Kozinec sladkolistý
Astragalus glycyphyllos L.


Tento článek je úvodní k minisérii o našich méně známých léčivých rostlinách. Každé úterý vyjde profil jedné rostliny.

Roste v bylinných lemech na okraji lesů, lesních světlinách, na okrajích luk, železničních náspech, ve starých sadech.

Je poléhavý nebo vystoupavý, kvete v červnu až srpnu bělavě žlutými, nazelenalými květy. Plody jsou lusky. Listy jsou zpeřené s 5-6 páry vejčitých nebo eliptických lístků. Patří mezi rostliny vikvovité Viciaceae (bobovité Fabaceae).

Sbírá se kvetoucí nať, na jaře nebo na podzim kořen.

Obsahuje málo prozkoumané alkaloidy, flavonoidy, vitamín C, třísloviny, aminokyseliny, mikroprvky, silici, proteiny, sacharózu, pryskyřice, saponin, glycirrhizin a další látky. Obsahové látky jsou málo prozkoumané.

Působí močopudně a potopudně, snižuje krevní tlak a uklidňuje. Působí proti bílému výtoku, snižuje vypadávání vlasů. Jako balzám (prostředek s medem) má výborné účinky na žaludek.

Podává se jako macerát (výluh ve vodě za studena) nebo jako nálev (zalitý vroucí vodou).

Výborný posilující prostředek pro seniory se skládá ze stejných dílů nati úročníku bolhoje, nati yzopu a nati kozince sladkolistého.

V sortimentu léčivých rostlin chybí, je potřeba jej získat vlastním sběrem. Záměna hrozí za podobný kozinec cirznovitý Astragalus cicer L., který roste i na podobných místech. Rozlišíme je podle šířky lístků: kozinec sladkolistý má lístky široké 8 mm až 2 cm, lístky kozince cizrnovitého jsou užší - mají šířku jen 1-8 mm.

Podobně působí i další druhy, např. kozinec bezlodyžný A. excapus nebo kozinec dánský A. danicus, oba druhy jsou vzácné a patří mezi druhy chráněné zákonem.