Víme, že nic nevíme, nebo jsme jen obětí kolektivní amnesie?

    Zajímali jste se někdy  zda lze  vědecky dokázat existenci  duchovní části lidské bytosti, přestože vnitřně víte, že  váš duch je součástí  vaší fyzické reality? Mnoho vědců se úsilovně snaží zjistit existenci souvislosti mezi duchem a tělem, ale jejich důkazy jsou nepřímé a nepřesvědčivé pro svoji malou průkaznou hodnotu. Celý náš problém, ale i problém všech materialistických věd, má počátek v naší představě a podstatě a struktuře hmoty. Materialističtí filosofové nám vnutili obraz světa založeného na atomech, neutronech a elektricky nabitých částicích. Hmotnost atomu určuje v podstatě počet neutronů v jádře, jenže první logický kotrmelec utrpíme v okamžiku kdy budeme chtít přímo v jádře spočítat kolik neutronů se tam v daném okamžiku skutečně nachází. Kupodivu nezjistíme nic, protože jednak spolehlivě funguje Heisenbergův “princip neurčitosti”, jednak v jádře žádný definovatelný neutron nenalezneme, je tam pouze energie, která se ale   chová dost podivně. Některé její aspekty lze pozorovat, jiné se co chvíli mění, další se jakoby se schovávaly za stěží průsvitnou stěnu reality a tak je spíše jen tušíme. Jenže tento bizarní problém má řešení, ale toto řešení leží  mimo všechny naše současné zkušenosti a je rovněž nanejvýš bizarní. Filosofové starých pokolení již pred mnoha tisíci lety toto řešení znali,  došli k poznání, že i ta nejmenší částečka hmoty, stejně jako člověk a makrokosmos, existuje současně v prostoru tvořeném několika dimenzemi a jedině z té nejvyšší dimenze lze “vše vidět a chápat”. Částice hmoty řídící se přírodními zákony se chovají přirozeně, leč vědomí člověka ovlivněné všelijakými pochybnými náboženskými či mocenskými  ideologiemi  je již tak zdeformované, že reálný svět nevnímá  v jeho skutečné projekci, ale jen jako vykonstruovanou realitu umělého hologramu. Vědecká fyzika náš učí, že podle  tří termodynamických  zákonů, nelze zkonstruovat “perpetum mobile”. Jenže prokazatelně nejméně deset vynálezců, kteří o existenci  termodynamických zákonů čirou náhodou  nic nevěděli, zkonstruovali a dlouhou dobu udržovali v chodu jejich deset verzí “perpetua mobile”. Vědci se, jako obvykle,  zmohli jen na posměch.  Jedním z posledních případů je Thomas Beardenův stacionární MEG generátor (Motionless Electromagnetic Generator-US.Patent 6,362.718), který nemá žádný vnější zdroj energie, jen využívá onu tolik diskutovanou  “energie vakua”.

Na hmotné částice (atomy) je tedy nutno hledět jako na ojekty nacházející se současně v několika (přinejmenším v šesti) dimenzích, přičemž v každé dimenzi se projevují jinými aspekty. Je velkým problémem vědecky prokázat  existenci hmotné substance,  mající současně duchovní  i hmotné vlastnosti, která jsou navzájem propojeny. Lze toho dosáhnout pouze tehdy, pokud naše vědomí vstoupí do některé z vyšších úrovní (dimenzí)  a jedním z nástrojů je substance stojící na hranici fyzického a duchovního světa. Tato substance má mnoho jmen, nejčastěji je označována jako “Quinta essentia” (Kvintesence, pátá forma hmoty, Babylonský drak atd.).  Quinta essentija je produktem alchymického “Velkého díla” a je to neobyčejně podivná substance, která je a není hmotou, je a není energií, je jakýmsi katalyzátorem který má schopnost měnit energii ve hmotu a hmotu v energii. Staří říkají, že tato substance leží v nejvyšší oktávě stvořeného světa a je nejdokonalejší projekcí  aktu tvoření. Leč existují i nižší formy této substance, tedy hmoty nacházející se v nižších oktávách stvořeného světa, kterým alchymisté říkají “nezralý Babylonský drak”. Mají různý fyzikální vzhled (prach, sklovina, olej atd.), různou barvu (černou, bílou, oranžově červenou, žlutou, šedou a nachovou), účinkují rozličným způsobem a lze je získaz během poslední fáze Velkého díla, protože v poměrně čisté formě sublimují na stěnách používané nádoby (alchymické vejce). 

   Starobylé alchymické manuskripty  často hovoří o těchto podivuhodných substancích, které byly známy pod jmény : Soma, Amrta Kalaša, Bílé prachové zlato, MFKZT, Fontána mládí, Shem-an-na, Kámen mudrců, Star Fire (Hvězdný oheň), Ohnivý prach,  Huan Tan, Pokrm bohů, Elixír života (mládí), Univerzální lék, Ambrosie, Nektar nesmrtelnosti, Jedlé zlato bohů atd. Současná materialistická věda (chemie, fyzika, medicina, biologie, geologie  atd.) vůbec nepřipouští možnost existence takových substancí a  také  většina profesionálních historiků tyto odkazy odmítá  jako údajné zmatené vidiny provázející  používání psychedelických substancí  rostlinného původu. Sami odpůrci sice téměř nic  nevědí o tom co odmítají, přesto jejich pseudoargumenty jim postačují k obnovení klidu svého vědeckého zátiší.

   Jenže staří alchymisté vesměs  bývali  velmi přesní  když hovořili o  substancích  příbuzných  takovým vzácným kovům, jako jsou kovy platinové skupiny, zlato a stříbro. Hinduističtí a tantričtí alchymisté vyráběli podle předpisů  Ayurvedy (alchymie) bílou prachovou formu (projekci)  rtuti stálou v ohni (Ohnivý kámen). Ve spisech tantrických alchymistu najdeme zmínky, že se tyto látky těžily kdysi na Zemi v hlubokých dolech, což svým objevem zřejmě potvrdil i David Hudson z Phoenixu v Arizoně.