Ještě pořád je možné potkat lidi, kteří tvrdí že něco jako globální oteplování neexistuje (Kupodivu to tvrdí hlavně ekonomové.). Pár fotografií ze Špicberk, srovnávající dnešní stav se stavem před osmdesáti lety, mluví o něčem jiném.
Kliknutím na obrázek si jej zvětšíte
© Greenpeace
Na obrázcích je jasně patrné prakticky úplné zmizení celé řady ledovců.
Špicberky neboli Svalbard (Země studených břehů) se mění doslova před očima. Ledovce na ostrovech se zmenšují rychlostí 4,5 kilometru krychlových za rok. Vědci jsou si vědomi faktu, že ve vyšších zeměpisných šířkách probíhá globální oteplování nejrychleji na světě, ale to, co se děje na Špicberkách nyní, nemá obdoby. Robin McKie z britského týdeníku Observer zdůraznil, že teplota v Ny-Alesundu na 79 rovnoběžce vystoupila počátkem července na 19,6 stupně Celsia, což je o 1,5 stupně více než byl dosavadní absolutní rekord. Příjemné teplé počasí výzkumníkům příliš důvodů k radosti nepřináší. Naopak. Tváří v tvář dramatickým změnám klimatu rostou jejich obavy z budoucnosti.
Podle organizace Greenpeace ustoupil od roku 1928 ledovec Blomstrandbreen o dva kilometry. V šedesátých letech se zmenšoval přibližně o třicet metrů ročně. Od té doby se rychlost zmenšování zvýšila.
Nedávné studie, které provedli američtí vědci a o nichž informoval minulý měsíc časopis Science, konstaovaly, že 85 ledovců, které vědci zkoumali, přišlo za posledních 40 let o podstatnou část své hmoty. Většina ledovců na Aljašce za posledních 40 přišla v nízkých polohách o tloušťku několika stovek metrů a ve vyšších polohách o tloušťku asi dvacet metrů.
Greepeace na svých internetových stránkách, kde zveřejnilo tyto fotografie, argumentuje, že prý za tání ledovců může výlučně činnost lidí, zejména nezřízená spotřeba fosilních paliv. Jiní vedci se však domnívají, že rostoucí teplotu na Zemi možná způsobuje Slunce.
Avšak většina vědců souhlasí, že globální otepolování, způsobované člověkem, je nespornou skutečností a že budou tát i další ledovce.
Zdroj:
GLOBAL WARMING - BLOMSTRANDBREEN GLACIER - SPITSBERGEN
Britské listy
Gnósis