Netřesk střešní
Sempervivum tectorum L.

Netřesk je horská rostlina, rostoucí od Pyrenejí po Alpy. U nás je často pěstován na zahrádkách, místy v okolí sídel na skalkách i zplaňuje. Má typický vzhled s růžicí dužnatých listů, ze které v červnu až červenci vyrůstá květní lodyha s červenavými květy. Patří mezi dužnaté rostliny do čeledi tlusticovitých Crassulaceae a jako některé rostliny z této čeledi působí jako biogenní stimulátor, což ji řadí mezi rostlinné adaptogeny. Díky obsahu alkaloidů se však dnes již vnitřně neužívá.

Užívá se čerstvá šťáva, syrová nebo v úpravě podle Filatova (Elixír života) a čerstvé listy. Rostlina se nesuší,  je to velmi obtížné, u dužnatých rostlin z této čeledi bývá problematické často i usušení do herbáře: rostlina si roste vesele dál a vůbec se netváří, že by se chtěla stát herbářovou položkou. Ostatně tomu napovídá i latinský název semper=vždy, vivum=živý. 

Obsahuje vápník, kyselinu mravenčí a jablečnou, sliz, pryskyřice, třísloviny, sacharidy, hořčiny.

Obsahové látky jsou málo prozkoumané, byly zjištěny piperidinové alkaloidy, proto je lépe dát přednost vnějšímu použití. Šťáva výborně hojí pokožku a sliznice, používá se na spáleniny, bradavice, kuří oka, jako kloktadlo na plísně v ústech a záněty v krku. Je výborný ušní lék, tiší bolesti v uších, zánět středního ucha, pomáhá i při zvonění v uších. 2-3x denně se v takovém případě nakape do ucha několik kapek čerstvé šťávy. Na pohmožděniny se používá mast: čerstvé listy rozmačkáme a vaříme v sádle tak dlouho, až se odpaří tekutina. Tato mast brání vzniku modřin.

Podobný netřesk (netřeskovec) výběžkatý Jovibarba globifera (L.) J. Parnell (synonymum Jovibarba sobolifera (Sims.) Opiz a Sempervivum soboliferum Sims.) má podobné účinky. Roste u nás na skalách a skalkách. Netřesk střešní má 9-20tičetné květy, netřesk výběžkatý se liší šestičetnými květy, žlutobílými, na okraji třásnitými.