince (10.8.) vůbec existuje.

• Sv. Vavřinec jest prvý podzimec.
• Sv. Vavřinec dává létu prvý žďuchanec.
• Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
• Sv. Vavřinec odnes svačinu i horec.
• Sv. Vavřinec přines P. Marii první vejlupek.
• Na sv. Vavřince jsou oříšky do věnce.
• O sv. Smilu slunce ztrácí svou sílu. (14.8.)
• Na P. Marie nanebevzetí (15.8.), první vlaštovičky od nás letí.

19.8. - 25.8. - Bartolomějské léto

Tento srpnový úsek je charakteristický svým stabilním počasím, kdy jsou denní teploty trvale na sestupu, ale téměř všechny dny jsou nápadné svým příjemným počasím. Nicméně charakter počasí je natolik výrazný, že není nejmenších pochybností o blížícím se podzimu.

• Bartoloměj svatý léto nenavrátí. (24.8.)
• Od sv. Bartoloměje slunce tolik nehřeje.
• Na sv. Bartoloměje jelen zchladí vodu.
• Sv. Bartoloměj létu hlavu zlomí.
• Na sv. Bartoloměje sedlák žito seje.
• O sv. Bartoloměji stěhují se bouřky domů, proto jich hodně ubývá.
• Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
• Od Ludvíka krále, bouřek je namále. (25.8.)

Zmínky o bouřkách vystihují velice přesně charakter tohoto období roku. Denní teploty již nedosahují oněch hodnot z konce července, takže bouřek z horka citelně ubývá.

26.8. - 30.8. - Augustinské léto

S pravděpodobností výskytu kolem 60 procent se v posledních srpnových dnech objevuje teplé období Augustinského léta, které střídá víceméně chladnější léto Bartolomějské, avšak prakticky všechny dny jsou mnohdy nápadné svým příjemným a až letním počasím.

• Sv. Augustin ještě rád vyhledává stín. (28.8.)

31.8. - 3.9. - Jilské ochlazení.

Pozdní léto je v prvních zářijových dnech charakteristické ochlazením, které vrcholí mezi 1. a 2.9., tedy na svátek sv. Jiljí, k němuž se také většina pranostik vztahuje.

• Sv. Jiljí podzim začíná. (1.9.)
• Sv. Jiljí slunce mírní.
• Na sv. Jiljí jdou jeleni k říji.
• Na sv. Štěpána krále je už léta namále. (2.9.)
• Na sv. Mansveta léto od nás utíká. (3.9.)

4.9. - 9.9. - Mariánské léto

Období jilských chladen bývá s pravděpodobností výskytu kolem 60 procent střídáno krátkým teplým obdobím, které je nazváno podle svátku Narození P. Marie (8.9.), létem mariánským. Mimo pranostiky, řekněme podnebného charakteru, se objevují rovněž i pranostiky obsahující aspekty živočišné.

• O sv. Viktorinu ještě je teplo i ve stínu. (5.9.)
• Na narození P. Marie se slunce musí pousmát (8.9.) i kdyby mělo v noci vstát.
• P. Marienarození - vlaštoviček rozloučení.
• Na P. Marie narození hadi a štíři pod zem míří.

10.9. - 22.9. - Lidmilsko - Matoušské ochlazení

Krátký úsek mariánského léta je střídán poměrně dlouhým úsekem lidmilsko-matoušských poklesů teplot. Podle statistické analýzy se na počátku tohoto období objevuje výraznější ochlazení (10.9. - 14.9.), které může být obsaženo v pranostice

• Po sv. Kříži podzim se blíží. (14.9.)

V této pranostice je velmi důležité časové určení po, což může znamenat, že období před bylo teplejší. Další pranostiky potom charakterizují následující úsek celkem jednoznačně.

• Od P. Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne. (15.9.)
• Sv. Ludmila deštěm obmyla. (16.9.)
• Od Lidmily světice obouvej již střevíce.
• Sv. Lidmila ráda přináší vítr, déšť a nepohodu.
• Po sv. Matouši čepici na uši (21.9.)

Zvláště poslední pranostika naznačuje velmi zřetelně, že poklesy teplot mohou dosahovat až k nulovým hodnotám, což se opravdu stává.

23.9. - 1.10. - Václavské léto

Známé "babí léto", které bývá po skončení chladného úseku lidmilských chladen, je velmi často střídáno další významnou singularitou "létem sv. Václava" s pravděpodobností až 70 procent. Pojmenování "babí léto" pochází pravděpodobně podle množství pavučin, které se v tomto teplejším období objevují a jejich světlá barva připomíná velmi silně barvu šedivých až bílých vlasů.

• Kolem sv. Václava nové léto nastává. (28.9.)
• Na sv. Václave sluneční záplava.
• Na sv. Václava každá pláňka dozrává.
• Sv. Václav hady sklízí.
• Sv. Michal všechno z polí spíchal. (29.9.)
• Sv. Jeroným bez dřeva zatopil. (30.9.)
• Na sv. Jeronýma stěhuje se k nám už zima.