Sútra Srdce je esencí Buddhismu a Esoterického Buddhismu obzvláště. Pokud ji budete prosazovat, recitovat, vykládat tuto sútru a nabízet ji ostatním, budete osvobozeni od utrpení a budete moci dosáhnout Buddhovství. Pokud budete praktikovat nauku v ní obsaženou, a rozjímat nad jejím obsahem, objevíte cestu k probuzení. Tato sútra je lampou a zásobárnou světla ničícího tmu. Je prámem, který převeze bezpečně všechny bytosti přes oceán zrození a smrti. Nechť porozumíme pravému významu Buddhova poselství.

Sútra srdce

Překlad - Josef Kolmaš

Tak jsem slyšel. Jednou dlel Vítězný ve společnosti velkého shromáždění mnichů a velkého shromáždění bódhisattvů na Supím vrchu v Rádžagrze. Vítězný se tehdy s vyrovnanou myslí oddával meditaci o veškerých jevech světa zvané 'Světlo hlubiny'. V té době Vznešený Avalókitéšvara, bódhisattva-mahásattva, cele pohroužený do tajuplného uskutečňování transcendentální moudrosti, plně pochopil, že i oněch pět bytostních složek je svou podstatou prázdných.

Tehdy z Buddhova podnětu ctihodný Šáriputra takto oslovil Vznešeného Avalókitéšvaru, bódhisattvu-mahásattvu: "Jestliže někteří synové nebo dcery z dobrého rodu touží po uskutečňování tajuplné transcendentální moudrosti, jak se tomu mají učit?"

Na ta slova Vznešený Avalókitéšvara, bódhisattva-mahásattva, ctihodnému synu Šáradvatíinu takto odpověděl: "Šáriputro, kdokoli ze synů či dcer z dobrého rodu touží po uskutečňování tajuplné praxe transcendentální moudrosti, musí o tom meditovat takto: musí opravdově nazřít, že oněch pět bytostních složek je už svou podstatou bezobsažných; že tvar je prázdnota a také že sama prázdnota je tvarem; že sama prázdnota není ničím jiným než tvarem, stejně jako tvar není ničím jiným než prázdnotou. A podobně je tomu s cítěním, vnímáním, představivostí a vědomím - všechno je bezobsažné. A tak, Šáriputro, všechny jevy jsou bezobsažné, bezpříznačné. Nemají vzniku ani zániku, nejsou nečisté ani neposkvrněné, ani jich neubývá, ani jich nepřibývá. Proto, Šáriputro, v prázdnotě není tvaru, ani cítění, ani vnímání, ani představování si, ani dokonalého poznání; není tam ani oka, ani ucha, ani nosu, ani jazyka, ani těla, ani ducha; ani tvaru, ani hlasu, ani vůně, ani chuti, ani hmatu, není tam jakéhokoli jevu. Od neexistence domény zraku, přes neexistenci domény myšlení [a tak dále] až po doménu myšlenkového poznání není [prostě] nic. A právě tak není strasti ani příčin jejího vzniku a zániku, ani cesty [k tomu vedoucí]. Není dokonalého poznání; není dosaženého, ani nedosaženého. A proto, Šáriputro, poněvadž neexistuje dosažení, přidržují se bódhisattvové transcendentální moudrosti a setrvávajíce v ní nepoznají v duši temnotu ani hrůzu. Odmítajíce rozhodně vše klamné, dospívají nakonec k velkému 'vyjití ze strasti'. Také všichni buddhové pevně setrvávající ve třech epochách se díky transcendentální moudrosti probudili zřetelně a úplně k nejvyššímu a nejdokonalejšímu osvícení. A tak věz, že mantra transcendentální moudrosti jest mantrou velkého vědění, mantrou, nad kterou není, mantrou nemající sobě rovné, mantrou která nelže a je pravdivá. Mantra transcendentální moudrosti zní: Tádjathá. Gaté, gaté, páragaté, párasangaté. Bódhi sváhá. (volně přeloženo: "Tak, jak [následuje:] Přecházel, přecházel, [až] přešel na druhý břeh, [až] se dostal na druhý břeh. Osvícení budiž sláva!") Šáriputro! Takto se mají bódhisattvové-mahásattvové učit mystériu transcendentální moudrosti."

Poté Buddha vyšel ze své meditace a blahořečil Vznešenému Avalókitéšvarovi, bódhisattvovi-mahásattvovi, slovy: "Výborně! Znamenitě! Velmi správně! Synu z dobrého rodu, jest tomu přesně tak! Nechť je tajuplná praxe transcendentální moudrosti prováděna tak, jak jsi vyložil, a tathágatové budou jásat."

Když byl Buddha takto promluvil, ctihodný syn Šáradvatíin, Vznešený Avalókitéšvara, bódhisattva-mahásattva, a všichni, kdo byli kolem, jakož i všechen svět dévů, lidí, asurů a gandharvů plesali a nadšeně velebili Buddhova slova.

A verze ve formě textu pro opakování

(Sborník zenových textů)
Bódhisattva Avalokitéšvara,
hluboce praktikující moudrost dokonalosti,
vnímá prázdnotu všech pěti světů
a je zachráněn od všeho utrpení,
sděluje:

Šáripútro,
forma se neliší od prázdnoty
a prázdnota od formy.
Forma je prázdnotou
a prázdnota je formou.
Pocity, vjemy, podněty i vědomí
jsou také takové.

Šáripútro,
všechny dharmy jsou prázdné,
neobjevují se ani nemizí,
nejsou nečisté ani čisté,
nerostou ani neubývají.
A tak v prázdnotě není žádná forma,
pocity, vjemy, podněty, ani vědomí.
Žádné oči, uši, nos,
jazyk, tělo, ani mysl,
žádná barva, zvuk,
vůně, chut’, dotek, ani myšlenka,
žádná říše očí
ani žádná z dalších říší.
Žádná nevědomost
ani konec nevědomosti,
a tak je to až po stáří a smrt.
Žádné utrpení, žádné vznikání,
žádné zastavení, cesta, ani poznání.
Žádné dosažení ani nic k dosahování.

Bódhisattva závisí na moudrosti dokonalé prázdnoty
– mysl není překážkou,
bez překážek není strachu.
Dalek mylných názorů
přebývá v nirváně.
Všichni buddhové tří světů
závisí na moudrosti dokonalé prázdnoty
a dosahují tak transcendentální moudrosti dokonalosti.

Věz tedy, že moudrost dokonalé prázdnoty
je velká mantra nade vše chápání
velká jasná mantra,
nejdokonalejší mantra,
nejvyšší mantra,
která tiší všechno utrpení,
pravdivá a bez chyby.
Hlásej tedy mantru této moudrosti,
hlásej mantru, která zní:

gaté, gaté, paragaté, parasamgaté, bódhi sváhá
gaté, gaté, paragaté, parasamgaté, bódhi sváhá
gaté, gaté, paragaté, parasamgaté, bódhi sváhá.