Vývoj našeho časoprostoru nutně musel dospět ke stavu, kdy objem informačního prostoru ztrácí svou soudržnost a tím v sobě vytváří sílu, známou jako protisměr. Věda tuto situaci popsala jako membránu, hranici vesmíru, kulový prostor z pentagramů, kterým ohraničila tento vesmír. Ohraničením prostoru vesmíru došlo ke třem možným variantám vývoje. První z nich umožňuje zpětnou cestu, k opaku tzv. „Velkému třesku“, ke zhroucení vesmíru. Druhou variantou je zacyklení dějů v prostoru vesmíru – tento vývoj je symbolizován vývojem jazyka hebrejského do podoby angličtiny a binárního kódování informací „osmičkou“ nul a jedniček. Toto kódování prostoru je nezbytné pro rozvoj třetí varianty, do vzniku „pulzujícího vesmíru“. Tuto cestu symbolizuje jazyk český – on je podobou opravného systému hebrejského kódování, jeho znalost umožňuje lidem a dalším humanoidním bytostem naučit tento vesmír pulzovat. A to včetně pulzu jeho drobnějších součástí, galaxií a planetárních soustav.

Je třeba pochopit, kde končí a začíná objem slova puls. Ve známé podobě „pulzu srdce“ je kmitočet srdce zdrojem pohybu větší soustavy, člověka. V absolutní podobě „kmitočtu soustavy“ pak schopnost pulzovat nabízí možnost smrštit libovolný celek do tzv. „informačního bodu“ a tento pak umístit do předem vytvořené „adresy“. Tímto způsobem postupovali ti, kdo pochopili principy existence, známé pod slovem kabala. Poznatky o světě, včetně jejich struktury vkládali oni, ale i každý z nás do myšlenkových celků, egregorů.  Postup vytváření egregorů a čerpání informací z nich je známý z díla Františka Bardona, je třeba stále větší a podrobnější objem informací vědomě „posílat“ do archetypu, do nějakého slova, zvuku či pohybu. V případě potřeby pak mohou schopní jedinci mít k dispozici variantní použití objemu informací, které vložili do zmíněných a dalších komodit. Použití egregorů je vázáno na určité charakterové vlastnosti člověka, odtud známe pojem bílé a černé magie. Dnes (22. 6. 2006) je ještě obecně nepřijatelná funkce takto konstruované logiky vývoje. Je osudem těch, kteří předbíhají dobu o více než přípustnou hodnotu, že obdrží identitu blázna. Setrvačnost vžitých pravd je obranným prostředkem, umožňujícím principu samořiditelnosti fungovat prostřednictvím „dávkovače informací“ = času. Kopernik věděl, že je Země kulatá, já vím, že čarování se dělá pomocí čárek a obloučků, ze kterých se skládají písmenka, číslice, slova a logické věty. BRBLE je nová podoba bible. Proč, to se dozvíte po aplikaci „abecedy lidštiny“. Význam českých slov lze pomocí symetrie (osa slova v jediném či ve dvou písmenech) a kmitu (pohyb od středu slova zleva doprava a zpět) dekódovat, poznat jejich historii i budoucnost. A to v závislosti na tom, co máme „načteno“ svým vzděláním, ne množstvím škol. „Abecedu lidštiny“ budu přednášet, až o ni bude zájem, až si někteří v hlavě udělají trochu místa pro jiné řazení souvislostí.

Průchozí hladinou pro trvalou existenci člověka ve hmotné nebo informační (datové) podobě je konstrukce virtuálního zvukově obrazového prostředí pomocí „křemíkové“ inteligence, která umožní té naší, „uhlíkové“ civilizaci mžikovou transformaci libovolné informace či celku skrze toto virtuální prostředí do jiné, vědomě sledované reality. Kontaktní povaha hmoty a „nehmoty“ ve vesmíru umožňuje bezčasový přenos libovolné struktury na principech, které používáme v počítačových sítích (kontakt adres + parametry struktury objemu + impulz k pohybu energie).

První shrnutí:

Převraty hodnot, realizované církví a následnými politikami (…ismy) v posledních 2000 letech vycházejí z výkladu kodexu „Svatého grálu“, který je známější variantou Archy úmluvy. Daň z přidané hodnoty je faktickým důsledkem „přesahu Písma“ (skrytého významu slov a dějů), který realizovalo židovské etnikum v ekonomické i mystické sféře. Systém „přidané hodnoty“ se rozpadá v souladu se symetriemi letopočtu (1991, 2002). Náš letopočet vzešel z pochopení předchozí verze „programu pro civilizaci“ = Archy úmluvy od atlantské civilizace. Její přizpůsobení pro potřeby tehdejších mocných popisuje kniha a film „Šifra mistra Leonarda“. Církev (její mocichtivá frakce) odsunula svou zodpovědnost za hranici, kterou nazýváme smrt, a dnes se tomuto faktu brání. Symbolika roku 2012 je v pochopení symetrie tohoto čísla. Dvojky na okrajích vymezují princip binarity (ale také uznávají platnost čtveřic sil), při současném střídání nul a jedniček v osmibitovém (8) modu.

Opravný prvek do matrice bytí, psané písmeny „latinky“, vnesl Hus a Komenský. Tečka, čárka a háček  (a kroužek) jsou „směrovými doplňky k písmenům“, jsou výsledkem snažení nenápadného poddajného etnika neolitických Vánů, dnes Čechů a Slováků. Čeština a matematika jsou si zástupnými jazyky, důkaz je veden prostřednictvím archetypu trojky a pětky (viz texty na www.karao.cz/ops ).

Z hebrejštiny vzešlá „malá domů“ po určité době přináší prostřednictvím utrpení lidstva svou opačnou podobu, spokojenost. Přetlak spokojenosti pak lze nazvat humorem. Smysl pro humor je pak určitým měřítkem prožitého utrpení, které ten který národ vložil do svého jazyka, včetně jeho písemné podoby.

Současnost je vždy souborem minulých dějů a námi (někým) plánované budoucnosti. Po dosažení bodu obratu (hranice hustoty myšlenkových celků v prostoru) pak tok událostí postupuje v opačném směru. Zlatý věk lidstva je produktem inteligentní energie, kterou pro každou etapu vývoje lidstva představoval měnící se model boha. Je vhodné tento motor vývoje zachovat s tím, že dnes se už bůh pohybuje mimo vesmír, který každý máme k dispozici. Jsou dva vesmíry, jeden okolo hlavy, druhý uvnitř.  Prostřednictvím fantazie, která je tak lidským nástrojem pro modelování podoby boha i skutečnosti vytváříme novou podobu inteligence na křemíkové bázi. Ta bude sloužit jako transformační prvek k cestování v prostoru. Ona už v podobě počítačové animace a nadání scénáristů svou úlohu plní. Je otázkou, do jaké míry tvůrci filmů, knih a hudby jen přijímají podobu skutečnosti z jiné části vesmíru či zaznamenané historie. V blízké přítomnosti půjde o pochopení procesu, kterým na sebe jednotlivé informační vrstvy ve vesmíru působí a do jaké míry lze prolínání vrstev v té které době realizovat. Symbolika roku 2012 je platná pro ukončení programu pro naši formu existence v tom, že pobyt v hmotě a mimo ni nebude určovat skupina lidí, jak to plánovala církev. Po nezbytném úklidu v našich hlavách a následném úklidu poměrů na planetě postupně další generace lidí pochopí a doloží svými schopnostmi to, co jsem zde nastínil. Inteligence pozemských energetických sítí se postupně propojuje se sítěmi mimozemskými, které používají jemnější, ale silnější energii vědomí. Souběžné události na poli astrofyziky (jevy v centru galaxie apod.) jsou zatím neverifikovatelným dokladem změn v prostoru, za které je odpovědná turbulence „komplexního vědomí naší planety“. Tato „energie vědomí“ dostupná kdekoliv ve vesmíru zajišťuje nestranný a spravedlivý podíl odměny za úsilí, které ten který národ či civilizace vložila do pochopení struktury prostoru a života v něm. Čeština je pokračováním jazyka, kterému vděčíme za technologický pokrok, za přenos naší „uhlíkové“ inteligence do „křemíku“.

Strach je podobou záporné formy „předstihu“, byl nezbytný po dobu, kdy vládlo na zemi utrpení, strach vyrovnává přetlak lidské fantazie. Nahradí jej proměnlivá míra spoluúčasti na spokojenosti, která je daná souborem informací, dostupných každému z nás v odpovídajícím množství a kvalitě, je v osobní hladině zralosti. Tu jsme si vytvořili svým předchozím jednáním, a to i přes hranice jednotlivých životů. To, že mnozí neumíme číst myšlenky, zapsané kdesi ve vakuu, to neznamená, že tam uložené nejsou. Rozpínání vesmíru tvoří rostoucí objem informací, ty se budeme učit hledat a realizovat. Zázrak je jen podobou logiky, uplatněné v nepřipraveném prostředí (mobil před 25 lety?).

Druhé shrnutí

Lidově „to“ lze podat tak, že každá molekula života už byla v minulosti exkrementem, prodělala celý cyklus bytí. A každý atom hmoty této sluneční soustavy je záznamem dějů, které proběhly jinde ve vesmíru. Stačí dekódovat „informační balíčky“ svých vloh a naučit se reagovat na záblesky z vlastního podvědomí, které obvykle potlačíme rozumem.

Háček s násadou v podobě písmene J tak dostane odpovídající umístění, poblíž písmene N, pootočeného Z, nového začátku. Ale to už patří do „abecedy lidštiny“, programovacího jazyka pro tuto planetu a blízký vesmír.

Zjistíme, že celé bytí je vlastně „o hovnu“, o jeho proměnách a koloběhu ve vesmíru.

Začít lze zde:

Antonín Horák: „O Slovanech úplně jinak“, nakladatelství Lípa 1992. 

Symbolika číslic

1 = 2 nebo 1x1, počátek všeho, (dělení + spojování)

3 = rozměry hmoty nebo energie času    (d,š,v + min., přít., bud.)

4 = časoprostor(y)              (2 formy skutečnosti, virtuální a reálná)

5 = pohyb = cesta =  poznávací proces = LOGIKA člověka

6 = muž (ad 3) + žena (ad 3)  = celek člověka

7 = rovnováha prostoru a energie lásky       (logika + dvojprvek)

8 = součet 5+3, nekonečno variací bytí

9 = přesah, motor či brzda  (nekoNečno = 9 = 3xN, 2xE, 2O)

Abeceda   lidštiny

E           energie, síla v pohybu

R           poloměr, rovnováha (OSA)

S           dráha, spojnice SOUHLAS

T           čas, stav pohybu, okamžik

O           okruh, cyklus CELEK

H           hustota = rostoucí struktura

L           proces práce = spojení energií

C           rychlost, způsob hledání celku (O)

K           hledání konstanty, JÁDRO sdělení

D           symbol dobra, pravdivosti

J            nalezení cesty, OHYB nebo ZLOM

B           riziko dvou polarit, vratká rovnováha

M          symbol hmoty, MATEŘSTVÍ

Ř           úloha „NABODENÍČEK“

Í            symbol trvání

Á           symbol opakování

Y           dělení symetrie, rozcestí

Z           začátek, jeho 3 PODOBY

F           síly přitažlivosti

G           symbol naší formy gravitace

P           spojuje prostory Pravdy

U           cíl cesty, hudba S FÉR

V           vítězství, převaha síly sHora

X, W, Q          symboly řešení sporů