Před časem jsem slíbil, že se vrátím k problematice pěstování kotvičníku v našich podmínkách. A sliby se mají plnit...
Kotvičník zemní roste v široké oblasti Asie, Evropy, Afriky i Austrálie. Místem pravděpodobného původu jsou písečná mořská pobřeží Číny a Japonska. Rozšířena je v evropské části Ruska, ale i na Sibiři, Kavkaze a zvláště ve Střední Asii, dále na březích Azovského, Kaspického a Černého moře. Najdeme ji však i v oblasti Středozemního moře až do Podunají. Velmi dobře je známa v Číně, Indii i na Srí Lance; v mnoha zemích se pěstuje pro farmaceutické účely. Planě roste na přímořských píscích, podél řek a potoků, na zahradách, v porostech kulturních rostlin, na pastvinách i podél cest a železničních tratí. Typickým prostředím jsou písky, suchá místa, stepi a polopustiny.
Kotvičník je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých, Zygophyllaceae. Lodyhy jsou 10-60 cm dlouhé a chudě větvené. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté a palistnaté. Jsou sudozpeřené s 5-8 jařmy řapíčkatých, eliptických nebo podlouhle kopinatých, tupých lístků. Pětičetné žluté květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů na krátkých stopkách. Plod je poltivý, složený z pěti hvězdovitě rozložených, tvrdých a bradavčitých plůdků, které mají po stranách dva dlouze špičaté a tvrdé ostny. Semena jsou vejcovitá a světle hnědá.
Kotvičník lze velmi dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Dobře roste ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, které v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností tedy je, nechat jej "zplanět" a pěstovat jej ve volné půdě ze samovýsevů.
Pokud jej ale chceme pěstovat v běžné kultuře, musíme počítat s tím, že plody kotvičníku jsou nepříjemně obrněné a pichlavé a jednotlivé plůdky drží poměrně dobře pohromadě. Pokud je chceme od sebe oddělit, bez pořádných rukavic se neobejdeme.
Pokud si kotvičník chceme na jaře předpěstovat, doporučuji jednotlivé plůdky namočit na několik dní do vody (osobně používám teplou, kterou 2x denně vyměňuji), protože potom podstatně lépe a rovnoměrněni klíčí a dá se říci, že se podstatně zvýší také procento vyklíčených rostlin. Protože mladé rostlinky jsou poměrně citlivé na houbové choroby, doporučuji výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru.
Semenáčky přepichujeme opatrně, protože jsou dosti křehké, i když to není zase až tak hrozné, jako se povídá. Po přepikýrování je semenáčky vhodné opět postříkat protiplísňovým preparátem. Po výsadbě na trvalé stanoviště (nejlépe po zmrzlých) sazenice rostou dosti rychle (přiměřeně velikosti dospělé rostliny) a po dosažení délky jednotlivých výhonů kolem 5 cm již začínají vykvétat.
Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti co nejdéle nám to umožní počasí. Dozrávající plody sklízíme průběžně, ale stejně se nevyhneme tomu, aby aby některé neodpadly a nezaložili nám příští rok novou plantáž. Nať můžeme sklízet v průběhu celé vegetace, celé rostliny sklidíme před příchodem prvních mrazíků.
Používá se jemně mletá rostlina včetně plodů, kterých si ale necháme přiměřenou zásobu také na výsev v příštím roce.
>
Pro zajímavost se ještě ve zkratce vrátíme k účinkům této zajímavé rostlinky.
U mužů (starších 40 let) |
U žen (starších 40 let) |
- zvýšení hladiny testosteronu až o 30%
- zvýšení zájmu o sexuální život
- snížení vnitřního napětí
- zvýšení objemu svalové hmoty na úkor tuku
- snížení hladiny cholesterolu
- obnovení životní mladické vitality a elánu
|
- významné zvýšení hladiny hormonu (FSH) estradiolu
- nárůst sexuální apetence
- zmírnění negativních klimakterických příznaků
- potlačení nespavosti, napětí, depresí, návalu horka, proměn nálad a podrážděnosti
- redukce tělesného tuku
|
Obsahové látky: Obsahové složení této byliny je zcela mimořádné. Svými účinky mu může konkurovat snad jen gotukola. Celá rostlina obsahuje především sapogeniny –chlórgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a další, alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice aj. V kořenech je hlavně saponin diosgenin. Nať a listy mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Dále je zde asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, třísloviny, flavonoidy, pryskyřice a také 153-160 mg% vitaminu C. V květech nacházíme steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, tigogenin, yamogenin, neotigogenin, flavonoidy campherol, rutin, a quercetin a alkaloidy. V plodech a semenech jsou alkaloidy, pryskyřice, 3,5-5 % oleje složeného z 57 % kyseliny linolové a linolenové, 27 % olejové, dále behenové, stearové, palmitové a dalších. Zjištěny byly i taniny, sacharidy, steroly, dále derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin, dioscin a terrestrosiny A – E.
Užívá se při léčení aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a vysokého krevního tlaku. U aterosklerózy, která je většinou provázena poškozením koronárních tepen, se množství cholesterolu snižuje na 25-30 %. Značně také klesá obsah lipidů, ß-lipoproteinů a upravuje se krevní srážlivost. U diabetu, spolu s preparáty snižujícími obsah cukru v krvi, má prokazatelný vliv na metabolismus lipidů a cukrů. Má také tonizující a obecně zlepšující účinky, zvláště po těžkých nemocích. Při klinických studiích byl zjištěn dramatický nárůst síly, vytrvalosti a schopnosti svalové regenerace. Dále snižuje hladinu sodíku, brání zadržování tekutin a vykazuje určité analgetické působení.
Potvrdil se výrazný účinek při léčbě různých pohlavních a reprodukčních poruch. U mužů měla droga za následek významný nárůst hladiny testosteronu až o 30 %, zvýšení libida, zlepšení nálady a zvýšení sebedůvěry. Droga patří mezi jeden z nejefektivnějších prostředků zvyšujících potenci, vhodných při mužské neplodnosti a hypertrofii prostaty. U žen došlo k značnému zvýšení hladiny folikostimulačního hormonu (FSH) estradiolu, nárůstu libida a ke zmírnění negativních klimakterických příznaků.
Pokud tedy máte alespoň kousek zahrádky a nechcete platit nekřesťanské peníze za "rostlinnou viagru", můžete si vyzkoušet pěstování této nenáročné rostlinky sami.