Robert Koch, objevitel původce tuberkulózy pro nějž se později vžil název Kochův bacil. Obr,: National Library of Medicine

Ač to mnozí z nás netuší, celosvětově je tuberkulóza jedním z největších zabijáků. Třetina lidské populace  je mikrobem Mycobacterium tuberculosis infikována, a u deseti procent z infikovaných se nemoc projeví. Na Zemi jsou oblasti, jako například subsaharská Afrika, kde má kombinace tuberkulózy a HIV doslova devastující dopad. Počet úmrtí v důsledku obou nemocí zde neustále dramaticky roste.

BCG, neboli Bacillus Calmette-Guérin - vakcína, měla významný ochranný efekt. Její úspěch trvá již o doby kdy byla ve dvacátých letech minulého století objevena. Vakcína byla připravena z živých, oslabených mikrobů Mycobacterium bovis. Jimi provedená imunizace  navozovala imunitní odpověď aniž by pak došlo k onemocnění obávanou mykobakterií tuberculosis. Vakcína je stále účinná u novorozenců a u dětí. Její účinnost klesá pokud jde o dospělé a také v případech, když dítě onemocní některým z mykobakteriálních odolných kmenů.

Tak vypadá v elektronovém mikroskopu bakterie, která i přes veškerou snahu a očkování zůstává nezdolána, ba zažívá jistý "comback" - Mycobacterium tuberculosis - původce souchotin patří stále k největší zabijákům naší doby. Ročně je diagnostikováno 8 milionů nově nakažených.

Stefan Kaufmann, ředitel Institutu Maxe Plancka přichází s optimistickou informací. Tvrdí, že se jim v Německu podařilo najít cestu jak zvýšit účinnost BCG vakcíny. Jejich "nadupaná" vakcína, jak jí familiárně začali říkat, je ve srovnání s klasickou vakcínou, desetkrát účinnější. Alespoň tak jim to v Německu vychází na pokusech provedených na myších. Když vakcínu na pokusných zvířatech zkoušeli tak přišli na to, že navozuje ochranu i proti rezistentním mykobakteriálním kmenům, na které klasická vakcína nezabírá. Nová vakcína o které je zde řeč, je natolik "silná", že v populaci infikované rezistentními kmeny, se s nimi nedokázala vypořádat  jen v pouhém jednom procentu případů.

Vylepšená  BCG vakcína má nejvyšší efekt (nejlépe připraví imunitní aparát k reakci na možného vetřelce), je-li aplikována v nejrannějším věku, tedy krátce po narození. Pozdější přeočkování dospělých se děje už jen takzvanou "subjednotkovou" vakcínou. U přeočkování subjednotkovou vakcínou se použije jen část z organismu mikroba, jen úsek jeho DNA.. To je k obnovení dříve navozené imunitní odpovědi zcela dostačující.

Prof. Dr. Stefan H.E. Kaufmann, PhD: "Připravili jsme 10x účinnější vakcínu proti tuberkolóze. Infekce odolnými bakteriálními kmeny zvládá nová vakcína z 99%. Klinické ověřovací zkoušky začnou příští rok".

Tradiční BCG vakcína chrání proti tuberkulóze tím, že vyškolí  imunitní buňky. Jde o buňky celým jménem: CD4 helper T- buňky. Tyto pomocné buňky  v případě infekce představují nepřítele zabiječským buňkám. Prostě, než se mikrob nadá, správně instruovaná zabiječská buňka jej svým polibkem smrti  enzymaticky zničí, nebo  správně instruovaný makrofág nebezpečného vetřelce zavčasu pozře a ztráví.

Ale vakcína BCG  v některých případech nezabere. Stane se že T buňky, nebo CD8 buňky, správně neosloví. Stává se to  tehdy, pokud imunitní systém má zrovna na starosti jinou práci (rozuměj jinou silnou motivaci k imunitní odpovědi). V takovém případě, kdy jsou imunitní buňky zaměstnány bojem s jiným nepřítelem, a nemusí přitom jít o nijak zvlášť závažnou infekci, někdy se jim obyčejná rýma zdá důležitější, a bakterie tuberkulózy pak mají volné pole působnosti.  Mikroby tuberkulózy  mohou makrofágy dokonce použít k jakémusi autostopu. Děje se to tak, že makrofágy si pozřené vetřelce cpou do vaků (fagosomy). Umístění v takovém vaku je pro většinu bakterií "konečná". Ne však pro bakterie tuberkulózy, ty jsou odolnější a  daří se jim nějakou dobu rozkladným enzymům odolat. Po určitou dobu tu přežívají  a dírami ve fagosomu se pak dostávají zase ven. Kaufmanův tým vytvořil mikrobiální BCG kmen, který vytváří  protein, který  díry ve vaku makrofágů "zalepí". Bacily tuberkulózy se z vaků makrofágů do cytoplazmy makrofágu už tak snadno neprokoušou, zůstávají v něm déle a  enzymy mají čas je zpacifikovat. Všechny makrofágy, jakmile vykonají své, nakonec odumřou. Paradoxně ale i po jejich smrti jsou to právě  zbytky jejich buněčných těl se zbytky udolaných bakterií,  které lákají CD4 a CD8 buňky imunitního systému. Seznámení se s těmito rozpadlými buněčnými pozůstatky tyto živé obranné lymfocyty natolik "nabudí", že až se při své pouti tělem příště setkají s bakterií, která má na svém povrchu podobné znaky s jakými se setkali na  zmíněném "buněčném smetišti", zahájí proti ní  velmi agresivní boj. Právě tento mechanismus činí novou BCG vakcínu, vyvinutou vědci v Mnichově, tak účinnou.
Klinické testy s novou BCG vakcínou by měly být zahájeny v příštím roce.

Prameny:
Max Planck Institute
 http://www.eurekalert.org/pub_releases/2005-08/joci-btb081105.php
Journal of Clinical Investigation (DOI: 10.1172/JCI24617)