POPISY NEJČASTĚJI PĚSTOVANÝCH DRUHŮ CITRUSŮ

Citrus aurantifolia (Christm.) Swingle - kyselý lajm je polotropický až tropický druh, pocházející pravděpodobně z Malajska. Tvoří stromy slabšího vzrůstu s rozložitou korunou s krátkými nepravidelně rostoucími větvemi s dlouhými ostrými trny, dorůstá až 5 m výšky. Listy jsou 5-7 cm dlouhé, tmavozelené, s úzce křídlatým řapíkem. Květy ve shlucích i jednotlivé, drobné, bílé a silně vonné: Tvoří se ve velkém počtu po celý rok. Plody drobné, oválné, žlutozelené, s velmi tenkou kůrou a zelenavou ostře kyselou dužninou s typickou vůní. Patří k druhům velmi náročným na teplotu a málo odolným proti mrazu. Silně jej poškozují již teploty -3 až -4 °C. Proto se pěstuje v tropech až horkých subtropech jako náhražka citroníku, který zde dává nekvalitní ovoce. V pěstitelských oblastech se lajm rozmnožuje většinou ze semen, pouze některé bezsemenné odrůdy se množí vegetativně štěpováním. Mezi maloplodé kultivary patří především Mexický lajm neboli „West Indian“, k velkoplodým patří především bezsemenné triploidní lajmy „Tahiti“ a „Bearss“. Dále se pěstují i bezkyselinové odrůdy, zařazované někdy jako Citrus limettoides, sladký lajm, nejčastěji „Indický“ a „Palestinský“ a selektovaný klon „Columbia“.

Citrus aurantium Linn. - bigarádie, neboli hořký pomeranč je subtropický strom, dorůstající výšky až 8 m, s kompaktní korunou a trnitými větvemi. Listy s široce křídlatým řapíkem,zřetelně odčlánkovaným od čepele. Květy velké, bílé a velmi vonné. Plody podobné pomerančům, s velmi aromatickou kůrou. Dužnina žlutá až oranžová, hořká. Semena polyembryonická, ve velkém množství. Vynikající podnož pro kulturní citrusy, odolná proti hnilobě kořenů a vápenité půdě, bohužel velmi citlivá k virovému onemocnění, tristéze. Pěstuje se především ve Španělsku. Z listů, květů a kůry se získává cenný éterický olej, kůry plodů se používá při přípravě známého likéru Curaşao, dužnina se zpracovává na pikantní marmelády. Z důležitějších kultivarů jsou to „Bouquet“ a „Bouquetier‚ ‚. Bigarádii je blízká i Japonská odrůda „Zadaidai“. Často se pěstuje ozdobná zakrslá varieta bigarádie Citrus aurantium v. myrtifolia Luss, neboli myrtolistá bigarádie. Je to velmi dekorativní zakrslý stromeček s 2 cm dlouhými a to oranžovými plody, které jsou bohužel prakticky nejedlé.

Citrus bergamia Risso - bergamot je menší strom, podobný citroníku. Řapíky listů jsou křídlaté. Květy bílé, plody žluté, kulaté až široce hruškovité s kyselou dužninou. Celý strom má charakteristickou bergamotovou vůni. Pěstuje se především v Itálii pro plody, z jejichž kůry se získává bergamotový olej pro výrobu parfémů. Nejvýznamnější kultivary jsou „Castagnaro“ a „Femminello“.

Citrus grandis (L.) Osbeck- šedok, neboli pumelo je tropický až subtropický strom, dosahující výšky až 12 metrů.. Strom je podobný grejpfrutu, od kterého se liší především plstnatými mladými listy a výhony. Listy jsou velké, oválné, tupě zašpičatělé, řapík široce křídlatý, výrazně odčlánkovaný od čepele. Květy většinou v hroznech, velké, bílé. Plody velké až obrovské (průměr 10-20 cm), kulovité, někdy až hruškovité se žlutou silnou kůrou. Dužnina žlutá až červenavá, křehká, s velkými váčky, sladkokyselá, někdy s nahořklou příchutí. Velká, hranatá, monoembryonická semena u některých odrůd chybí. Pěstuje se hlavně v Thajsku, Japonsku a Číně. Odrůd je velké množství. K nejznámějším patří „Hirado buntan“, „Mato buntan“, „Chandler“‘ „Siam“ a „Mikado buntan“. Existuje také řada kříženců mezi tímto druhem a mandarínkami, pomerančovníkem a dalšími citrusy.

Citrus ichangesis Swing - ičangkan je malý trnitý strom s podlouhlými, ostře zašpičatělými listy, široce křídlaté řapíky jsou přibližně stejně dlouhé jako čepele. Plody střední velikostí, tmavožluté, hrbolaté, s tupou bradavkou. Dužnina kyselá, šťavnatá, s kapkami éterického oleje, nejedlá. Semena velká, jednozárodečná. Mrazuvzdorný druh, používaný místy jako podnož, často se používá ke křížení s jinými druhy k získání mrazuvzdorných odrůd.

Citrus jambhiri Lush. - džambiri, často nazývaný rough-lemon (raf-limon) je strom podobný citroníku, plody žluté, hrbolaté. Proto se také nazývá hrubý citroník. Dosti často se používá jako vzrůstná podnož, je však málo mrazuvzdorný a kvalita plodů u naštěpované odrůdy bývá nižší.

Citrus junos Siebold - je trnitý druh s kopinatými až eliptickými zašpičatělými listy se široce křídlatými řapíky, dosahujícími délky až 1 /3 čepele. Plody malé až střední, žluto-oranžové, kůra se snadno loupe. Dužnina nakyslá, příjemné chuti. Semena velká, početná. Předpokládá se, že je to hybrid Citrus ichangensis X C. reticulata v. austera. kasto se používá jako dobrá podnož a také ke šlechtění na mrazuvzdornost.

Citrus limetta Riso - je druh blízký citroníku, kterému se podobá. Limeta má čepele listů často prohnuté, ke špičce tupě zaoblené. Plody podobné citrónům. Vůně listů a plodů připomíná bergamot. V některých zemích se používá jako podnož. Mezi nejznámější patří „Marakech limonette“, „Středomořská limeta“ a „Millsweet“.

Citrus limon Burm. - citroník je stále zelený subtropický strom, dorůstající výšky 3-7 metrů s kulovitou, nepravidelnou korunou. Větve silné, obvykle trnité, listy eliptické, 6-12 cm dlouhé a 3-6 cm široké, s Úzce olemovaným až hladkým řapíkem. Mladé listy a poupata jsou načervenalé. Květy jednotlivé, nebo v hroznech, korunní plátky uvnitř bílé, zevně mají purpurový nádech. Plody široce eliptické až podlouhlé, v místě pestíku s bradavkou a brázdičkou, u stopky jsou někdy zaškrcené. Kůra většinou silnější, obtížně loupatelná, žlutá, hladká až hrbolatá. Dužnina ostře kyselá, s obtížně oddělitelnými segmenty, nažloutlá. Semena malá, na řezu bílá, polyembryonická. Plody se používají čerstvé u potravinářství, také k výrobě šťáv, koncentrátů, marmelád, kůra se proslazuje a také se používá k výrobě likérů a ve voňavkářství. Citroník je odolnější k chladu než lajm a cedrát, ale mnohem citlivější než pomerančovníky a řada mandarínek. Vážně jej poškozují mrazy pod -5 °C, květy a mladé plody zmrznou již při -1,5 °C. Je však méně náročný na teplotu ve vegetačním období, postačuje mu vegetační termická konstanta 4000 °C. Citroník se snadno množí řízkováním, v produkčních oblastech se však převážně štěpuje na pomerančovník, džambiri, palestinský sladký lajm a v chladnějších oblastech na Poncirus trifoliata. K nejdůležitějším odrůdám patří „Eureka“, „Feminello“, „Genoa“, „Interdonato“, „Lisbon“, „Verna“ a „Vina franca“. Existují i odrůdy zcela bez kyselin, například „Dorshapo“. Z významnějších hybridních odrůd je třeba uvést „Meyer“, zařazovaný jako Citrus limettoides v. latifolia Singh + Nath, nebo jako C. meyeri Tan., což je pravděpodobně kříženec citroníku s pomerančovníkem. Je dosti náročný na světlo.

Citrus limonia Osb. - cravo-lemon, kantonský červený citroník je strom s rozložitou korunou, středně velkými listy a malými oranžovými kyselými plody. Druh má význam spíše jako podnož. Existuje také bezkyselinná varianta C. limonia v. otaheite, u nás dosti často pěstovaná pod názvem mandarínka taitensis s poměrně nekvalitními plody, ale vhodná přo bytovou kulturu. Někdy sem bývá zařazován i kříženec lajmu s mandarínkou, tak zvaný Rangpurský lajm. Má větší plody, tvarem a barvou podobné mandarínkám, s ostře kyselou oranžovou dužninou s tenkou kůrou. Semena ve velkém počtu, drobná, na průřezu zelená. Je odolnější k mrazu než citroník. kasto se používá jako podnož snášející těžké, zamokřené půdy a odolná proti vápenatým půdám. Tento druh je snad nejvhodnější ze všech citrusů pro bytové podmínky.

Citrus medica L. - cedrát je trnitý keř, nebo malý strom, dorůstá výšky až 3 metry. Listy až 20 centimetrů dlouhé, oválné, tupě zašpičatělé, s krátkým, neolemovaným a neodčlánkovaným řapíkem. Mladé listy a poupata mají purpurovou barvu. Květy vyrůstají v řídkých hroznech a jsou narůžovělé. Plody jsou velké až obrovské (12 až 30 cm dlouhé), obvykle oválné až válcovité, kůra hladká až bradavičnatá, velmi tlustá, neloupatelná. Dužnina nazelenalá, kyselá až nasládlá, s množstvím drobných semen. Cedrát se používá jako podnož, kůra plodů se proslazuje.

Citrus madurensis Lour. - kalamondin, nazývaný často mandarínka Mitis je středně velký strom, pravděpodobně hybridního původu - kříženec Fortunella japonica X Citrus reticulata v. austera. Má hustou korunu, větve téměř bez trnů, listy malé. Plody drobné, podobné malým mandarínkám, velmi kyselé, s množstvím semen. Je dosti chladuvzdorný. Místy se tento druh používá jako podnož. Je též velmi vhodný pro bytovou kulturu.

Citrus nobilis Lour. - mandarínky King tvoří středně velké stromy s řídkými silnými větvemi. Listy jsou velké, tmavozelené s mírně křídlatým řapíkem, výrazně odčlánkovaným od čepele. Květy velké, bílé. Plody až 10 cm v průměru, kůra silná, dobře loupatelná, hrbolatá, žlutooranžová. Dužnina tmavooranžová, velmi kvalitní. Je to pozdní druh, náročný na teplotu.

Citrus paradisi Macf. - grejpfrut je velký strom, dorůstající výšky až 15 metrů, robustního růstu. Větve často trnité, hustě olistěné, silné. Listy oválné, tupě špičaté, řapíky srdčitě široce křídlaté a zřetelně odčlánkované od čepele. Květy velké, bílé, často v hroznech. Plody velké, hladké, kulovité až mírně zploštělé, žluté až načervenalé. Kůra silnější, dužnina až červenavá, sladkokyselá, nahořklá. Semena velká; většinou mnohozárodečná. Z důležitějších odrůd se světlou dužninou jsou to „Duncan“ a „March seedles“, nejznámější odrůdy pigmentových grepů jdou „Foster“ a „Red blush“.

Citrus reshni Tan. - mandarínka Kleopatra je malý keř s drobnými, oválnými listy. Plody malé, zploštělé, oranžově červené, kůra je hrubší. Dužnina sladkokyselá, šťavnatá, s množstvím semen. Semena malá, na řezu zelená, mnohozárodečná. Pozdní, remontantní druh, v poslední době důležitý také jako perspektivní podnož.

Citrus reticulata Bianco - střechový název pro téměř všechny mandarínky. dlení se na množství variet, z nichž je třeba uvést alespoň nejdůležitější: var. austera někdy označovaná jako C. sunki dorůstá až 4 m, má tenké větve, květy bílé, drobné oranžové plody jsou kyselé. Používá se jako podnož. Var. deliciosa je označovaná i jako C. deliciosa. Má charakteristicky úzké listy s typickou mandarinkovou vůní. Plody drobnější aromatické, velmi chutné, s množstvím semen. Vyžaduje mnoho tepla. Var. unshiu je také často řazena jako samostatný druh C. unshiu. Tvoří menší, pomalu rostoucí stromy se širokou, převislou korunou, větve jsou bez trnů. Listy velké, řapíky téměř bez křídel. Plody středně velké; bezsemenné, oranžové. Kůra silnější než u předchozí variety, snadno se loupe, v plné zralosti se často uvolňuje a odstává od dužniny. Dužnina kyselosladká, poměrně aromatická, chutná. Tato varieta je značně mrazuvzdorná a raná. Existuje řada klonů s různým stupněm ranosti, nejranější jsou klony Wase (např. Okitsu Wase, Miho Wase, Matsuyama Wase), z dalších je to například skupina Owari a Unshiu. Var. clementina je vlastně hybrid mandarínky deliciosa: Má větší plody i silnější růst a není tak náročný na teplo. Zraje raněji než deliciosa.

Citrus sinensis Osb. - subtropický strom, dorůstající až 10 metrů výšky, s kulovitou pravidelnou korunou. Listy střední až velké, zašpičatělé, s úzce křídlatými řapíky, odčlánkovanými od čepele. Květy bílé, až 3 cm v průměru, silně vonné, jednotlivé až v řídkých hroznech. Plody až 12 cm v průměru, kulovité nebo oválné, žluté až oranžové, někdy i šarlatově červené. Kůra poměrně tenká, přiléhající k dužnině, obtížně loupatelná. Dužnina je žlutá až oranžová, u některých kultivarů i fialově červená, šťavnatá, osvěžující sladkokyselé chuti. Semena poměrně velká, mnohozárodečná, existují i bezsemenné kultivary. Pomerančovníky se dělí podle vlastností plodů do tří základních skupin: obyčejné (odrůdy Jaffa, Valencia, Hamlin a další), pomeranče krvavé (Ruby, Tarocco, ...), pomeranče pupečné (se základem druhého plodu na bliznové straně plodu-odrůdy Washington Navel, Thompson Navel, Robertson Navel a další bezsemenné odrůdy). Existují také odrůdy s velmi malým obsahem kyselin. Pomerančovníky jsou poměrně náročné na množství světla a vyžadují také poměrně velké vegetační termické konstanty (rané druhy asi 3200, ale pozdní kolem 6500 °C).

Citrus tangerina Tan. - je mandarínka podobná deliciose, ale s řidší korunou a širšími listy. Plody jsou větší a intenzívněji červenooranžově vybarvené, s hladkou, tenkou kůrou a tmavožlutou až oranžovou dužninou. Zraje poměrně pozdně. Nejznámější kultivary jsou „Dancy“ a „Beauty“.

Citrus wilsonii Tan. - je strom 4-5 metrů vysoký, s krátce trnitými větvemi, Listy s velkými, široce křídlatými řapíky (až 1 /3 délky čepele). Pravděpodobně se jedná o hybrid C. ichangesis X C. grandis. Mrazuvzdorný druh, používaný často jako podnož, Plody v čerstvém stavu nejedlé.

Mnohde se řadí k mandarínkám i kříženci mandarínky s ostatními citrusovými druhy majícími podobné vlastnosti jako mandarínky, např. Tangelo.

U nás jsou v podstatě dostupné odrůdy dozrávající od druhé poloviny září do konce listopadu, a to: Owasi Unshiu, Okitzu-Wase, Miho-Wase, Karlíkova, Sočinská 23, Kawano-Wase, Clementina, Paterno, Tiahara a některé méně známé. Tedy dostatečný výběr.

Pěstování mandarínek má u nás, přes některé dílčí nezdary, budoucnost. Nejen proto, že nám přináší užitek, ale především pro krásu, kterou vytvářejí po celý rok v našem prostředí.

Fotografie z výstavy citrusů v Galerii Jitřní země