Ať už chceme probíhající jevy vysvětlovat jakkoliv, podívejme se ve skratce na to, co se děje:

Ekologičtí odborníci z Ruska a Británie tvrdí, že pomalu roztává největší zmrzlé rašeliniště na světě na západě Sibiře. Je velké jako Francie a Německo dohromady. Podle vědců tak hrozí radikální urychlení globálního oteplování. Výsledky společného výzkumu vědců z Oxfordské a Tomské univerzity uvádí časopis New Scientist. Oblast velká asi jeden milion kilometrů čtverečních se podle vědců mění na několik mělkých jezírek. K postupnému roztávání sibiřského rašeliniště dochází v posledních třech až čtyřech letech. Při tomto tání se mohou do atmosféry uvolnit miliardy tun metanu, který vyvolává skleníkový efekt ve vetší míře, než CO₂.

Takže

Jak vyplývá z nedávné schůzky předních klimatologů v anglickém Exeteru, změny klimatu by mohly mít pro planetu ještě vážnější důsledky, než se předpokládalo. Rizika spojená s globálním oteplováním jsou zřejmě větší, než se dosud předpokládalo. Z anglického Exeteru vyslalo veřejnosti počátkem února toto varovné poselství více než 200 předních světových odborníků zabývajících se změnami klimatu. Dopady oteplování jsou podle nich už dnes patrné, a proto je potřeba co nejdříve něco podniknout. Pro velkou část vědecké obce je tedy globální oteplování nezvratným faktem, v očích řady oponentů - vědců, politiků i obyčejných lidí - je ovšem synonymem pro zbytečné šíření paniky a strachu.

Nedávno se objevila informace o "globálním stmívání". Ukazuje se, že tento jev tu sice přechodně působil, ale nyní se zemská atmosféra opět pročišťuje a bude to mít zřejmě své další důsledky.

Nový výzkum o změnách klimatu nasvědčuje tomu, že nižší úrovně znečišťování vzduchu umožňují, aby na zemský povrch dopadalo více slunečního světla, což planetu otepluje rychleji než v minulosti. Jak uvádí studie v časopise Science, skleníkové plyny tak můžou mít větší účinek na globální oteplování. Oxid uhličitý přispívá ke globálnímu oteplování tím, že každodenně zachycuje část slunečního tepla. To se ale týká jen solární energie, která se dostane na zemský povrch. Kouř ze znečištění a mraky nás v minulosti více chránily před plnou silou slunečních paprsků. Podrobná data z pozemních stanic a satelitů ale ukazují, že tento trend trvající od šedesátých let se nyní obrací a obloha je přinejmenším v některých oblastech světa čistší. Zlepšení je to zatím jen malé a vědci zdůrazňují, že čistší ovzduší lze jen uvítat. Otázkou ovšem podle nich je, zda právě tento vývoj nemůže přispět ke globálnímu oteplování.

Opravdu nedochází ke globálnímu oteplování? Vždyť devět z deseti zaznamenaných nejteplejších let se vyskytlo v poslední dekádě.