V buddhismu nevěříme na nějakou mysl nebo duši, který by byla neměnná. V každém okamžiku je stav naší mysli jiný. Existují čtyři japonské termíny, kterým říkáme čtyři světské iluze a jsou to gachi, gaken, gaman a gaai. Ga znamená v moderní japonštině “já”. Ale v tomto případě jde spíš o iluze mysli. Proto jsou tyto termíny nazvány “čtyři ga”. Následuje výklad těchto termínů, jak je popsal Kodo Sawaki, japonský buddhistický mnich, který žil ve dvacátém století.

Gachi znamená nevědomost o pravé povaze já. Nevíte, kdo opravdu jste, jinými slovy neznáte svou podstatu buddhy, probuzení. Nevidíte jasně, že vaše probuzená podstata je tatáž, jakou měl Gautama Buddha. Když sedíte v zazenu, váš stav je stejný, jako byl stav Gautamy Buddhy. Když cvičíte zazen, jste buddha, probuzení. Když někomu něco ukradnete, jste zloděj.

Můj komentář: Většina lidí si neuvědomuje, že jsou vlastně sami o sobě probuzení, že toto probuzení nemusí hledat někde daleko, ať už lokálně nebo časově. Probuzení chápou jako vyjímečný stav, kterého lze dosáhnout pouze pokud desítky let cvičíme několik hodin denně. Ale autentičtí učitelé buddhismu poukazovali na to, že rovnovážný stav těla a mysli v tomto okamžiku, který zažíváme v pozici, v jaké seděl Buddha, čili při zazenu, je samotné probuzení, samotná zkušenost buddhy. Na druhou stranu Kodo Sawaki upozorňuje, že tu nejde o trvalý stav. Když krademe, jsme zloději. Takže cvičit jako Buddha je stejně důležité jako žít jako Buddha. Nemůžeme popřít, že toho můžeme dosáhnout už dnes. Už dnes můžeme cvičit zazen a chovat se vyrovnaně.

Gaken znamená individualistický a egocentrický. Máte své názory a kritéria ohledně každé věci na světě. To je mysl neprobuzeného člověka. Prostě pořád nosíte brýle s barevnými skly.

Můj komentář: Většina lidí se spoléhá na své názory. Každý má jiný názor. Lidé se hádají dokonce o duchovních otázkách. Málokoho zajímá skutečnost nepřibarvená osobními barvami. Buddhismus nás neučí další názor na svět. Buddhismus nás učí sundat si své osobní brýle a vidět věci jasně. Nakonec nelpíme ani na žádných buddhistických teoriích nebo hlediscích. Slovem “nakonec” nemyslím za dvacet let, nakonec myslím “definitivně”, což je už v tomto okamžiku. Teorie jsou důležité. Skutečnost je taky důležitá. Být buddha znamená sundat si brýle a dělat to, co je teď aktuální. Někdo mi v komentáři psal, že bych si ve třídě, když píšu na tabuli, měl uvědomovat sebe sama a mít v sobě vědomí, že všechno je jen jako sen. Měl jsem vidět, že vše je bez já. Psaní na tabuli je psaní na tabuli. Tato činnost sama potvrzuje teorii o věcech, které nemají svou podstatu, takže tu teorii během té praxe psaní na tabuli nemusíme vůbec řešit. Buddhismus znamená být teď normální a dělat to, co je teď aktuální. Názory musí jít stranou. Dokonce i na to, co je nebo není buddhismus.

Gaman znamená porovnávat se s ostatními. Pořád se porovnáváte s jinými lidmi, takže buď máte tendenci být na sebe příliš hrdí – myslíte si, že jste chytřejší než druzí. Nebo naopak máte sklon se podceňovat a myslet si, že si nezasloužíte úctu ve srovnání s někým jiným. Ale to způsobuje vaše egocentrické zaměření.

Můj komentář: I když jsme žáci a máme učitele, neměli bychom zapomínat, že máme v podstatě totéž lidské tělo a tutéž lidskou mysl jako náš učitel. Když se klaníme učiteli, vyjadřujeme mu úctu, ale také vyjadřujeme úctu vlastní buddhovské podstatě. Když se klaníme a nemyslíme přitom na sebe, na to, jestli jsme chytří nebo hloupí, vyjadřujeme stejnou moudrost jakou vyjadřoval Buddha, když se klaněl. Taky bychom neměli ulpívat na představě, že jsme něco víc nebo důležitější než druzí, což může být založeno na naší dlouholeté praxi a pochopení nějakých principů. Když někdo poprvé v životě přijde do dojo, zaslouží si stejnou úctu jako náš učitel. To ovšem neznamená, že popřeme smysl hierarchie a posadíme začátečníka na místo učitele, a učitele pošleme někam do kouta. Učitel je učitel, začátečník je začátečník, oba svým vlastním způsobem vyjadřují svou buddhovskou podstatu. To, co vyjadřují v tomto okamžiku, je důležitější než jejich role. Když překonáme gaman, zbavíme se velkého dílu nejistoty a netrpělivosti.

Gaai znamená sebeláska. Myslíte si, že jste nejdůležitější člověk pod sluncem. Když někoho například píchne vosa, vám je to jedno, ale když píchne vás, tak z toho děláte velké drama. Lidé, kteří mají tento způsob života, jsou naprosto průměrní.

Můj komentář: I když studujeme a cvičíme buddhismus několik let, máme sklon starat se o sebe mnohem víc než o druhé. Pořád řešíme sebe, své nálady, své moudrosti a hlouposti, své plány, své vzpomínky a druhé vnímáme jen jako nějaké bezvýznamné stíny. Lidé si často říkají: Co když se mi stane tohle? Co když neudělám tohle? Co si o mně pomyslí, když řeknu tohle nebo napíšu tamto? Není důvod bát se, že druzí neocení nebo zkritizují naši práci nebo život. Mnohem důležitější je snažit se dobře pracovat a dobře žít už dnes. V takové poctivé činnosti, která každého zaměstná až až, nezbývá moc času na sebelásku.Můžeme se snažit na druhé dělat dojem a pak se narcisistně milujeme. Jsem hvězda. To je ale hloupost. Lepší je být úplně normální, nedělat na druhé dojem. Na opravdové lidi dělají dojem opravdoví lidé. Na hlupáky dělají dojem hlupáci.

Kodo Sawaki učil, že tyto čtyři ga, tendence, brání lidem, aby žili probuzený život. Tyto tendence ale neodejdou, pokud je budeme pouze intelektuálně studovat a chápat. Odcházejí s celoživotním cvičením zazenu. Když znovu a znovu cvičíme zazen jako Gautama Buddha, postupně náš charakter dostane rysy vyrovnanosti a pravdivosti. Buddhismus je celoživotní úkol, nikoliv nějaký letní rychlokurs. Na druhou stranu není důvod necvičit, nestudovat a neprožívat takový život už dnes. Každý okamžik k tomu máme skvělou příležitost. Není jediná chvíle, kdy bychom nemohli jednat jako Buddha.