Stále ještě se najdou lidé, kteří odmítají vzít oteplování zemského klimatu na vědomí. Letošní zima jako by jim u nás dávala i za pravdu. Jenže opravdu se nic neděje? Pokud slábne Golfský proud v důsledku tání severských ledovců, může se v Evropě i ochladit. Ale ty ledovce tají v důsledku celkového oteplování...
Klimatické změny stále výrazněji zasahují do střídání ročních období. Jaro v Evropě začíná v průměru o 6 až 8 dnů dříve než před 30 lety. Začátek podzimu se opožďuje o 3 dny. Globální oteplování tímto způsobem ovlivňuje funkci celého ekosystému. V rozsáhlé fenologické studii to dokazují vědci ze 17 států v čele s Dr. Annette Menzelovou z německé Technické univerzity (Technische Universität, TU) v Mnichově a Dr. Timem Sparksem z britského Centra pro ekologii a hydrologii (Centre for Ecology and Hydrology, CEH). Výsledky výzkumu zveřejnil časopis Global Change Biology.
Jednatřicetičlenný vědecký tým podrobně analyzoval 125 tisíc údajů o pozorování 542 rostlinných a 19 živočišných druhů na území 21 evropských států mezi lety 1971 až 2000. V uvedeném období byly zaznamenány změny v načasování opakujících se přírodních událostí - zbarvení a opadávání listů, rozkvétání rostlin, dozrávání plodů. Tyto jevy se v 78 procentech případů na konci sledovaného období dostavily dříve než na začátku, kdy byla teplota na kontinentu chladnější. U 3 procent tomu bylo naopak. V některých zemích, kde se průměrné teploty zvýšily nejvíce, začínalo jaro o několik týdnů dříve. Ve Španělsku první roční období uspíšilo svůj příchod o 14 dnů. Naopak třeba na Slovensku se jaro v posledních desetiletích opožďovalo.
Známým a hojně rozšířeným druhem, na němž lze změny dobře dokumentovat, je jírovec maďal (Aesculum hippocastanum). "Je to dobrý příklad, protože ho lze snadno identifikovat a má zřetelné fáze olistění, kvetení a vytváření kaštanů," vysvětlil Dr. Sparks. Zároveň vyjádřil obavy, že změny naruší komplikovaný potravní řetězec. "Kupříkladu housenky se živí duby, ptáci se živí housenkami. Pokud bude narušena synchronizace mezi těmito druhy, jeden nebo více článků potravního řetězce by mohlo mít problémy."
Autoři studie podporují názor, že za změny podnebí nesou největší odpovědnost lidé. "Nemůžeme to říct na základě naší studie, nicméně odborníci už ukázali, že existuje viditelný vliv člověka na současné oteplování klimatu," uzavřel Sparks.