Drobná, velmi hojná rostlina, ale málo známá. Je tak hojná, že bych se vsadila o litr vodky (ať mám z čeho vyrábět dryjáky) s každým, kdo má trvalé bydliště v České republice, že ji najdu do 300 metrů od jeho domu.

Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina

Jsem sice přesvědčena, že to bude do 100 metrů, těch 300 je ale na jistotu - jistota je jistota a přeci jenom litr vodky něco stojí. Ptačinec žabinec Stellaria media je jednoletá až dvouletá bylina, dosahuje výšky 5 cm až 30 cm, s lodyhou často poléhavou a vystupující. Lodyha je lámavá, křehká, jednořadě chlupatá, většinou bohatě větvená. Listy má drobné, živě zelené, křehké jako salát. Jsou vejčité, špičaté, dolní s řapíkem, horní přisedlé a užší. Dosahují velikosti kolem 1 cm, většinou však méně. Květy má bílé, velmi drobné, kvete většinou od března do května, ale popravdě kvete po celý rok, jsou-li vhodné podmínky. Kvetení závisí na tom, jestli trvá vhodná teplota, a trvání vhodné teploty je zhruba několik nad nulou po dobu zhruba několik dní. Letos, co je tak teplá zima, jsem našla kvetoucí ptačinec žabinec v prosinci, v lednu i v únoru. Roste více méně jako plevel, dává přednost vlhčím místům, která mají volnou půdu bez souvislého rostlinného pokryvu – tj. volná hlína je vidět, například záhony, okraje polí atd..

Používá se kvetoucí nať (jako zelenina se doporučuje spíše nať před rozkvětem, není hořká), od konce dubna.

Obsahuje třísloviny, saponiny, minerální soli, z nichž je vysoký obsah oxidu draselného a křemičitého. Dále obsahuje vitamíny (C a E), karotin, tanin, hořčiny.

Má močopudné účinky, používá se při plicní TBC, podporuje metabolismus. Dále se užívá se při lupence, ekzémech včetně atopického, šťáva zastavuje krvácení a při revmatismu se aplikují obklady z čerstvé nati.

Používá se čerstvá šťáva z nati, také jako balzám, v kombinacích se někdy méně užívá i odvar (na vnější užití) a zřídka nálev – balzám a čerstvá šťáva jsou účinnější. Šťáva se užívá 4x denně, 1 čajovou lžičku, před jídlem. Na ekzémy se mísí s natí pěťouru  (taktéž hojný plevel). Při lupence a revmatismu se používají obklady z rozdrcené čerstvé nati na půl hodiny, pokud nenastanou problémy, dají se přikládat i na delší dobu. Na vykašlávání, při krvácení z plic a na plicní choroby se používá šťáva smíchaná s medem, této směsi se užívá 6-8x denně 1 lžička. Červené skvrny v obličeji se potírají čerstvou šťávou, nechá se 1-2 hodiny působit, pak se šťáva smyje vlažnou vodou. Tento postup aplikujeme 3x během týdne. Pokud je nutné opakování, vkládá se týdenní přestávka. Na obklady při ekzémech se může kombinovat s natí přesličky a jitrocelu kopinatého.

Vykašlávání hlenů, plicní a bronchiální choroby: Nať dáme do studené vody, uvedeme do varu a vaříme 1 minutu. Necháme 10 minut stát a pro zesílení účinku přidáme do vody 0,3 až 0,5 litru vína. Užívá se 2x denně 200 ml.

Možností záměny je poměrně mnoho: mateřka trojžilná je velice podobná vzhledem i velikostí, roste převážně v bukových lesích, ale najdeme ji i pod smrkem a v dalších listnatých lesích. Odlišíme ji jednak stanovištěm a jednak podle tří žilek na lístku (dolní obrázek vlevo). Další podobné rostliny, ptačinec hajní a křehkýš vodní rozlišíme velikostí listů, které jsou větší, 2-5 cm (ptačinec hajní dolní obrázek vpravo). Dalším záměnám se vyhneme sledováním tvaru listů.

Použití a obsahové látky podle J. A.Zentricha