Reálie vztahující se k tomuto středohornoněmeckému textu.
Rozmluva mistra s učedníkem o Bohu a stvoření
Autorem dialogu učedníka s mistrem In principio je dosud neidentifikovaný augustiniánský eremita první poloviny 14. století z oblasti Štrasburku, resp. horního Porýní, z okruhu provinciála řádu Tomáše ze Štrasburku († 1357). Otázka autorství však není zcela uzavřena. Někteří badatelé se domnívají, že tento mistr prezentuje spíše dominikánskou spiritualitu (G. Steer), nebo že nešlo o člena žádného řádu, nýbrž o světského kněze (K. Ruh). Dialog se dochoval pouze v jediném rukopise datovaném až rokem 1383. Autorovi se připisují ještě dvě další německá díla: dialog Gratia Dei a traktát Audi filia (Des Menschen Adel, Fall und Erlösung). Charakter těchto děl prozrazuje vzdělaného teologa s klasickou scholastickou erudicí se silnými rysy dominikánské a augustinovské filosofické tradice.
Traktát In principio představuje jakoby rozhovor mistra s učedníkem, který klade mistru hluboké otázky po Bohu, bytí a stvoření a touží poznat odpovědi na další filosoficko-teologické otázky. Celý traktát je vnitřně rozdělen na tři základní témata: První část, která je i předmětem našeho překladu, pojednává o bytí, druhá část podává učení o Trojici a třetí o idejích. Část první rozvíjí celou nauku o bytí v po sobě následujících tématech: jednota čirého bytí oproti rozlišenosti stvořeného jsoucna; pojem dvojího bytí: bytí „toho a onoho“ a čirého bytí Božího; rozlišení podstaty (bytnosti, natur) a bytí u stvořených věcí; čiré bytí jako nejvyšší dobro; přebývání Božího bytí ve věcech; Bůh ve věcech jako jednička v číslech.
Celá ontologie dialogu je velmi blízká Bonaventurovi a Mistru Eckhartovi. Traktát vyniká jak emotivní opravdovostí a zaujetím nad pojednávanými tématy, tak i hloubkou a současně i prostotou a názorností výkladu. Bez rozpaků lze tedy říci, že dialog In principio patří svou subtilní filosoficko-teologickou spekulativností, krásou jazyka a meditativností k pozoruhodným plodům německé mysticko-scholastické literatury 14. století.
Edice: Karl Heinz Witte, Der Meister des Lehrgesprächs und sein „In-principio-Dialog“. Ein deutschsprachiger Teologe der Augustinerschule des 14. Jahrhunderts aus dem Kreise deut-scher Mystik und Scholastik. Untersuchung und Edition. Artemis, Mnichov 1989, str. 16–29.
Překlady: A. Rozumek, Reichtum, str. 117–144; Na hlubinu XV (1940), str. 193–195, 258–261 a 321–323 (přel. A. Svatoš OP).
Literatura:
K. H. Witte, Der Meister des Lehrgesprächs und sein „In-principio-Dialog“. Mnichov 1989; Kurt Ruh, Geschichte III, str. 370–388; 2VL VI (1986), sl. 331–340; K. H. Witte, Der ´Traktat von der Minne´, Der Meister des Lehrgesprächs und Johannes Hiltalingen von Basel. Ein Beitrag zur Geschichte der Meister-Eckhart-Rezeption in der Augustinerschule des 14. Jahrhundert, in: ZfdA 131 (2002), str. 454–487.