Možná si řeknete, že tohle se zrovna Vás netýká. Ale bakterii Helicobacter pylori, která vředy způsobuje, má v České republice 42% obyvatel, takže prevence se týká téměř každého druhého z nás. Článek byl napsán na přání čtenáře.
Objev baktérie Helicobacter pylori v roce 1982 byl nejen převratným objevem mikrobiologie, ale především zásadním způsobem změnil pohled gastroenterologie na etiologii, patogenezi a léčbu řady chorob. Infekce Helicobacter pylori patří celosvětově mezi nejčastější vůbec, odhaduje se, že je infikována více než polovina lidstva. Ve vyspělých zemích je rozšíření infekce Helicobacter pylori v 15 – 40 % populace, v rozvojových zemích 70 – 99 %. V nižších socio-ekonomických vrstvách je výskyt vyšší. V České republice je infikováno 42 % obyvatel. Helicobacter pylori způsobuje chronickou gastritidu a infekce je spojena s řadou dalších onemocnění. Možnost, že by u části nositelů (5 – 10 % ?) mohl být mikrob „normálním“ článkem fyziologických funkcí žaludku, vede v poslední době k opatrnějšímu posuzování problematiky. Řada otázek spojených s infekcí Helicobacter pylori nebyla dosud uspokojivě zodpovězena., ročně je publikováno několik set původních prací. Na mnoha zahraničních i tuzemských pracovištích probíhá intenzivní výzkum různých aspektů helikobakterové infekce.
Helicobacter pylori je spirální, mikroaerofilní, gram-negativní baktérie. Je 2,5 – 5 µm dlouhá a 0,5 – 1,0 µm široká. Při histologickém vyšetření žaludečních biopsií má ostře ohraničené konce, při kultivaci na pevném mediu má tyčinkový vzhled (spirální tvar často chybí), při prodloužené a/nebo opakované kultivaci převažují typické kokoidní formy. Baktérie má 4 – 6 bičíků (zhruba 30 µm dlouhých), které jsou nezbytné pro pohyblivost mikroba. Vlastnosti Helicobacter pylori a produkce řady působků jsou zodpovědné za jeho patogenní účinky.
PREVENCE
Omezit nadměrné pití kávy, koly, silného čaje, dále kouření a smažená jídla. Vyhýbat se stresu. Stravu upravit tak, aby nedocházelo k překyselování žaludku a nepodceňovat první příznaky. Každoročně provádět jarní kúry, případně další očistné praktiky. Pít zelený čaj, používat syrovou cibuli, dále tymián ve formě nálevu i koření, občas pít nálev z měsíčku.
Jak se léčí vředy?
Důležitý pro léčbu žaludečních vředů je dostatečný tělesný i duševní klid. Dostatek spánku působí přímo blahodárně. Zásadní je rovněž dieta. Nevhodná je konzumace pochutin, které stimulují sekreci žaludečních šťáv. Proto je lepší omezit pití kávy, koly a silného čaje. Vyhýbejte se i jídlům, které jsou připravované na přepalovaných tucích (pozor na hranolky, řízky, karbanátky aj.). Doporučuje se přestat kouřit nebo alespoň omezit kouření na minimum, je prokázáno, že u kuřáků se vředy hojí hůře. Vyvarujte se užívání tzv. ulcerogenních léků - léky s kyselinou acetylsalicylovou (acylpyrin, aspirin, z léčivých rostlin obsahuje přírodní salicylany kůra vrby, květ tužebníku, květ akátu), nesteroidní antirevmatika (např. ibuprofen), glukokortikoidy a reserpin.
Peptický vřed je ve většině případů způsoben vlivem kyseliny chlorovodíkové na žaludeční sliznici a infekcí Helicobacterem pylori. Základní rovnice:
pH + H. pylori = peptický vřed (zvýšená kyselost spolu s bakterií způsobí vřed)
Proto i léčba musí pokrýt obě tyto příčiny. Mezi léky, které snižují tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku, patří antagonisté H2 - receptorů a inhibitory protonové pumpy. Ty se užívají v kombinaci s antibiotiky.
Bakterie žaludečního vředu Helicobacterem pylori výborně reaguje na bylinnou léčbu.
Vředová choroba má tři fáze:
I. fáze vředové choroby: překyselení žaludku, pálení žáhy, rentgen neprokáže vřed
II. fáze vředové choroby: rentgen prokáže vřed, pravidelné bolesti
III. fáze vředové choroby: rentgen prokáže vřed, ve stolici černá, natrávená krev
Rostliny, které ničí Helicobacter pylori
Zelený čaj, tymián, vlaštovičník, květ měsíčku, islandský lišejník Cetraria islandica (na obrázku vpravo, kliknutím zvětšíte), syrová cibule.
Doporučení pro dietu:
Velmi vhodné je často zařazovat kašovitou stravu (např. místo brambor bramborová kaše), protože při žvýkání se zvyšuje tvorba žaludečních šťáv, což není v tomto případě žádoucí. Z tohoto důvodu se také omezují tvrdé potraviny, které se musí žvýkat dlouho. Vhodnější než chleba je starší veka nebo rohlíky.
Fáze I. překyselení žaludku, pálení žáhy, rentgen neprokáže vřed
1. Vnitřně v nálevu kvetoucí nať žindavy evropské (Sanicula europaea L.). Nálev se připravuje ze 4 čajových lžiček.
2. Nálev z nati rozrazilu lékařského Veronica officinalis, dvě polévkové lžíce na jeden litr vody.
3. Oddenek kuklíku městského Geum urbanum, užívaný jako prášek 4x denně na špičku kulatého nože nebo jako odvar (2 čajové lžičky na 150 ml vody).
4. Kořen proskurníku, drcený fenykl, květ heřmánku, oddenek pýru a kořen lékořice smícháme stejným dílem. Půl hodiny před jídlem užíváme sklenici nálevu ze směsi. Oddenek pýru se dá nahradit islandským lišejníkem (pukléřka) Cetraria islandica nebo květem měsíčku.
5. 30 g kořen kostivalu a mochny nátržníku, po 20 g rdesna ptačího, listu nebo květu libovolného druhu slézu a šalvěje lékařské. 1 polévkovou lžíci zalít 200 ml vařící vody, čtvrt hodiny vyluhovat, osladit medem. Před jídlem 3krát denně.
Fáze II. vřed prokázán
1. Vnitřně v nálevu kvetoucí nať žindavy evropské (Sanicula europaea L.). Nálev se připravuje ze 4 čajových lžiček.
2. Nálev z nati rozrazilu lékařského Veronica officinalis, dvě polévkové lžíce na jeden litr vody.
3. 10 g islandského lišejníku (pukléřka) Cetraria islandica a 200 g medu, večer zalít 2 litry vody. Ráno vařit tak dlouho, až zbyde 1 litr. Ihned scedit a nalačno 2 polévkové lžíce a potom každou hodinu jednu lžíci až do využívání.
4. 50 g nati řepíku, 30 g nati lnice květel, 20 g nati dobromysli. V těžkých případech přidat jednou za čas kousek kořene kostivalu lékařského.
5. Mochna nátržník – odvar, 4x denně na špičku kulatého nože prášek z kořene do čaje nebo červeného vína nebo ve formě odvaru (1 čaj lžička na 250 ml vody, několikrát denně) nebo tinktura z kořene.
6. Nálev z měsíčku.
7. Po 40 g kořenů slézu (možno nahradit proskurníkem), listu jitrocele, plodů anýzu, po 30 g heřmánku, oddenku pýru plazivého, kmínu, listů máty peprné, nati třezalky. 3 polévkové lžíce směsi přelít 3/4 litrem studené vody, přivést k varu, povařit 3 minuty a nechat půl hodiny stát. Neslazený popíjet z termosky během dne po doušcích.
Fáze III. vřed s krvácením
Pokud lékař nerozhodne o operaci, podáváme tyto podpůrné prostředky:
1. Mochna nátržník – odvar, 4x denně na špičku kulatého nože prášek z kořene do čaje nebo červeného vína nebo ve formě odvaru (1 čaj lžička na 250 ml vody, několikrát denně) nebo tinktura z kořene.
2. 30 g kůry z mladých dubových větviček, 30 g kořene mochny nátržník, 20 g listů jitrocelu, 20 g nati třezalky, 20 g nati kokošky pastuší tobolky. Dvě polévkové lžíce směsi přelít půl litrem studené vody, přivést k varu a nechat dvě minuty povařit, nalít do termosky a po malých dávkách vypít během dne.
Vředová choroba (recepty bez udání fáze)
1. 7-9denní kúra: užíváme čerstvou šťávu z bílého zelí nebo kapusty, 100-200 ml šťávy 3-4x denně. Přidání 50 ml čerstvé celerové šťávy do každé dávky účinek zvyšuje. Nakrájené zelí se doporučuje před odšťavněním posolit. Šťávy připravujeme nejlépe každý den čerstvé, denní dávku uchováváme v ledničce. Tento recept také snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
2. Arniková tinktura 50-60 kapek v 125 ml vody denně, vypít po částech.
3. Rdesno ptačí (truskavec): 150 ml nálevu z nati 1-2x denně.
4. 2O g třezalky, řebříčku, lněného semene, kořene lékořice a kořene kostivalu. Po 15 dnech užívání je nutná změna na jiný recept bez kostivalu.
5. 40 g kostivalu, proskurníku, 20 g měsíčku, 20 g lékořice. 3/4 litru denně. Po 15 dnech užívání je nutná změna na jiný recept bez kostivalu.
6. Šípkový nápoj: 100 g suchých šípků přelít 1/3 studené vody, krátce povaříme a necháme přes noc pod pokličkou. Ráno znovu krátce povaříme. Odpoledne připravíme 3OO g tekutého škrobu (Maizena), čaj přecedíme, přidáme škrob a 100 g medu. 3 dávky nápoje, každou dávku doplníme 2-3 tabletami Pangaminu (pivovarských kvasnic). Alternativa je nápoj citronový nebo pomerančový. Šestitýdenní kůra.
7. Kůra: Ráno nalačno vypít čtvrt litru nálevu z heřmánku a ještě se půl hodiny povalovat v posteli. Během dne 4krát denně 6 kapek tinktury z rulíku zlomocného (pouze tinktura zakoupená v lékárně, výhradně na lékařský předpis, dávkování bezpečné !). Odpoledne a večer pijeme sklenici čaje: 30 g islandského lišejníku, po 20 g kořene proskurníku, kořene lékořice a kořene kostivalu, 10g nati vlaštovičníku (nedostane se, nutno nasbírat). 1 minutu vařit, čtvrt hodiny ustát. Po měsíci nahradit kostival lněným semínkem.
8. Po dobu 2-3 týdnů užívat denně nalačno 75-80 g čerstvé bramborové šťávy ze syrových brambor.
9. Propolisová tinktura (1 díl propolisu na 5 hmotnostních dílů 80% etanolu, vyluhovat týden, uchovávat v malých hnědých lahvičkách v chladu). Po dobu jednoho měsíce 3x denně 20-25 kapek do sklenice vody. Před léčbou je nutno zjistit, zda nemocný není na propolis alergický podáním malého množství tinktury.
10. 20% propolisovou tinkturu užíváme 1x denně, mezi obědem a večeří, 40 kapek ve vodě. Kúra trvá 2-3 týdny.
11. Jitrocelová šťáva z čerstvých listů jitrocelu většího (ne tedy obvykle používaného jitrocelu kopinatého). Po dobu tří týdnů užíváme 3x denně před jídlem jednu čajovou lžičku.
12. Smícháme tyto čerstvé bylinné šťávy: 100 g šťávy jitrocelu, po 50 g řebříčkové a měsíčkové šťávy. Směs vmícháme do 1 kg tekutého medu a podáváme 3x denně čajovou lžičku před jídlem.
13. Nať rdesna červivce (lidově vrbice bílá) Polygonum maculata, každou půlhodinu jednu polévkovou lžíci nálevu, má účinnost i při rakovině.
Křeče střev
1. Horký odvar v mléce z nati mochny husí. 5 minut vyluhovat, přecedit. Pije se podle potřeby, jinak 3x denně.
2. Odvar z 8g kořene kozlíku lékařského na 180 ml vody každé dvě hodiny, nebo 4-5 kapek kozlíkové tinktury na cukr.
3. Při kolice šálek nálevu ze 4-5 g máty peprné na 125 ml vody. Užívá se 2x denně.
4. Jednu polévkovou lžíci semen fenyklu vaříme v šálku mléka 5-10 minut a pijeme horké.
5. Směs nati saturejky a nati tymiánu, stejným dílem. Originální recept praví: špetku směsi na 100 ml vody, formou odvaru, pije se vícekrát denně. Pokud bych měla tento recept komentovat, připadá mi špetka málo a stejně tak forma podání – při přípravě formou odvaru uniknou silice, které jsou pro tyto druhy typické. Shrnula bych to takto: zde žádné nebezpečí nehrozí, proto doporučuji vyzkoušet nálev i odvar a doporučuji vyzkoušet i dávku 1 čajové lžičky.
6. Prášek z kořene pivoňky, 2-3x na špičku kulatého nože. Maximální dávka je 4x denně. Pivoňka patří mezi ty léčivé rostliny, které ve vyšších dávkách škodí a jsou proto též jedovatými rostlinami. Proto nesmí být překročena maximální denní dávka.
7. Dvě lžíce saturejky přelít 250 ml vroucí vody, po 10 minutách scedit, vypít po lžících během dne.
Doporučení na regeneraci po užívání antibiotik
Antibiotika výrazně potlačují střevní mikroorganismy, bohužel včetně těch prospěšných. Jogurty, které obsahují živé kultury nám pak mohou pomoci. Ovšem jen a pouze ty jogurty, které obsahují opravdu živé bakterie a obsahují jich dost. Obsah živých kultur se dá zjistit na obalu výrobku, kde musí výrobci povinně psát složení. Druhou podmínku, tj. dostatek živých bakterií ale již z obalu nezjistíme. Osvědčený je v tomto směru jogurt Hollandia. Pro ostatní doporučuji následující test: zakoupíme jogurty, o kterých se domníváme, že by tyto podmínky mohly splňovat (ovocné jogurty se nehodí) a použijeme je jako násadu na výrobu domácího jogurtu. Nejednodušší je zakoupit nebo zapůjčit za tímto účelem jogurtovač, jde to ale i bez něho. V zásadě jde o toto: Ohřát mléko na 500C, rozpustit v něm asi dvě polévkové lžíce sušeného mléka, po zchladnutí naočkovat 200 g zkoušeného jogurtu, nalít do skleniček. Zakrýt alobalem nebo volně zavíčkovat a nechat na teplém místě - optimum 40-450C. Při teplotě 500C je jogurt hotov za 3 hodiny. Vhodné jogurty jsou ty, ze kterých lze tímto způsobem vyrobit jogurt.
Podrobnější recepty se dají najít na internetu, např. http://zm.coex.cz/postup_j.php, něco k tématu také na stránkách SOS (Sdružení obrany spotřebitelů):http://www.spotrebitele.info/clanek.shtml?x=2330302 (Pod článkem je i velmi zajímavá diskuze o jogurtech)
S použitím knih: J. A. Zentricha, J. Korbelář, Z. Endris: Naše rostliny v lékařství, B. Janatka: Receptář léčivých čajů a dalších knih a zdrojů