Často pěstovaná rostlina, zvaná židovská třešeň, původní snad v jihovýchodní Evropě a u nás často zplaňující. Všechny mochyně mají charakteristicky nafouklý kalich, u mochyně židovské barvy červené až oranžové. Má špinavě bílé květy, zřetelně pěticípé, listy široce vejčité. Plod je kulovitá bobule uzavřená v kalichu. Patří do čeledi lilkovitých Solanaceae.

Používá se plod, doporučuje se sušení umělým teplem. Někdy se sbírá i list.

Plod obsahuje karotenoidy, hořčinu physalin, alkaloidy, třísloviny, sacharidy, organické kyseliny. Vitamín c, minerální látky.  Listy obsahují physalin, pektinové látky, pryskyřice, cukr, olej, tanin, karotenoidy, vitamin C.

Je močopudná a zlepšuje látkovou výměnu, odstraňuje kyselinu močovou a další odpadní látky z těla. Proto se používá při revmatismu, nedostatečnosti ledvin a dně. Je vhodná jako prevence při vytváření močových kamenů. Čerstvá šťáva potlačuje svědění. Na koupelové kúry při revmatizmu lze použít i nať včetně kalichů.

Rostlina obsahuje steroidní laktony, pokládané za toxické. Požití nezralých plodů může způsobit nevolnost a zvracení.

Občas se pěstují i jiné druhy tohoto rodu většinou původem z Ameriky. Mochyně dužnoplodá Physalis philadelphica a mochyně drobnoplodá Ph. angulata mají květy žluté a kalich zelený nebo žlutozelený. Někdy se pěstuje i mochyně peruánská Ph. peruviana a vzácně i další druhy. Mochyně mají jedlý plod, některé se dají koupit jako ovoce, udávají se i podobné účinky. 

Použití a obsahové látky podle J. A. Zentricha