Šrí Brahmám se narodil v roce 1944 v malém městě Tadipatri v nynějším státě Andra Pradéš. Byl nejstarším synem chudého řemeslníka. Od dětství byl zaujat duchovními myšlenkami a po dlouhou dobu v jeho mysli zněla mantra Om namah Šivája. Kromě běžných náboženských rituálů nevykonával jinou duchovní praxi ani neměl žádného duchovního učitele.

Otec Šrí Brahmáma zemřel a mladý Šrí Brahmám přebírá odpovědnost za osud své rodiny. Na radu svého otce vybral sobě a svému bratrovi jako nevěsty dvě krásné sestry pocházející z chudé rodiny. Šrí Brahmám se zapojil do vládního projektu na výchovu učitelů. Tato doba byla velice obtížná. Státní podpora byla velice nízká a Šrí Brahmám musel živit svoji rodinu. Nicméně studium úspěšně dokončil a až do důchodu pracoval jako učitel na vesnické základní škole.

Během studia přišlo i seznámení Šrí Brahmáma s učením Šrí Ramany Maharšiho z Arunáčaly. Šrí Brahmám navštívil ašrám Šrí Ramany v Tiruvannámalai a díky své schopnosti, plně se odevzdat Šrí Ramanovi, dosáhl hlubokého prožitku Boží milosti.

Dalších několik let strávil Šrí Brahmám starostí o svou rodinu a výukou dětí ve škole, ale zároveň trávil mnoho času v meditaci v korytě řeky u Šivova chrámu či na dalších klidných místech ve městě a jeho okolí.

V roce 1982 založil poblíž Šivova chrámu v Tadipatri ašrám, který zasvětil velikému mudrci Šrí Ramanovi Maharšimu. Ze svého skromného platu a darů zakoupil pozemky a zahájil výstavbu meditační místnosti. I tento čas byl velice obtížný. Ani v Indii se nikdo snadno nestane prorokem ve vlastním městě a trvalo dlouhý čas, než lidé překonali své předsudky a začali ašrám navštěvovat. V nynější době je ašrám klidnou zahradou plnou stromů a blahodárného stínu, kam se chodí školáci učit a vypracovávat své úkoly. Je také místem, kam dospělí přicházejí posedět v meditační místnosti před obrazem Šrí Ramany Maharšiho nebo chodí poslouchat přednášky Šrí Brahmáma. Ašrám je také útočištěm pro chudé a opuštěné lidi. Vedle tradičních a starých chrámů boha Šivy a boha Višnua získalo město Tadipatri další nádherné místo pro klidné spočinutí a hledání odpovědi na odvěkou otázku "Kdo jsem?"

Šrí Brahmám jezdí často pod horu Arunáčalu do města Tiruvannámalai. V blízkosti hory a blízkosti Šrí Ramany může každý člověk velice snadno uklidnit a správně soustředit mysl, rozrušovanou běžným živostem, v případě Šrí Brahmáma starostmi o rodinu, prací a výstavbou a provozem ašrámu. Zde se také setkával s hledajícími lidmi z Indie a ze západu, z Evropy a Ameriky. V roce 2003 byla domluvena první návštěva České republiky. Toto byla vůbec první cesta Šrí Brahmáma mimo Indii. Do té doby neměl nikdy ani pas. Letos v srpnu navštívil Šrí Brahmám naši republiku již potřetí a přednášel pro desítky zdejších posluchačů. Přednášky - satsangy byly vždy zdarma a zúčastnit se mohl kdokoli, kdo byl ochoten v klidu naslouchat.

Jak se můžeme z jeho životního příběhu poučit?

První poučení může být to, že stejně jako Buddha, Mahavíra, Šrí Ramana a další mudrci dosahuje svého osvobození s minimem majetku. Jelikož Šrí Brahmám nebyl nikdy bohatý, nemusel se žádného bohatství vzdávat.

Druhé poučení je to, že člověk vykonávající práci hospodáře, který je manželem, otcem dětí a hlavou rodiny, může dosáhnout nejvyššího duchovního blaha. Samotný život hospodáře není překážkou dosažení osvobození. Překážky jsou jen v mysli nesvobodné bytosti a poctivé vykonávání povinností je jednou z částí duchovní cesty Šrí Brahmáma.

Třetí poučení je to, že člověk nemusí znát sta a tisíce stran náboženských textů a k dosažení osvobození vede jistě pouze odříkání, duchovní praxe, nepřipoutanost k lákadlům vnějšího světa a poctivý jednoduchý život.

Čtvrté poučení je to, že duchovní učitel působí skrze obrazy, fotografie nebo sochy i po ukončení jeho tělesné existence. Nezapomeňte, že Šrí Ramana Maharši opustil své tělo v roce 1950 a přesto dokázal ve Šrí Brahmámovi, který byl správně připraven, probudit zážitek osvobozující Boží milosti o dvacet let později.

Co si můžeme vzít z existence Šrí Brahmáma a z návštěvy jeho přednášky?

Šrí Brahmám je zcela jistě bytost, která dosáhla nejvyššího duchovní poznání. Již více než 30 let přirozeně spočívá v onom nepochopitelném blaženém stavu. Pokud hovoří, tak hovoří o své vlastní zkušenosti. Pokud uvádí nějaké příklady, snaží se na různých paradoxech a příkladech vzbudit ve svých posluchačích zájem o nastoupení duchovní cesty, cesty očisty mysli a osvobození ducha z připoutanosti ke hmotnému světu. Snaží se je dovést k tomu, aby začali aktivně přistupovat ke svému životu a začali důslednou očistou mysli měnit svou osobnost k životu v pravdě a ctnosti.

Neměli bychom chtít, aby nás Šrí Brahmám osvobodil. To nejde. Měli bychom si dát jiný cíl. Poznání onoho blaženého stavu, který Šrí Brahmám zosobňuje a jehož je živoucím příkladem. A to nejen myšlením, slovy, ale zejména svými činy a celým svým životem. Pouze dosažení jeho vznešeného a blaženého stavu nám dá schopnost porozumět všem jeho slovům. Nehledejme ve jeho slovech paradoxy ani nejvyšší pravdu. Berme jen jako označení našich vlastních pout a naší vlastní nevědomosti. Najděme v jeho opravdu obtížném životě sílu do našeho vlastního života a do našeho boje s naší vlastní nevědomostí.