OPOMÍJENÉ "TRE PIRAMIDI" Pomocí satelitní fotografie byly v severní Itálii poblíž města Montevecchia objeveny tři pyramidy. Tyto první pyramidy objevené na italské půdě mají vskutku působivé rozměry. Jak ukázaly nedávné vykopávky, jde o kamenné stavby, které dnes již jsou zcela pokryté vegetací a vypadají jako obyčejné kopce. I přes zjištěná snadno ověřitelná fakta odborníci stále ještě váhají: „Italské pyramidy nelze spojovat s egyptskými“. WM magazín tvrdí opak a nabízí nejen svým čtenářům zcela originální, ohromující fakta z vlastního výzkumu.



Montevecchiu navštívila expedice WM magazínu v květnu tohoto roku (viz dvojčíslo 18/19). Pomocí satelitního přístroje jsme zaměřili zeměpisnou polohu všech tří staveb a provedli mnoho dalších měření. Sklon stěn všech tří pyramid je mezi 43 – 44°, jsou orientovány ke světovým stranám – a jsou stejně jako pyramidy v Gíze přesným obrazem souhvězdí Oriona na Zemi!

Profesor Gregorio z Itálie tvrdí, že „je nutné provést ještě mnoho studií a je třeba být opatrný…“ Sám před pár lety intuitivně vytušil, že má pyramidy poblíž svého domu. Poté přinesl první důkazy. „Takzvané pyramidy“, říká Di Gregorio, „jsou viditelné spíše shora, z letadla, než ze země.“ 

První dvě stavby mají zřetelnější obrysy než třetí, porostlá lesíkem. Povrch zřetelně kopíruje skryté terasy. Nemohly by to jednoduše od počátku být zemědělské terasy, jak jsou i nyní využívány? Pyramidy prostudoval a změřil astrofyzik z Milána a jejich polohu zaměřila i naše expedice. Výsledky jsou natolik přesné, že musí prokazovat záměr a umělý původ! 

Všechny tři „kopce“ mají shodný sklon stran (43/44°) a taková přesnost je v přírodě nepravděpodobná. To znamená, že je někdo postavil a částečně upravil z rostlé skály. A nemohl to být jedinec ani hrstka lidí, ale nejspíš celý národ. Pokud to byl národ pravěký, v žádném případě nešlo o zemědělskou stavbu. Hlavně proto, že použitý materiál je velmi tvrdý vápenec. Pro zemědělskou potřeby by lidé těžko odstranili úrodnou půdu, aby ji nahradili tvrdým holým kamenem. Regionální park Montevecchia je nazýván „holé louky“, protože je to pustina, kde kromě trávy v podstatě nemůže nic růst. 



V předchozím čísle WM magazínu jsem nastínil paralelu s pyramidami v Gíze. Zde se otevírá historická „nejasnost“. Oficiálně jsou v Egyptě čtyři pyramidy, které jsou pro své rozměry nazývány „velkými“: Chefrénova a Velká („Cheopsova“) vysoké přes 150 m, pak „červená“ a „romboidní“ v Daipuru. Předpokládá se, že stavba každé z nich zabrala 20 let! Výpočty říkají, že aby stavbu bylo možné v tomto čase zvládnout, bylo zapotřebí vytesat, přesunout, zvednout a každé 2,5 minuty (ve dne i v noci) instalovat jeden žulový blok. Jelikož některé váží 80 až 100 tun a neznáme technologie doby bronzové („oficiálně“ tehdy ještě nebylo vynalezeno kolo), jeví se tato teorie jako dosti pochybná. Je jasné, že dění v Gíze muselo mít zcela jiný, než dnes popisovaný průběh. 

Podle jiného názoru musela stavba Cheopsovy pyramidy naopak trvat několik set let (porovnejme ji se stavbami gotických katedrál). Pak dojdeme k závěru, že stavbu nemohl provést Cheops okolo 2500 př. n. l., ale musela být kýmsi naplánována a zadána mnohem dříve. Navíc víme, že datování faraónů je nepřesné, a také že faraóni nestavěli tento typ pyramid. Úspěšně antidatovat čtyři velké pyramidy by současně znamenalo prokázat existenci technologicky vysoce vyspělé civilizace dávno před zrodem Egyptské říše. Příslušníci takového národa se mohli usadit v Evropě, stejně tak jako v Egyptě. Jenže to je z hlediska „oficiální historie“ zhola nemožné, ba nepřípustné.

Poloha Montevecchia má i jinou zvláštnost: ledovce putující směrem k Milánu od severu byly „rozštěpeny“ horami, a spojily se až níže na jihu. Montevecchia a její údolí (alespoň v posledních dvou předpokládaných ledových obdobích 250 000 př. n. l. a wurmském, které mělo skončit před 10 – 12000 lety) byla bez ledu. Současníci v této lokalitě našli ideální oblast se zelení, bohatstvím vody a zvířat, teplo bez studených ledovcových větrů. Jejich doslova odříznutá civilizace se zde mohla bez vyrušení rozvíjet po dlouhé období. A dodnes se tak mohly zachovat i některé její stavby, například tři takřka neporušené pyramidy u Montevecchia. 

V této oblasti Lombardie byly také v sedmdesátých letech minulého století nalezeny nejstarší lidské pozůstatky. Jsou to zbytky dvou osad (stratigraficky jedné nad druhou) neandrtálské a Homo Sapiens, první z doby 60 000 př. n. l. a druhé z 32 000 př. n. l. Zdálo by se tedy, že v Gíze i v Motnevecchiu působila jiná civilizace. (Název Lombardie mimochodem pochází z pojmů „long“ – dlouhý a „bard“ – vous; čili jde o „Zemi dlouhovousých“. Muselo to být zvláštní znamení, jímž se lidé v této oblasti odlišovali od ostatních.)

Další paralelou je sklon pyramid. Některé egyptské pyramidy, konkrétně ty, které 20 km od Gízy údajně postavil Cheopsův otec, mají stejně jako italské sklon 43/44°… Navrch jsou i shodně orientovány. 

Pokud jde o systém zemědělských teras, oficiálně se předpokládá, že byly budovány okolo roku 1000, tedy v době nám velmi blízké, a navíc na předem existujících kopcích. A Keltové? Všechny národy procházející zdejšími dějinami využívaly těchto struktur pro vlastní účely. Také Keltové zanechali výraznou stopu na druhé pyramidě. Probíhající výzkum se snaží prokázat, že někdy okolo 500 př. n. l. jakýsi zde usídlený národ „usekl“ špičku druhé pyramidě (nazývané „Vyhlídka Cereda“) a vztyčil zde jakousi stavbu plnící astronomicko-náboženské účely. Pod uťatou špičkou byl nalezen přes 7 metrů dlouhý žulový blok, vysoký 1,5 metru, situovaný ve sklonu 90° vůči okolnímu terénu a kamenné zdi, orientované podle severo-jižní astronomické osy s odchylkou menší než půl stupně. V této oblasti byly nalezeny i další žulové bloky nepochybně předřímského původu, což potvrzuje mou domněnku. Římané pak na troskách keltské stavby postavili strážní věž, což dokládají nálezy keramiky a dalších římských předmětů na vrcholu. Takže, co nerozdrtil ledovec, tak jako jinde ve světě úspěšně zpustošili lidé.



Další paralelou, kterou mohu nabídnout, je spojitost s pásem Oriona: Egypťané uctívali toto souhvězdí, a proto uspořádali pyramidy podle proporcí tří jasných hvězd pásu myšlené figury. Pyramidy v Motevecchiu vykazují naprostou shodu, a nejen to. Pokud na mapu oblasti promítneme celé souhvězdí Oriona, leží 11 z 15 hvězd na historických sídlištích v okolí Montevecchia (podle slov milánského astronoma jsou zde patrné malé odchylky způsobené precesním pohybem Země). Tento posun opět podporuje tvrzení WM magazínu: „Italské pyramidy jsou zobrazením tří hvězd pásu Oriona na zemi, avšak tato hvězdná projekce je s ohledem na egyptskou obrácená“. (Zmíněná precese může být prakticky jediným vodítkem k určení stáří těchto sídlišť i pyramidových staveb.) 

Co se tu mohlo odehrát, v době, již zatím nejsme schopni ani odhadnout? A kdo už dávno před Kelty mohl mít potřebu stavět pyramidy? A dále: jaké vazby ve skutečnosti existují mezi touto oblastí a Gízou, resp. Původní egyptskou kulturou? K odpovědím je ještě daleko. Ale kouzlo „tajemství“ je hodně blízko, jen pár kilometrů od alpského jezera...

Ohromující souvislosti

Objev tří stupňovitých kamenných staveb v severní Itálii považuji za mimořádný a odborníky nedoceněný. Nerozpakuji se použít přívlastku „historický objev desetiletí“ a tvrdím, že „Tre Piramidi“ u Montevecchia mají přímou souvislost s pyramidami v egyptské Gíze. V tomto čísle poprvé zveřejníme důkazy tohoto tvrzení, vyplývající z údajů získaných výzkumnou expedicí WM magazínu.

Muž, který objevil „Ley-lines“

Když tehdy pětašedesátiletý Alfréd Watkins jel na koni přes kopce Bredwardine v britském Herefordshire, najednou si uvědomil, že v anglické krajině existuje systém spojovacích čar, které nazval „leys“. Amatérskému archeologovi Watkinsovi, vynálezci a fotografovi, později bleskla hlavou představa linií spojujících kostely, staré kameny a jiná posvátná místa rozložená po kraji. V roce 1925 publikoval své objevy v knize „Dávné linie“, která okamžitě vyvolala nevoli a útoky z tábora ortodoxních archeologů. 

Britský badatel J. Michell zaměřil jen v cornwallské oblasti kolem Land´s End 22 spojnic mezi 53 místy. Tento počet „ley“ statisticky viděno značně přesahuje možnost náhody a lze je tedy považovat za důkaz reality starověkých linií. Snad nejznámější je „Stará sarumská ley-line“ v jižní Anglii, táhnoucí se 30 kilometrů od severozápadu k jihu. Začíná u jednoho z pahorků a spojuje Stonehenge, pevnost z doby železné v Old Sarum, Salisburskou katedrálu, jiný tábor z doby železné u Clearbury Ring s opevněním na kopci Frankenburg. Mezitím byla potvrzena existence těchto spojnic nejen na anglické půdě; podobná spojení byla objevena i mezi mnoha dalšími prastarými stavbami a lokalitami na pevnině (viz. články „Podivuhodně uspořádaný prehistorický svět I - III“, WM magazín č. 5, 6, 7/8 ).

WM-linie probíhá přes pyramidy v Africe a Evropě

„WM - LINIE"

Historické souvislosti spojující pyramidy v severní Itálii a egyptskou Gízu je možné doplnit o pozoruhodnou „ley-line“ globálních rozměrů, již jsem pracovně nazval „WM-linie“. Domnívám se, že nejde o pouhou shodu dvou nebo tří bodů na mapě, ale o konkrétní záměr v projektu „prehistorických architektů“. Celý plán a jeho účel nám dodnes zůstává skryt, proto nechme hovořit jen holá fakta.

Mesolongion – významný bod na mapě

Italské pyramidy jsou bodem na přímce vybíhající pod úhlem cca 43-44° na severozápad od trojice pyramid v egyptské Gíze. Tato globální spojovací linie má délku 2570,2 kilometrů. 

WM-linie má délku 2570 km, spojuje pyramidy v Gíze a v Itálii

Jednoduchým výpočtem zjistíme, že polovina této vzdálenosti činí 1285,1 km. Nic zvláštního, jde o opravdu banální početní úkon. Jenže tato poloviční hodnota, můžeme ji také nazvat „mezidélkou“, okamžitě získá naprosto jiný, mimořádný význam jakmile pozorněji pohlédneme na mapu. Ve vzdálenosti 1285,1 km od egyptské Gízy, a tudíž i exaktně stejně daleko od severoitalských „Tre Piramidi“, leží přesně uprostřed WM-linie starobylé přístavní město MESOLONGION. 

WM linie: Tre Piramidi u Montevechia      WM linie:Mesolongion v Řecku           WM linie protíná pyramidy v Gíze

 v severní Itálii

V překladu znamená slovo „meso“ – pauza; mezi (viz meso-Amerika), longion – délka. Překlad názvu místa na západním řeckém pobřeží tedy znamená „mezidélka“, nebo něco, co je „v půli cesty“. V dávných dobách sloužila pobřežní laguna u tohoto města jako přístav využívaný obchodníky a poté zde vstoupili osmánští bojovníci na řeckou pevninu. O historii tohoto města mám zatím jen sporé historické informace; starý přístav nahradil díky výhodnější poloze port v Patrasu. 

Tři historická místa: Tre Piramidi (Itálie) – Mesolongion (Řecko) – Velké Pyramidy (Egypt) mají nepopiratelně společný vztah, daný podivuhodně přesnými zeměpisnými vzdálenostmi. 

Mesolongion – přístav v půli cesty

Poloha starobylého města „Mezi-délka“ či „v půli cesty“, jehož počátky se ztrácejí v dávných historických dobách, nabízí ještě několik dalších zeměpisných podivností. 

Měřeno vzdušnou čarou leží toto město přesně v polovině vzdálenosti mezi egyptskou Alexandrií a italskými Benátkami, (2x 1100 km). 

Ještě podivnější je to, že Mesolongion (město na půl cesty) je umístěno přesně v půlce jedné ze starodávných lodních cest. Vyplujeme-li lodí z Alexandrie, uděláme zastávku ve starém přístavu Falassárna na Krétě, poplujeme dále přímo do Mesolongion a odtud do starého přístavu Kassiopi na ostrově Korfu a budeme pokračovat k cíli cesty, do Benátek, urazíme přibližně 2400 kilometrů. Přesně v polovině této pomyslné plavby leží prastarý přístav Mesolongion. 

Plavba z Alexandrie do Benátek se zastávkou v Mesolongionu

Zdá se, že lodní cesta se zmíněnými zastávkami nemusí být jen fikcí. Obchodní loď s orientálním kořením a obilím vyplouvá za úsvitu z Alexandrie do Benátek. S blížícím se soumrakem koráb vpluje do krétského přístavu Falassárna. Dnes zde jsou už jen ruiny kdysi velkolepého „mínojského paláce“ s významným obchodním přístavem. Pokles mořské hladiny způsobil, že zbytky plavebních kanálů směřujících k paláci se dnes nacházejí na souši. 

Obchodní lodě pak mohly pokračovat kolem řecké pevniny, se zastávkou v „přístavní pevnosti“ na ostrově Korfu. Z průvodce se dozvíme, že pod starým „byzantským hradem“ v Kassiopi kdysi byl nejvýznamnější přístav ostrova, mnohem důležitější než Kerkira, dnes hlavní město a přístav. Kamennou pevnost okolo rozlehlého pahorku už připomínají jen zbytky mohutných obvodových hradeb. Vnitřní půdorys se nezachoval a najdeme zde pouze háje olivovníků a malá políčka mezi navršenými hromadami kamení – zbytky starých zdí. Kamenné kvádry byly později evidentně použity i při stavbě vnějšího „moderního“ města. Velká „kruhová pevnost“ má ovšem zvláštnost, o níž se průvodce nezmiňuje. Na samém vrcholku kopce jsem nalezl soustavu do země pevně zapuštěných opracovaných kamenů – megalitů sestavených podle světových stran. Tato kamenná struktura byla zřejmě jako jediná ponechána na původním místě po celou dobu historie osídlení pahorku. Tento fakt může naznačovat, že stará „byzantská pevnost“ mohla vzniknout na základech něčeho mnohem staršího.

Obchodníci pak pokračovali v plavbě do Benátek, s mezipřistáním v některém z italských přístavů. Z Mesolongionu lodě urazily trasu dlouhou cca 1200 kilometrů.

Je nade vší pochybnost, že tato zeměpisná poloha i název přístavu Mesolongion nebyla zvolena náhodně. Význam tohoto starobylého, dnes zapomenutého města naznačuje historické propojení minimálně dvou světově ojedinělých lokalit: pyramid v Gíze a nově objevených pyramid v severní Itálii!

Z Mekky do Montevecchia

WM-linie protažená gízskou Velkou pyramidou protne ve vzdálenosti 1285 kilometrů další významný bod, Jiddah s nedalekou Mekkou v Saudské Arábii, nejposvátnějším muslimským místem na světě (mapa na zadní obálce). Zde je Kaaba, ke světovým stranám orientovaná čtvercová stavba, ukrývající už po staletí uctívaný Černý kámen. Původ tohoto kamene, který byl do rodiště proroka Muhammada odkudsi přenesen, obestírá mlha legend a tajemství. Geologové soudí, že je pravděpodobně meteorického původu, a také tradice praví, že „spadl z nebe do rajské zahrady“. 

Paříž na WM-linii

WM-linie protažená „italskou Gízou“ v Montevecchiu, protne Paříž ve vzdálenosti 642,50 kilometrů, což je opět polovina z 1285 (mapa na zadní obálce). Domnívám se, že ani v tomto případě nejde jen o náhodu, ale že i tento bod má svoji pevně stanovenou a plánovanou pozici.

Architekti WM-linie 

Domnívám se, že pozice a mimořádné vztahy mezi uvedenými body na WM-linii nejsou dílem náhody. Nejenom popsaná místa, ale i další zajímavé historické stavby a lokality mají přesný vztah k naší linii. Jejich popis však přesahuje možnosti tohoto článku, seznámíme vás s nimi v dalších pokračování. 

Jsem přesvědčen, že WM-linie je součástí grandiózního plánu dávných architektů, jehož smysl nám zatím zůstává utajen. Civilizace disponující potřebnými geodetickými a stavebními znalostmi musela být mnohem starší, než samotné pyramidy, ztělesňující řadu nutných a mimořádných znalostí.

 

STAROVĚKÁ WM-LINIE

 

© mate 2003 

Pokračování

Článek vyšel v čísle 20, WM magazínu

WM magazin, 2003,   www.mwm.cz