„Když muž zapomene na vlastní chaotickou potřebu rychle ejakulovat a oddá se ženě, bude královsky odměněn. Tak to učí Tao a Tantra,“ píše se v jednom internetovém článku na téma „sexualita mužů a žen“.
Ouvej. Tantra na Západě není to, co učili odedávna indičtí tantrikové, kteří používali sexuální energii k dosažení duchovního osvícení. Pro tamní tantriky byl sex božskou energií, personifikovanou bohyní Šakti, a souvisel se stvořením světa, jeho zánikem, modlitbou a vzýváním boha, případně se získáním, „nadpřirozených“ schopností. Tantra byla a měla by být meditací, a také školou velmi přísné duchovní kázně. Samo sexuální spojení bylo až tím pátým aspektem (po víně či jiném opojném nápoji, masu, rybě a mudře, tedy gestu rukou) a v rámci tehdejší společnosti to navíc byla revolta a také „underground“.
Pro zápaďana je tantra možnost užít si do sytosti sexu s ženami, které v běžném životě většinou nepřetržitý a nebo alespoň častý sex odmítají.
Naznačuji, že celá tisíciletí odlišně fungující mozky lidí žijících v Evropě a v USA (tam kromě původních obyvatel) jsou „stavěny“ na sex tak jak ho známe, a ne na tantrické užívání sexuální energie. Zápaďan neví, co je to meditace, natož pak meditace sexem. Když do Trabanta namontujete motor z Rolls Royce, také si koledujete o havárii.
Zmíněný článek pokračuje: „Oddalovaná ejakulace způsobí, že dochází k vnitřním orgasmům zasahujícím celé tělo. Sperma je uchováno k naprosto šílenému, konečnému vyvrcholení po několika hodinách blaženého a božského milování.“
Je to jako když dámám, ale i pánům, slibuje nějaký článek v tom jejich bulvárním časopise, že stačí znát pět způsobů jak ho (ji) zcela rozvášnit… Zvláště dámy jsou jistě nadšeny, protože se v našem pojednání pokračuje takto: „Muž po tomto spojení nebude spát jako špalek, naprosto vyčerpaný a umrtvený, neboť energie v jeho těle mu dodá úžasnou vitalitu, spokojenost a sebevědomí.“
Ano, je to možné, ale až po desítkách let tantrických meditací, nejlépe se zkušeným indickým mistrem (jemuž je nejméně sedmdesát let, i když vypadá na čtyřicet!).
Mysl zápaďana je naprogramována na okamžitý zážitek, dnes navíc i instantní potěšení, a jakkoliv by mysl možná už věděla, co a jak, tělo není a asi nikdy nebude připraveno!
Když muž bude amatérsky zkoušet trénovat zadržovanou ejakulaci, když bude oddalovat orgasmus, možná po létech dosáhne probuzení oné energie, ale také si může způsobit vážné zdravotní problémy. S věkem totiž přirozeně klesá schopnost udržet ztopoření, takže po čem Evropan či Američan sáhne? Po Viagře. Tělo, vybičovávané k dlouhým sexuálním aktům, nějaký čas vydrží, ale pak „pružina praskne“ a zbudou jen oči pro pláč: žádné hodinové orgasmy, ani hodiny šílené blaženosti. Spíše jen potíže s udržením moči (český tantrik rozhodně nejí a nepije to, co tantrik v Indii), samozřejmě zbytnělá prostata, nedostatek semenné tekutiny, snižující se kvalita již tak nekvalitních spermií, ztráta schopnosti cítit penis ve vagíně při milování (mimochodem, vědí tantrici na Západě, že slavná tibetská mantra je vlastně tantrická: Om mani padme hum znamená klenot v lotosu, tedy lingam v jóni?!) atd.
Ono „milování“ v původních textech totiž není milování s konkrétní ženou, nebo ženami, jak po tom touží zápaďan (a muslim), ale s božskou silou, tou kterou ženou „jen“ symbolizovanou. Navíc mozek si na megadávky rozkoše zvykne, a bude, jako u každé jiné drogy, užívané pro potěšení, a ne pro duchovní potřeby, vyžadovat víc a víc.
Tak jako původní američtí Indiáni neměli genetickou odolnost vůči alkoholu, tak jako Maorové mají aktivnější gen pro zuřivost a agresi, tak nemá zápaďan evoluční obranu vůči nezřízené touze po zážitcích (zvláště sexuálních): jinými slovy, zatímco tantrik v Indii vždy pracoval s duchovností a jeho úmyslem bylo dostat se dříve k osvícení nejen „pouhou“ meditací, ale pomocí sexuální energie, zápaďan touží po stále vyšších dávkách rozkoše: buddhisté této nezřízené touze říkají chtíč (v západních překladech se právě toto slovo, označující jeden z pěti největších jedů, překážejících člověku na cestě k probuzení, většinou překládá naprosto špatně jako touha).
Vždyť to věděly i naše babičky: všeho s mírou. I sexu.
Abychom si rozuměli: nemám nic proti stále kvalitnějšímu milování, také jsem četl knihy o tom, jak lze trénovat výdrž muže. Ale vše, co člověk dělá, zvláště pokud to přehání, se odráží v uspořádání propojení neuronů v jeho mozku, a až do smrti je uloženo v databázi zážitků. A vždy, když pak takový tantricky rychlokvašený muž a (jiným roztouženým neznalým autorem sepsaným) článkem o hodinových orgasmech nadšená žena budou pak chtít fungovat v situacích odpovídajících jejich naturelu a podnebnému i kulturnímu pásmu jako předtím, už to nepůjde.
Naznačuji pouze, že texty o tantře, a západní a české pokusy o tantru, jsou spíše bulvárně škodlivé, než aby někomu, či něčemu jinému než chtíči, pomohly.
Tak jako jazyk, levá mozková hemisféra s její racionalitou a vědecká objektivita, i tantra je spíše jen lákavou pastí, než použitelnou metodou na cestě k vysvobození.
Právě tak jako pro 99 % žen u nás a na celé západní polokouli neplatí, že „žena je velekněžkou sexuální energie a přirozeně má schopnost dojít ke konečné bráně orgastického transu“(zeptejte se kteréhokoliv sexuologa nebo gynekologa a vyhledejte statistiky), stejně nesmyslné je chtít po muži, aby „trénoval“ tantru (jako aerobik nebo vzpírání).
Přes všechny ty „sexuální“ revoluce jsou současní mladí mužové právě tak nejistí (a ve věku AIDS ještě nejistější) jako bývávali odjakživa, a žádná tantra jim v tom nepomůže.
Bylo by daleko rozumnější, dámy, kdybyste se místo na vyhledávání a lechtivé čtení naivních a ve svém dopadu škodlivých článků o tantrickém obrácení svých partnerů na vrcholové sexuální sportovce vytrvalce, jejichž koníčkem jsou domácí práce, soustředily na to, abyste přirozeně porodily a chválením vychovaly novou generaci skutečných mužů. A také (v zájmu vyrovnané psychiky a tím i sexuální výdrže svých mužů) odolaly reklamním vábničkám potěšení z cigaret, alkoholu, spotřeby voňavek, svetříků, bot, bytů a domů nebo jachet, protože to jsou iluze zdraví a štěstí stejně škodlivé (a rovnající se mužské touze po stále rostoucí spotřebě tantrických partnerek), jako představa „šíleného vyvrcholení po několika hodinách božského milování.“
Ne že by to u některých hledačů a hledaček nebylo po letech práce na sobě možné a uskutečnitelné. Jen se k tomuhle pro zápaďany nebezpečnému druhu umění poznat a zvládnout své tělo co se týče sexu nedojde čtením naivních článků z třetí ruky, nebo návštěvou rychlokurzu tantry někde v chatě na Sázavě pod vedením tantriků Nováka a Svobodové.