Ať ve vás vznikne zalíbení či láska k čemukoliv, pak k oné věci bude vaše mysl jednobodově směřovat, protože to je pro mysl přirozené. Dokud ve vás nevznikne pravá láska k átmanu, nenastane, aby jste se stočili dovnitř a jednobodově átman pozorovali. Namísto toho budete mít vždy nějaké či onaké výmluvy, proč si tak nepočínáte.
Kdy se ve vás vyvine opravdová láska k átmanu?
K čemu se váš intelekt nakloní, s tím, že to je pro něj největší a nejhodnotnější, k tomu jedinému ve vás láska vyvstane. Intelekt zralého duchovního aspiranta dochází k rozhodnutí, že jedině átman je největší a nejhodnotnější věcí a proto k tomu bude pociťovat skutečnou lásku. Intelekt nezralých lidí bude však říkat, že jedině objekty tohoto světa jsou významné a že stojí za to je dosáhnout a proto jejich touha po takových objektech bude stále narůstat.
Kdy rozhodne intelekt o tom, že jedině átman je nejhodnotnější? Intelekt bude ctít jako nejvýznamnější to, co vyplyne z jeho zkoumání a rozhodování, tj. zda je to věčné nebo pomíjivé. Co konkrétně může intelekt rozhodnout za věčné? Jedině a pouze to, co lze pokládat za skutečné, jedině to je beze sporu věčné. Vše ostatní jsou pouze pomíjivé objekty a jsou vhodné, abychom je pustili z hlavy.
Jak máme rozhodnout, že něco je skutečné? Vše, co existuje vždy a nepřetržitě, co existuje aniž by kdy podstupovalo nějakou změnu a co vždy svítí svým vlastním světlem vědomí, aniž by potřebovalo pomoc něčeho jiného, ať k poznání či aby bylo samo poznáno. O tom jedině možno prohlásit, že je to skutečné, je to tak?
Pozn.: Evangelium Maháršiho, vyd. 8, str.63, kde Šrí Bhagaván říká: "Co je standardem pro skutečnost? Jedině to je skutečné, co existuje samo od sebe, co se samo sebou odhaluje a co je věčné a neměnné."
Existovat stále a bez přestání znamená být nesmrtelný a nezničitelný, tj. že nepodstupuje nikdy žádných změn a že je naprosto bez pohybu jak v čase, tak v prostoru. Tím, že svítí svým vlastním světlem, je toto znakem, že jasně ví o své vlastní existenci a že není necitným objektem, který by byl poznatelný pouze pomocí něčeho jiného. Když víte, že taková je definice o Skutečnosti, zkoumejte a rozhodujte, co je skutečné.
Cokoli odpovídá této definici Skutečnosti a má zmíněné tři charakteristiky, to jediné možno připustit za skutečné. Proto zkoumejte a hledejte, zda v tomto světě je něco, co odpovídá této definici. Když si takto budete pečlivě počínat, zjistíte, že každý objekt nějakou dobu existuje a posléze zmizí a že každý objekt je podroben změnám a postrádá vlastnost stability a že každý objekt je poznáván jen pomocí něčeho jiného.
Proto žádný objekt, který poznáváme pomocí pěti smyslů, neodpovídá zmíněné definici o Skutečnosti a proto o žádném z nich se nemůže prohlašovat, že je skutečný. Zvažujte sami sebe ve světle shora zmíněných charakteristik a rozhodněte, zda vy, který znáte ony objekty, odpovídáte této definici o realitě.
Tělo a svět se neustále mění. Nicméně, naše vlastní existence je vědomé "Já jsem", a to existuje nepřetržitě aniž by se nějak měnilo, že ano? Copak jste bezvadně neexistovali i ve spánku, kdy vše ostatní přestalo existovat? Může tedy být něco více skutečného, než vy sami? Uvažujte o tom důkladně!
Všechny čtyři vnitřní orgány totiž mysl, intelekt, vědomosti a ego jsou stále podrobovány změnám a ve spánku přestávají existovat. Ale vy jste stále stejné "vy", že ano? Existovalo ve vašem spánku nějaké druhé "vy", aby "vás" poznávalo a znalo všechny objekty, které se ve snu a bdění objevily? Vy, který jste jedno a jediné, "vy" sám jste existoval ve snu, není tomu tak?
Jelikož pouze vy jediný jste znal svou existenci ve spánku a jelikož vy jste se takto poznával, jste tedy jeden a ne dva, vy sám jste samosvítící substancí. Proto vězte, že vy, který jste vědomím "Já Jsem", existujete neustále a svítíte, aniž byste procházel nějakou změnou a bez pomoci něčeho druhého, sám jste tím, co možno označit za skutečné.
Všechny lidské bytosti milují spánek, který je stavem, kdy přebýváme pouze v átmanu a když jsme vše ostatní zanechali. Kdyby tento stav, átman, nebyl blahaplný, těšil by se někdo na spánek? Ba co více, zažíváme ve spánku stav nějaké bídy? Rozvažujte a odpovězte!
Když tedy víte, že vy, jediný átman, jste skutečný, vnořte se do nedvojné, blahaplné existence - vědomí a zažívejte stav přebývání v átmanu, který je zcela volný od neskutečného těla a mysli. Zažívat tento stav je jedinou pravou povinností všech dobrých a vzdělaných lidí.
Vězte, že lidé, kteří rozlišují a jasně poznali, že átman je významnější a skutečnější než jakákoli jiná věc, budou jistě mít více opravdové lásky pro átman a i při zapomenutí nikdy nebudou toužit po něčem jiném.
Lidé, kteří jasně a neotřesitelně porozuměli své vlastní realitě, když rozlišovali a došli k závěru, že átman, Bytí - Vědomí "Já Jsem" - je jediné skutečné a věčné, ti získají neomezenou lásku k přebývání v átmanu a tak dosahují stav jednobodové pozornosti k átmanu.
Když dosáhnete nedvojného stavu přebývání v átmanu, pak zvýšíte na síle jednobodovosti a získáte s ničím neporovnatelnou lásku k átmanu a zažijete stav pravé duchovní disciplíny (tapas), ve které sám blahaplně existujete, jakožto přímé poznání átmanu.
Sádhu Óm, Světlo na učení Bhagavána Šrí Ramana Maháršiho